Richard Podzemný

• Jedním z Podzemného vrcholných děl je plavecký stadion v Praze 4–Podolí,[2] který vznikl v letech 1959 až 1965 na místě bývalého Podolského vápencového lomu v jižní části Prahy na Podolském nábřeží při pravém břehu Vltavy.[2]

• Dalším dílem Richarda Podzemného je Skleněný palác (lidově „Skleňák“)[2] postavený v Praze 6–Bubenči[8] na náměstí Svobody č. 728/1 v letech 1936 až 1937 jako nájemní dům pro Zemskou banku. Dům je chráněn jako kulturní památka České republiky a podle vyjádření historiků architektury patří k nejkvalitnějším předválečným bytovým stavbám v Československu.[2][7][6]

• Architekt R. Podzemný je podepsán také pod návrhem budovy Polikliniky Pod Marjánkou[2] (někdy označované jako Poliklinika v Břevnově) v Praze 6–Břevnově.[8] Projekt budovy pochází z let 1959 až 1960, stavba byla realizována v letech 1961 až 1963, je památkově chráněná[9] a svým stavebním stylem je řazena k pozdnímu funkcionalismu s nádechem nastupujícího bruselského stylu.[9]

Architekt Richard Podzemný vycházel ve svých návrzích, projektech a realizacích z funkcionalismu umocněného důrazem na výtvarnou kvalitu architektonického díla[p 2] v těsné vazbě na jeho propojení s okolním prostředím a začlenění do krajiny za účelem vytvoření harmonického celku.[7] A byl to práve Podzemný, kdo v architektuře vždy hledal a úspěšně nacházel i její umělecké a hlubší psychologické vrstvy.[6] Příkladem tohoto přístupu mohou být Podzemného funkcionalistické vily a Plavecký stadion v Podolí.[7] Šíře jeho architektonické tvorby zasahovala od urbanismu, přes stavby bytové a občanské (návrhy zdravotnických staveb) až k interiérům a pomníkům.[7]

• 1930 – Soutěž na obecní domy s malými byty; Praha[7][11]
• 1931 – Rodinný dům v Louňovicích (Paloušova letní vila v Louňovicích[4]); Na Horáku číslo popisné 92;[10] Louňovice[7][12]
• 1931 – Soutěžní návrh pro kolektivní dům družstva Včela; Praha[7][13]
• 1933 – Rodinný dům Aloise Zimmermanna v Českých Budějovicích; Dukelská 76, České Budějovice (1932 – 1933)[10] (spolupráce: Kamil Ossendorf, Hans Richter)[10]
• 1934 – Rodinný dům JUDr. Františka Švece v Českých Budějovicích; Dukelská 80, České Budějovice (1933 – 1934)[10][7][14][1] (spolupráce: Kamil Ossendorf, Hans Richter)[10][4]
• 1936 – Soutěž na domy s nejmenšími byty na Břevnově; Praha[7][15]
• 1936 – Pavlačové domy pro nemajetné (spolupráce: Josef Chochol)[4]
• 1937– Domy Zemské banky – Skleněný palác; Náměstí Svobody číslo popisné 728, Praha (1935 – 1937),[10][7][16][8][4]
• 1938 – Vila (rodinný dům) Oldřicha Vízka v Čisovicích; Čisovice číslo popisné 47[7][17][8][18][10]
• 1938 – Obytný dům spořitelny; Kutná Hora[7][19][10]
• 1940 – Obytné domy pro chudé obce pražské (v Libni); U školičky čp. 1913, 2218, Praha – Libeň (1938 – 1940),[10][7][20] (spolupráce: Josef Chochol)[10]
• 1957 – Památník osvobození (sochař Josef Malejovský), náměstí Republiky, Pardubice (1956 – 1957),[10]
• 1965 – Plavecký stadion v Praze-Podolí; Praha[7][21][4][1] (1959 – 1965) (spolupráce: Gustav Kuchař, J. Domič)[10]

• 1940 – Nerealizovaný projekt dostavby okolí Všeobecného penzijního ústavu; Praha–Žižkov (společně s Antonínem Tenzerem a Kamilem Ossendorfem)[7]
• 1945 – První cena v soutěži na výstavbu Lidic (společně s architekty Antonínem Tenzrem, Václavem Hilským a Františkem Markem)[7][2][4]
• 1946 a dále – Realizace staveb v Lidicích (centrum s radnicí, kulturním domem a obchody, škola, rodinné domy)[7] (spolupráce: František Marek, Václav Hilský, Antonín Tenzer), Lidice[10]
• 1960–1962 – Poliklinika Pod Marjánkou (ulice Pod Marjánkou 12, Praha 6); Praha-Břevnov[7][10][4]
• 1960–1976 – Dětská fakultní nemocnice, Praha-Motol (společně s Antonínem Tenzerem)[7][10][4]
• 1963–1965 – Polokruhová terasa v zahradě Na valech pod Pražským hradem (společně s Adolfem Benšem)[7]
• Architektonická řešení pomníků: P. O. Hviezdoslava v Dolném Kubíně; dětí v Praze-Dejvicích[7]

