Lidice

Lidice (německy Liditz) jsou obec ve Středočeském kraji, 20 km severozápadně od Prahy, v těsné blízkosti Buštěhradu, poblíž Kladna. Za druhé světové války, dne 10. června 1942, byla obec vyhlazena německými nacisty v rámci heydrichiády. Po válce byl na místě starých Lidic zřízen památník obětem s muzeem připomínající tuto tragédii a obec obnovena o několik set metrů dále. Žije zde 555[1] obyvatel.

Lidice
Nové Lidice, radnice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0203 532584
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíKladno
Okres (LAU 1)Kladno (CZ0203)
Kraj (NUTS 3)Středočeský (CZ020)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°8′37″ s. š., 14°11′25″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel555 (2022)[1]
Rozloha4,75 km²
Katastrální územíLidice
Nadmořská výška343 m n. m.
PSČ273 54
Počet domů197 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřadu10. června 1942 161
27354 Lidice
[email protected]
StarostkaVeronika Kellerová
Oficiální web: www.obec-lidice.cz
Lidice
Další údaje
Kód obce532584
Kód části obce83704
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie obce

Nejstarší zmínka o vsi pochází z roku 1318. Po celá staletí byly Lidice obyčejnou nevelkou zemědělskou vsí v mělkém údolí Lidického potoka, příslušející k buštěhradskému panství. Nejvýznamnější památkou a dominantou obce byl barokní farní kostel sv. Martina. Významnější nárůst obce přišel až s rozvojem hornictví a hutnictví na Kladensku ve 2. polovině 19. století.

Ve vsi Lidice (512 obyvatel, poštovna, katolický kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: 3 hostince, kolář, kovář, krejčí, mlýn, obuvník, povozník, 8 rolníků, 3 obchody se smíšeným zbožím, trafika, obchod s uhlím.[3]

Vyhlazení obce

Podrobnější informace naleznete v článku Vyhlazení Lidic.

Po atentátu na zastupujícího německého říšského protektora Reinharda Heydricha v roce 1942 byly Lidice v rámci represí nazývaných heydrichiáda vybrány nacistickým vedením pro exemplární kolektivní trest. Výběr Lidic byl v podstatě náhodný, podezření na spojení obyvatel s atentátem bylo jen záminkou a vycházelo z nevýznamného a neprokázaného podezření. Došlo k vyhlazení Lidic – srovnání obce čítající 104 domů s 503 obyvateli se zemí, obyvatelstvo bylo popraveno nebo odvlečeno do koncentračních táborů, menší část dětí byla určena k poněmčení v Říši. Lidickou tragédii nepřežilo celkem 192 mužů, 60 žen, 88 dětí.[4] Po druhé světové válce se vrátilo 143 žen a po usilovném pátrání i 17 dětí.[5]

Zrušení obce po vyhlazení

Obec byla zrušena a její katastr připojen rozhodnutím ministerstva vnitra ze 6. července 1942 nejprve k sousední Hřebči, avšak 6. srpna 1942 ministerstvo vnitra vydalo nové rozhodnutí, jímž území obce Lidice připojilo k Buštěhradu.

Nové Lidice

Po druhé světové válce byla obec obnovena, z pietních důvodů ale byla nově postavena na jiném místě nedaleko od obce původní, na původním místě se dnes nachází Památník Lidice.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 – země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť[6]
  • 1855 – země česká, kraj Praha, soudní okres Unhošť[6]
  • 1868 – země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť[6]
  • 1893 – země česká, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[7]
  • 1939 – země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[8]
  • 1942 – země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[9]
  • 1945 – země česká, správní okres Kladno, soudní okres Unhošť[10]
  • 1949 – Pražský kraj, okres Kladno[11]
  • 1960 – Středočeský kraj, okres Kladno[12]

Doprava

  • Silniční doprava – Do obce vedou silnice III. třídy. Po hranici katastru obce vede silnice I/61, která spojuje Kladno s dálnicí D7 Praha – Slaný – Louny – Chomutov.
  • Železniční doprava – Železniční trať ani stanice na území města nejsou. Nejblíže obci je železniční stanice Středokluky ve vzdálenosti 5 km ležící na trati 121 z Hostivic do Podlešína.
  • Autobusová doprava – V obci zastavovaly v září 2011 autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Kladno, Praha, Středokluky, Tuchoměřice (dopravce ČSAD MHD Kladno, a. s.).[13]

Partnerská města

  • Coventry, Spojené království (1947) – ve městě je pěší zóna "Lidice Place", pojmenovaná na památku partnerství mezi městy kvůli podobnému osudu za 2. světové války.
  • Marzabotto, Itálie (1964).[14] V Lidicích se nachází Marzabottská ulice.

Fotogalerie

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 734. (česky a německy)
  4. Reportéři ČT, V předvečer tragédie, 10.6.2019
  5. Historie obce Lidice. www.lidice-memorial.cz [online]. [cit. 2017-02-12]. Dostupné online. (česky)
  6. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  7. Vyhláška ministeria věcí vnitřních č. 130/1893 Sb.
  8. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  9. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  10. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
  11. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
  12. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
  13. Portál CIS o jízdních řádech
  14. Patto di gemellaggio con Stazzema [online]. [cit. 2021-06-24]. Dostupné online. (italsky)

Související články

Externí odkazy

Kladno Buštěhrad Zájezd
Hřebeč Makotřasy
   Lidice   
Dolany Hostouň Středokluky, Běloky
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.