Železniční trať Brno–Přerov

Železniční trať Brno–Přerov (v jízdním řádu je úsek Brno–Vyškov součástí tratě 260 a úsek Blažovice–Přerov součástí tratě 300) je jednokolejná elektrifikovaná železniční trať. Trať vede z Brna přes Újezd u Brna, Vyškov a Kojetín do Přerova. Provoz na trati byl zahájen 30. srpna 1869, v letech 1993–1996 byla provedena elektrifikace celé dráhy. V roce 1934 byla vybudována spojka tratě z Holubic do Blažovic na Vlárské dráze.

Brno–Přerov

Budova stanice Sokolnice-Telnice
StátČesko Česko
Číslo260, 300
Provozovatel dráhySpráva železnic
Technické informace
Délka90,1 km
Rozchod koleje1435 mm (normální)
Traťová třídaC3
Napájecí soustava3 kV + 25 kV, 50 Hz
Maximální sklon5 ‰ (11 ‰ v úseku Blažovice–Holubice)
Počet kolejí1
Maximální rychlost100 km/h
Externí odkazy
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
0,000 Brno hlavní nádraží
Vídeňský viadukt
Svratka
trať do Břeclavi a Střelic
trať do Veselí nad Moravou
nákladní průtah Brnem
Svitava
Dálnice D1
5,197 AHr. Ivanovice
8,801 Brno-Chrlice
Říčka
15,438 Sokolnice-Telnice
16,338 Újezd u Brna
19,779 Hostěrádky-Rešov
22,130 Zbýšov
24,195 Křenovice horní nádraží
0,000 Blažovice
trať Veselí nad Moravou - Brno
28,592
2,860
Holubice
Dálnice D1
29,863 Velešovice
32,368 Rousínov
36,020 Komořany u Vyškova
Rakovec
40,366 Luleč
43,598 AHr. Drnovice
46,858 Vyškov na Moravě
Haná
Dálnice D46
50,750 AHr. Topolany
52,600 Hoštice-Heroltice
55,468 Ivanovice na Hané
58,021 Chvalkovice na Hané
60,605 styk trakčních soustav
trať do Morkovic
62,193 Nezamyslice
trať do Olomouce
66,621 Němčice nad Hanou
69,022 Měrovice nad Hanou
trať do Tovačova
73,422 Kojetín
trať do Hulína
Morava
Malá Bečva
78,391 Chropyně
84,275 Věžky
trať do Břeclavi
Přerov levé přednádraží vj. sk.
Přerov pravé přednádraží
90,124 Přerov osobní nádraží
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Úsek Blažovice – Holubice – Přerov je součástí celostátní dráhy, navazující úsek Brno–Holubice je kategorizován jako regionální dráha. Při převzetí funkce provozovatele Správou železniční dopravní cesty (SŽDC) v roce 2008 byla součástí celostátní dráhy ještě celá trať. Správa železnic plánuje mezi Brnem a Přerovem stavbu nové dvoukolejné tratě.

Od 11. prosince 2011 přestaly být stanice Holubice a Komořany u Vyškova a zastávka Velešovice uváděny v jízdním řádu pro cestující. Ve stanicích Rousínov a Luleč zastavují jen několik málo vlaků ráno a večer. Ostatní osobní vlaky jsou ukončeny buď ve Vyškově nebo na horním nádraží v Křenovicích.[zdroj?]

V prosinci 2012 byla stanice Chrlice přejmenována na Brno-Chrlice.[1]

Budoucnost

Železniční trať Brno–Přerov by měla být ve třetím desetiletí 21. století modernizována. Rozhodla o tom 1. září 2015 Centrální komise ministerstva dopravy na základě výsledků studie proveditelnosti.[2] V letech 2021–2025 by měl být realizován úsek Blažovice – Přerov,[3] úsek Brno – Blažovice by mohl být realizovaný mezi roky 2024–2030. Pro modernizaci byla vybrána varianta M2, která spočívá ve zdvoukolejnění a zvýšení traťové rychlosti na 200 km/h.[4] Varianta modernizace trati a současné výstavby vysokorychlostní trati na 350 km/h byla z ekonomických důvodů zamítnuta. Stavba by mohla začít v roce 2022.[5]

Parametry modernizace

Modernizace proběhne mezi km 21 (Ponětovice) a km 88 (vjezd do Přerova). Rychlost 200 km/h bude možné dosáhnout v souvislém úseku od km 21 po km 85, což představuje 95 % modernizované trati. Součástí modernizace bude výstavba šesti nových dvoukolejných tunelů a lokálních přeložek trati mezi Blažovicemi a Kojetínem. Po dokončení by vlaky typu Ex (bez zastávky) měly mít jízdní dobu Brno–Přerov 30 minut.