• Velkotržnice v Praze na Maninách[7]
• Univerzitní město v Bratislavě[7]
• Regulační plán Valašského Meziříčí[7]
• Regulační plán Staroměstské radnice v Praze[7]
• 1932 – Regulační plán sanatoria ve Smokovci a ve Vyšných Hágách (společně s Františkem Míškem a Kamilem Ossendorfem)[7]
• 1938 – Úprava hřbitova ve Valašském Meziříčí[2] (první cena)[7]
• 1946 – Regulační plány Přerova a Kralup (první ceny, spolu s Antonínem Tenzerem)[7]
• 1947 – Vítězství v soutěži na projekt divadla pro Valašské Meziříčí[2] (spolu s Antonínem Tenzerem)[7]
• Nemocnice v Rychnově nad Kněžnou[7]
• 1948 – Nemocnice v Ledči nad Sázavou (první cena)[7]
• 1953 – Stalinův pomník v Plzni (první cena, sochař Josef Malejovský)[7]
• 1954 – Vysoká škola KSČ v Praze na Pankráci (druhá cena)[7]

• 1934 – Výstava soutěžních návrhů na pomník Jana Nerudy v Praze, Klárův ústav slepců, Praha[4]
• 1939–1940 – Důvěřujte umění: Příklady z minulosti – Práce členů Mánesa za dva roky, Mánes, Praha[4]
• 1940 – Za novou architekturu, Uměleckoprůmyslové muzeum, Praha[4]
• 1949 – Tjeckoslovakisk konst, Liljevalchs Konsthall, Stockholm, Švédsko[4]
• 1952 – Svaz českých výtvarných umělců III. středisko Mánes. III. členská výstava, Mánes, Praha[4]
• 1970 – Výstavba obvodu Prahy 5, Galerie d, Praha[4]
• 1987 – S.V.U. Mánes: Výstava k 100. výročí založení, Mánes, Praha[4]
• 1988–1989 – Tschechische Kunst der 20er und 30er Jahre: Avantgarde und Tradition, Mathildenhöhe Darmstadt, Darmstadt, Hesensko[4]
• 1993 – Sbírka architektury se představuje, Palác Kinských, Praha[4]
• 1993 – El Arte de la Vanguardia en Checoslovaquia 1918–1938 / The Art of the Avant-garde in Czechoslovakia 1918–1938, Instituto Valenciano de Arte Moderno (IVAM), Valencie (Valencia), Španělsko[4]
• 1993 – Umění pro všechny smysly: Meziválečná avantgarda v Československu, Valdštejnská jízdárna, Praha[4]
• 1998–1999 – Život v rytmu atomu (Výstava ke 40. výročí československé účasti na Světové výstavě EXPO 58 v Bruselu), Veletržní palác, Praha[4]
• 2010 – Umění českého západu: Sdružení západočeských výtvarných umělců v Plzni 1925–1951, Výstavní síň Masné krámy, Plzeň (Plzeň-město)[4]

• TOMAN, Prokop, ed. Nový slovník československých výtvarných umělců. (třetí značně rozšířené vydání V Praze): Tvar, 1947–1955. 3 svazky; (2. díl; L–Ž; 782 stran) Praha 1950, strany 290 až 291
• Hilský, Václav: Architekt Richard Podzemný. In: časopis Architektura ČSR; číslo: 2; ročník: 1987
• Za zasloužilým umělcem R. F. Podzemným In: Informační zpravodaj města Valašské Meziříčí. 1987, číslo 2, strany 18 až 19; číslo 4, strany 26 až 28.
• Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska. Valašské Meziříčí: Občanské sdružení Valašské Athény, 2000, strana 124
• Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2003: D. XI., Pau-Pop. Ostrava: Chagall, 2003, strany 281 až 282
• Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě: Na–Su. Valašské Meziříčí: Valašské Athény, 2011, strana 49.

• Dagmar Junek Hamsíková
• Václav Hilský
• Antonín Tenzer
• Josef Místecký
• František Marek
• Skleněný palác
• Plavecký stadion Podolí
• Poliklinika Pod Marjánkou (nebo též Poliklinika Marjánka či Poliklinika v Břevnově) – zdravotnické zařízení v Praze 6–Břevnově
• Vila Oldřicha Vízka
• Vila JUDr. Františka Švece
• Zahrada Na Valech
• Hartigovská zahrada
• Významné stavby v Praze–Kobylisích

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Richard Ferdinand Podzemný na Wikimedia Commons
• Richard Podzemný v informačním systému abART
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Richard Podzemný
• Obrázky k tématu Richard Podzemný na Obalkyknih.cz
• Richard Podzemný - medailonek na YouTube – Datum zveřejnění: 11. září 2020; Stpáž: 02:17; Autor: Martin Junek; Obsah: Dne 4. září 2020 u příležitosti stého výročí založení Prahy 6 obdržel Richard Podzemný in memoriam čestné občanství Prahy 6 a Praha 6 připravila i tento video – medailon)
• Seznam dokumentů (týkajících se osoby a tvorby Richarda Podzemného) je uveden v elektronickém archivu výtvarného umění na tomto odkazu.