Rousínov (nádraží)

Rousínov je železniční stanice v západní části města Rousínov v okrese Vyškov v Jihomoravském kraji, nedaleko potoka Rakovec. Leží na jednokolejné elektrizované trati Brno–Přerov (25 kV 50 Hz AC).

Rousínov
Nádraží v Rousínově
StátČesko Česko
KrajJihomoravský kraj
MěstoRousínov
Souřadnice49°11′48,98″ s. š., 16°52′3,97″ v. d.
Rousínov
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice359059
Tratě260, 300
Nadmořská výška245 m n. m.
V provozu od30. srpna 1869
Zabezpečovací zařízeníTEST 14
Dopravních kolejí4
Nástupišť (hran)2 (2)
Prodej jízdenek
Návazná dopravaStanice autobusů před staniční budovou
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Stanice byla vybudována jakožto součást Moravsko-slezské severní dráhy (sesterská společnost Severní dráhy císaře Ferdinanda, KFNB) spojující Brno a Přerov, kde se trať napojovala na existující železnici do Ostravy a Krakova. Autorem typizované podoby rozsáhlé stanice byl architekt Theodor Hoffmann. Pravidelný provoz mezi Brnem a Přerovem byl zahájen 30. srpna 1869. Po zestátnění KFNB včetně Moravsko-slezské zemské dráhy k 1. lednu 1906 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.

Elektrizace trati byla provedena v letech 1994-1996.

V dlouhodobém horizontu je počítáno s modernizací trati na rychlost až 200 km/h jakožto součást železničního koridoru Praha - Brno - Ostrava. Kvůli rozsáhlé přeložce kolem Rousínova má být úsek přes stávající stanici zrušen a má vzniknout nové rousínovské nádraží severně od města.[1]

Popis

Nachází se zde dvě hranová nekrytá nástupiště, k příchodu k vlakům slouží přechody přes kolejiště.

Výpravní budova

Při výstavbě Moravsko-slezské severní dráhy byly použity typové projekty výpravních budov ve všech stanicích. V Rousínově jde o střední variantu pocházející z projekční kanceláře KFNB pod vedením architekta Theodora Hoffmanna. Výpravna byla postavena v romantizujícím slohu na protáhlém pětidílném půdorysu. Střední patrová část měla krajní rizality s navazujícími trakty s kolmě zakončenými přízemními křídly. Budova byla krytá valbovou střechou ve střední části, podélný trakt a křídla měly sedlovou střechu. Budova byla zdobena gotizujícími prvky, které byly při opravách v šedesátých a sedmdesátých letech 20. století odstraněny.

Odkazy

Reference

  1. Lubos. Modernizace trati Brno – Přerov na 200 km/h [online]. Vysokorychlostni-zeleznice.cz [cit. 2019-12-16]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.