Součást české vysokorychlostní železniční sítě

Modernizovaná trať se stane součástí páteřního vysokorychlostního spojení RS1 Praha–Brno–Ostrava.[6] To se předpokládá okolo roku 2040, po dokončení vysokorychlostní tratě Praha–Brno.

Trasa modernizované trati

Modernizovaná trať má vést z přesunutého brněnského hlavního nádraží. První dopravnou na trase je Letiště Tuřany. Trať má poté vést jižně od stávající dráhy. U Holubic má být kolejové propojení směrem na Vlárskou dráhu a Slavkov u Brna. Studií doporučená varianta M2 dále vede přes stanici Vyškov na Moravě a kolem vesnice Pustiměřské Prusy. Po průchodu stanicí Ivanovice na Hané vede varianta ve stávající stopě (s občasnými přeložkami) přes obce Chvalkovice na Hané, Dřevnovice, Němčice nad Hanou, Měrovice nad Hanou a Kojetín. Po průjezdu stanicí Kojetín trasa překračuje vodní cestu Dunaj–Odra–Labe. Poté trasa pokračuje k městu Chropyně ve stávajícím železničním koridoru bez přeložky. Dále vede ve vlastní stopě a obchází obce Kyselovice, Vlkoš a Věžky. Poté se napojí na stávající trať a zamíří na přerovské nádraží.[7]

Brno hlavní nádraží

  • Trať 250 (Kúty ŽSR) Lanžhot st. hr./(Hohenau OBB) Břeclav st. hr. – Břeclav – Zaječí – Šakvice – Vranovice – Hrušovany u Brna – Brno-Hor. Heršpice – Brno hl. n. – Brno-Židenice – Tišnov – Křižanov – Žďár nad Sázavou – Havlíčkův Brod
  • Trať 340 Brno hl. n. – Odbočka Brno-Černovice – Blažovice – Nemotice – Kyjov – Bzenec – Veselí nad Moravou – Odbočka Olšavská – Kunovice/Uherské Hradiště

Blažovice

  • Trať 340 Brno hl. n. – Odbočka Brno-Černovice – Blažovice – Nemotice – Kyjov – Bzenec – Veselí nad Moravou – Odbočka Olšavská – Kunovice / Uherské Hradiště

Nezamyslice

  • Trať 301 Nezamyslice – Prostějov hl. n. – Olomouc hl. n.
  • zrušená Trať 302 Nezamyslice – Morkovice

Kojetín

  • Trať 303 Kojetín – Kroměříž – Hulín – Valašské Meziříčí
  • Trať 334 Kojetín – Tovačov (pravidelná osobní doprava zastavena)

Přerov

  • Trať 270 Česká Třebová – Třebovice v Č. – Rudoltice v Č. – Zábřeh na Mor. – Červenka – Olomouc hl. n. – Výh. Dluhonice – Přerov
  • Trať 271 Přerov – Prosenice – Hranice na Mor. – Suchdol n. O. – Studénka – Ostrava-Svinov – Ostrava hl. n. – Bohumín – Bohumín st. hr. (Chalupki PKP)
  • Trať 330 Břeclav – Hodonín – Rohatec – Moravský Písek – Staré Město u Uherského Hradiště – Otrokovice – Hulín – Přerov

Stanice a zastávky

Odkazy

Reference

  1. BOŘIL, Martin. Nádraží v Chrlicích dostane po čtyřech desetiletích do názvu Brno [online]. Idnes.cz, 2012-12-07 [cit. 2021-01-30]. Dostupné online.
  2. KAPLAN, Lubomír. STUDIE PROVEDITELNOSTI TRAŤ BRNO – PŘEROV [online]. Vysokorychlostni-zeleznice.cz, 2015-08-30 [cit. 2015-10-30]. Dostupné online.
  3. Trať do Přerova získala posudek EIA. Železničáři přestěhují mravence. iDNES.cz [online]. 2018-01-04 [cit. 2018-01-04]. Dostupné online.
  4. KAPLAN, Lubomír. MODERNIZACE TRATI BRNO – PŘEROV NA 200 KM/H [online]. Vysokorychlostni-zeleznice.cz, 2015-10-27 [cit. 2015-10-30]. Dostupné online.
  5. Vysokorychlostní trať mezi Brnem a Přerovem? Stavba má začít za čtyři roky. Brněnský deník [online]. 2018-09-12 [cit. 2018-11-09]. Dostupné online.
  6. KAPLAN, Lubomír. RYCHLÁ SPOJENÍ MINISTERSTVA DOPRAVY [online]. Vysokorychlostni-zeleznice.cz, 2013-05-13 [cit. 2015-10-30]. Dostupné online.
  7. Modernizace trati Brno – Přerov na 200 km/h. Vysokorychlostní železnice [online]. 2015-10-27 [cit. 2017-12-17]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.