Ivanovice na Hané (nádraží)

Ivanovice na Hané je železniční stanice v severozápadní části města Ivanovice na Hané v okrese Vyškov v Jihomoravském kraji nedaleko řeky Haná. Leží na jednokolejné elektrizované trati 300 (25 kV 50 Hz AC). V těsné blízkosti stanice se nachází též městské autobusové nádraží.

Ivanovice na Hané
Nádraží v Ivanovicích na Hané
StátČesko Česko
KrajJihomoravský kraj
MěstoIvanovice na Hané
Souřadnice49°18′22″ s. š., 17°5′12,98″ v. d.
Ivanovice na Hané (nádraží)
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice341453
Trať300
Nadmořská výška230 m n. m.
V provozu od30. srpna 1869
Zabezpečovací zařízeníTEST 14
Dopravních kolejí4
Nástupišť (hran)3 (3)
Prodej jízdenek
Návazná dopravaautobusový terminál před staniční budovou
Služby ve stanici
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Stanice byla vybudována jakožto součást Moravsko-slezské severní dráhy (sesterská společnost Severní dráhy císaře Ferdinanda KFNB) spojující Brno a Přerov, kde se trať napojovala na existující železnici do Ostravy a Krakova. Autorem typizované podoby rozsáhlé stanice byl pravděpodobně architekt Theodor Hoffmann. Pravidelný provoz mezi Brnem a Přerovem byl zahájen 30. srpna 1869. Po zestátnění KFNB k 1. lednu 19806 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.[1]

Elektrizace trati byla provedena v letech 1994-1996.

Popis

Nachází se zde dvě hranová nekrytá nástupiště, k příchodu k vlakům slouží přechody přes kolejiště. V dlouhodobém horizontu je počítáno s modernizací trati na rychlost až 200 km/h jakožto součást vysokorychlostního železničního koridoru Praha - Brno - Ostrava, jeho plánované dokončení se předpokládá okolo roku 2040.

Výpravní budova

Při výstavbě Moravsko-slezské severní dráhy byly použity typové projekty výpravních budov ve všech stanicích. V Ivanovicích jde o střední variantu pocházející z projekční kanceláře KFNB pod vedením architekta Theodora Hoffmanna. Výpravna byla postavena v romantizujícím slohu na protáhlém pětidílném půdorysu. Střední patrová část měla krajní rizality s navazujícími trakty s kolmě zakončenými přízemními křídly. Budova byla krytá valbovou střechou ve střední části, podélný trakt a křídla měly sedlovou střechu. Budova byla zdobena gotizujícími prvky, které byly při opravách v šedesátých a sedmdesátých letech 20. století odstraněny.[2]

Odkazy

Reference

  1. Historie železničních tratí, elektronická databáze; Sekera, Pavel
  2. KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží : (architektura a stavební vývoj). 1. vyd. Litoměřice: Vydavatelství dopravní literatury, 2003. Dostupné online. ISBN 8090270670, ISBN 9788090270671. OCLC 53860685 S. 124.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.