Son Hung-min

V průběhu června roku 2013 přestoupil z Hamburku do Bayeru Leverkusen za částku činící circa 10 milionů eur a v týmu nahradil do Chelsea odcházejícího André Schürrleho.[5]

Za 87 zápasů Bundesligy stihl nastřílet 29 gólů.[2]

Son v roce 2017

Na konci srpna roku 2015 opustil Bayer Leverkusen a zamířil do londýnského Tottenhamu Hotspur za částku 22 milionů liber, přičemž zde podepsal pětiletou smlouvu. Stal se nejdražším přestupujícím fotbalistou původem z Asie.[2] Trenér Mauricio Pochettino Sonovi umožnil debutovat na půdě Sunderlandu dne 13. září 2015, kde Tottenham vyhrál 1:0. Ze zápasu odehrál více než hodinu, posléze byl vystřídán Androsem Townsendem.[6] Ve svém druhém zápase – a prvním na domácím stadionu White Hart Lane – dal dva góly v Evropské lize 17. září proti Karabachu.[7] Na hřišti Watfordu 28. prosince vkročil na trávník jako střídající hráč na posledních 20 minut a v 89. minutě dal vítězný gól na konečných 2:1.[8] Proti Chelsea v klíčovém zápase hraném 2. května 2016 na její půdě zvyšoval před poločasovou přestávkou vedení na 2:0, vedení ale Tottenham ve zbytku zápase ztratil.[9] Konečný výsledek 2:2 přisoudil mistrovský titul konkurenčnímu Leicesteru, Tottenham mezitím prodloužil čekání na svůj ligový triumf, trvající od roku 1961.[10]

Pro Sona započala sezóna 2016/17 povedeným výkonem na půdě Stoke City 10. září 2016, kde dvěma góly vyztužil vedení 2:0, aby ještě připravil asistenci na konečných 4:0 pro Harryho Kanea.[11] Střelcem dvou gólů při venkovní výhře 2:1 se stal rovněž 24. září proti Middlesbrough.[12] Pátým gólem v pěti zápasech rozhodl tři dny nato o výhře 1:0 v Lize mistrů venku proti CSKA Moskva.[13] Záříjové výkony v Premier League byly základem pro jeho jmenování „hráčem měsíce“, což se do té doby nikomu z jihokorejských, ba asijských fotbalistů nepodařilo.[14]

Díky jeho hattricku při výhře 6:0 do sítě Millwallu 12. března 2017 postoupil Tottenham do semifinále FA Cupu.[15] 1. dubna dal druhý gól svého mužstva při venkovní výhře 2:0 proti Burnley.[16] O čtyři dny později udržel při životě naděje na titul, když vstřelil druhý ze tří gólů Spurs při výhře 3:1 na půdě Swansea City, kde Tottenham otočil výsledek všemi třemi góly až po 88. minutě.[17] 8. dubna se potřetí v sezóně prezentoval dvougólově při domácí výhře 4:0 s Watfordem, která pro Tottenham znamenala šestou ligovou výhru po sobě a držení kroku s vedoucí Chelsea.[18] Proti AFC Bournemouth 15. září pomohl vyhrát 4:0 jedním gólem, nezabránil však semifinálovému vyřazení v FA Cupu ze strany Chelsea.[19] Podruhé v sezóně byl 12. května ohlášen hráčem měsíce za měsíc duben.[19]

Před začátkem sezóny 2018/19 prodloužil stávající smlouvu do roku 2023.[20] První góly v sezóně zaznamenal 31. října na hřišti West Ham United při výhře 3:1, kdy dvěma trefami poslal svůj tým do vedení 2:0 ve čtvrtém kole Ligového poháru (EFL Cup).[21] Dne 24. listopadu zvyšoval vedení Tottenhamu na 3:0 v domácím zápase s Chelsea, kterou Son se spoluhráči ve 13. kole porazil 3:1. Zatímco pro Chelsea to byla první ligová porážka sezóny, Son vstřelil svůj 50. gól v klubu.[22] Za tuto individuální akci, při které nejen rychlostí překonal dva soupeřovy hráče, získal cenu pro nejlepší gól měsíce za měsíc listopad.[23] Na hřišti Leicesteru 8. prosince dal první gól tohoto střetnutí a později asistoval gólu na konečných 2:0 pro Tottenham.[24]

