Vyškov na Moravě (nádraží)

Vyškov na Moravě je železniční stanice v západní části okresního města Vyškov v Jihomoravském kraji nedaleko řeky Haná. Leží na jednokolejné elektrizované trati Brno–Přerov (25 kV 50 Hz AC). Ve vzdálenosti asi 100 metrů od nádraží se nachází též městské autobusové nádraží.

Vyškov na Moravě
Nádražní budova
StátČesko Česko
KrajJihomoravský kraj
MěstoVyškov
Souřadnice49°16′41,99″ s. š., 16°59′28,97″ v. d.
Vyškov na Moravě (nádraží)
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice368951
Tratě260, 300
Nadmořská výška260 m n. m.
V provozu od30. srpna 1869
Zabezpečovací zařízeníTEST C
Dopravních kolejí6
Nástupišť (hran)5 (5)
Prodej jízdenek
Návazná dopravaautobusový terminál před staniční budovou
Služby ve stanici
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Stanice byla vybudována jakožto součást Moravsko-slezské severní dráhy (sesterská společnost Severní dráhy císaře Ferdinanda KFNB) spojující Brno a Přerov, kde se trať napojovala na existující železnici do Ostravy a Krakova. Autorem univerzalizované podoby rozsáhlé stanice byl pravděpodobně architekt Theodor Hoffmann. Pravidelný provoz mezi Brnem a Přerovem byl zahájen 30. srpna 1869. Po zestátnění některých soukromých společností v Rakousku-Uhersku v roce 1908 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.

Elektrizace trati procházející stanicí probíhala v letech 1994-1996.

Popis

Nachází se zde tři hranová nekrytá nástupiště, k příchodu k vlakům slouží přechody přes kolejiště. Z nádraží je vyvedena jedna nákladní vlečka. V dlouhodobém horizontu je počítáno s modernizací trati na rychlost až 200 km/h jakožto součást vysokorychlostního železničního koridoru Praha-Brno-Ostrava, jeho plánované dokončení se předpokládá okolo roku 2040.

Výpravní budova

Při výstavbě Moravsko-slezské severní dráhy byly použity typové projekty výpravních budov ve všech stanicích. V Vyškově jde o největší variantu pocházející z projekční kanceláře KFNB pod vedením architekta Theodora Hoffmanna. Výpravna byla postavena v romantizujícím slohu na protáhlém pětidílném půdorysu. Střední patrová část měla krajní rizality s navazujícími přízemní trakty s kolmě zakončenými patrovými křídly. Budova byla krytá valbovou střechou ve střední části, podélný trakt a křídla měly sedlovou střechu. Budova byla zdobena gotizujícími prvky, které byly při opravách v šedesátých a sedmdesátých letech 20. století odstraněny.[1] V roce 2017 byla výpravní budova opravena, náklady na opravu činily cca 1,4 milionů korun.[2] Další rekonstrukce by měla proběhnout v roce 2020 za 56 milionů korun.[3]

Vodárna

Ve směru na Přerov v blízkosti výpravní budovy stojí vodárna. Jedná se o jednu ze tří dochovaných vodáren na trati Moravsko-slezské severní dráhy. Typový objekt pochází z projekční kanceláře KFNB pod vedením architekta Theodora Hoffmanna.

Vodárna je samostatná dvoupatrová věž se sedlovou střechou a s obytným křídlem připojeným k zadní straně věže. V patrech fasády jsou trojice úzkých obdélných oken, u druhéhé patra je střední okno vyšší. Původní členění fasády a zdobné prvky byly odstraněny při opravách.[4]

Součástí nádraží bylo zděné skladiště s kanceláří umístěné naproti výpravny a vodárny.[4]

Galerie
  • Zděné skladiště s kanceláří (vlevo)
  • Vodárna
  • Vestibul

Odkazy

Reference
  1. KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží : (architektura a stavební vývoj). 1. vyd. Litoměřice: Vydavatelství dopravní literatury, 2003. Dostupné online. ISBN 8090270670, ISBN 9788090270671. OCLC 53860685 S. 124.
  2. GRYCOVÁ, Alena. Konec skanzenu ve Vyškově. Oprava vlakového nádraží začala dřív. vyskovsky.denik.cz. 2017-10-24. Dostupné online [cit. 2019-11-08]. (česky)
  3. Hezčí budovy s úředníky. Jihomoravská nádraží opraví za půl miliardy. iDNES.cz [online]. 2017-09-18 [cit. 2019-11-08]. Dostupné online.
  4. BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě, 2012. 198 s. Dostupné online. ISBN 9788085034660, ISBN 8085034662. OCLC 835386702 S. 46 a 80.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.