Son otevřel skóre prvního klání osmifinále Ligy mistrů 13. února 2019 proti Borussii Dortmund. Tottenham se domácí výhrou 3:0 přiblížil postupu do čtvrtfinále.[25] První zápas čtvrtfinále této soutěže proti Manchesteru City se již odehrál na novém stadionu 9. dubna. Son jediným gólem zápasu rozhodl o výhře 1:0.[26] V odvetě čtvrtfinále v následujícím týdnu se do 10. minuty dvakrát přesně trefil a nejprve vyrovnal na 1:1 a pak poslal Tottenham do vedení. Zápas se stal „přestřelkou“, ze které z pohledu Sona vzešla porážka 3:4. Díky pravidlu venkovních gólů po souhrnném výsledku 4:4 proto zamířil do semifinále Tottenham.[27] Londýnský klub se probojoval do semifinále teprve podruhé ve své historii a poprvé od roku 1962, kdy se to zdařilo v rámci dřívější Ligy mistrů – Poháru mistrů evropských zemí.[27] Mezitím se Son stal nejgólovějším Asiatem v Lize mistrů, když se 12 góly překonal Uzbeka Maxima Šatskicha.[27] Na webu BBC Sport byl hlasujícími fanoušky zvolen hráčem zápasu.[28] Ve finále Ligy mistrů čelil 1. června Liverpoolu na stadionu Wanda Metropolitano v Madridu, ve kterém však zakusil porážku 0:2.[29]

V únoru 2020 vstřelil dva góly mužstvu Aston Villy při venkovní ligové výhře 3:2. Za stavu 1:1 se ujmul penalty, kterou sice zprvu vychytal brankář Pepe Reina, útočník Tottenhamu ale z dorážky přesto skóroval. Tímto se stal fotbalistou s 50 góly v anglické nejvyšší lize – Premier League – jako vůbec první hráč původem z Asie a v zápase ještě přidal další, svůj druhý, gól.[3]

Ve druhém kole ligové sezóny 2020/21 se Son uvedl čtyřmi góly na půdě Southamptonu při výhře 5:2, na něž všechny mu nahrál autor posledního gólu Tottenhamu, útočník Harry Kane.[30] Ve čtvrtém kole se 4. října dvěma trefami (a asistencí) podílel na výhře 6:1 na hřišti Manchesteru United, nejvyšší výhře Tottenhamu na půdě tohoto soupeře v klubové historii a nejvyšší výhra nad tímto soupeřem z Manchesteru od roku 1932, kdy Tottenham rovněž vyhrál 6:1 (doma).[31] Později byl díky říjnovým výkonům potřetí v kariéře vyhlášen hráčem měsíce.[32] Doma proti Leeds United 2. ledna dal Son gól a přispěl k výhře 3:0 v zápase Premier League, ve kterém navíc asistoval gólu Tobyho Alderweirelda. Korejec tímto zaznamenal 100. gól ve dresu londýnského týmu, který zvítězil poprvé od začátku prosince.[33]

Sezónu Premier League 2021/22 načal jediným a tudíž vítězným gólem zápasu doma proti obhajujícímu Manchesteru City.[34] Když převzal tým nový trenér Antonio Conte, odvděčil se mu Son 4. listopadu gólem do sítě Vitesse v Evropské konferenční lize UEFA a pomohl vyhrát 3:2. Již potřetí se tak trefil jako první hráč týmu při premiérovém zápase nového trenéra, předtím tak učinil při premiérách Josého Mourinha a Nuna Espírita Santa.[35] Při výhře 3:0 nad Crystal Palace 26. prosince protáhl svoji střeleckou sérii na čtyři zápasy, díky čemuž trenér Conte nadále v novém působišti neprohrál.[36][37]

K 9. únoru 2022

K 16. listopadu 2021[42]

Skóre a výsledky Jižní Koreje jsou vždy zapisovány jako první[42]

Seznam reprezentačních gólů Son Hung-mina

Gól	Datum	Místo	Soupeř	Skóre	Výsledek	Soutěž
1.	18. ledna 2011	Thani bin Jassim Stadium, Dauhá, Katar	Indie	4:1	4:1	Asijský pohár 2011
2.	26. března 2013	Seoul World Cup Stadium, Soul, Jižní Korea	Katar	2:1	2:1	Kvalifikace na Mistrovství světa 2014
3.	6. září 2013	Incheon Football Stadium, Inčchon, Jižní Korea	Haiti	1:0	4:1	Přátelský zápas
4.				4:1
5.	15. října 2013	Cheonan Stadium, Čchonan, Jižní Korea	Mali	2:1	3:1
6.	5. března 2014	Stadion Karaiskakis, Athény, Řecko	Řecko	2:0	2:0
7.	22. června 2014	Estádio Beira-Rio, Porto Alegre, Brazílie	Alžírsko	1:3	2:4	Mistrovství světa 2014
8.	22. ledna 2015	Melbourne Rectangular Stadium, Melbourne, Austrálie	Uzbekistán	1:0	2:0	Asijský pohár 2015
9.				2:0
10.	31. ledna 2015	Olympijský stadion Australia, Sydney, Austrálie	Austrálie	1:1	1:2
11.	16. června 2015	Rajamangala Stadium, Bangkok, Thajsko	Myanmar	2:0	2:0	Kvalifikace na Mistrovství světa 2018
12.	3. září 2015	Hwaseong Stadium, Hwasong, Jižní Korea	Laos	2:0	8:0
13.				5:0
14.				7:0
15.	17. listopadu 2015	New Laos National Stadium, Vientiane, Laos	Laos	3:0	5:0
16.				5:0
17.	6. října 2016	Suwon World Cup Stadium, Suwon, Jižní Korea	Katar	3:2	3:2
18..	10. října 2017	Tissot Arena, Biel, Švýcarsko	Maroko	1:3	1:3	Přátelský zápas
19.	10. listopadu 2017	Suwon World Cup Stadium, Suwon, Jižní Korea	Kolumbie	1:0	2:1
20.				2:0
21.	28. května 2018	Daegu Stadium, Tegu, Jižní Korea	Honduras	1:0	2:0
22.	23. června 2018	Rostov Arena, Rostov na Donu, Rusko	Mexiko	1:2	1:2	Mistrovství světa 2018
23.	27. června 2018	Kazaň Arena, Kazaň Arena, Rusko	Německo	2:0	2:0
24.	26. března 2019	Seoul World Cup Stadium, Soul, Jižní Korea	Kolumbie	1:0	2:1	Přátelský zápas
25.	10. října 2019	Hwaseong Stadium, Hwasong, Jižní Korea	Srí Lanka	1:0	8:0	Kvalifikace na Mistrovství světa 2022
26.				5:0
27.	13. června 2021	Goyang Stadium, Kojang, Jižní Korea	Libanon	2:1	2:1
28.	7. října 2021	Ansan Wa~ Stadium, Ansan, Jižní Korea	Sýrie	2:1	2:1
29.	12. října 2021	Azadi Stadium, Teherán, Írán	Írán	1:0	1:1
30.	16. listopadu 2021	Thani bin Jassim Stadium, Dauhá, Katar	Irák	2:0	3:0

Tottenham Hotspur

• 1× finalista Ligy mistrů UEFA – 2018/19

Jihokorejská reprezentace U23

• 1× vítěz Asijských her – 2018

• 6× Jihokorejský fotbalista roku – 2013, 2014, 2017, 2019, 2020, 2021[4][43]
• 2× Hráč sezóny Tottenhamu – 2018/19, 2019/20[4]
• 3× Hráč měsíce v Premier League – září 2016,[14] duben 2017,[19] říjen 2020[32][44]
• 2× Střelec gólu měsíce v Premeir League – listopad 2018, prosinec 2019[44]
• 1× Střelec gólu sezóny v Premeir League – 2019/20[44]
• Tým roku Premier League podle PFA – 2020/21[45]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Son Hung-min na Wikimedia Commons
• Profil hráče na Transfermarkt.co.uk (anglicky) (německy)
• Profil hráče na National Football Teams.com (anglicky)
• Profil hráče na PremierLeague.com (anglicky)
• Profil hráče na Eurofotbal.cz (česky)