Masarykova veřejná knihovna

Čtenářský život ve Vsetíně souvisel se spolkovou činností v 19. století. O otevření první veřejné knihovny ve Vsetíně se zasloužil Vzdělávací spolek Snaha roku 1879, k roku 1900 měla tato knihovna 2 550 knih. Roku 1913 sdružené spolky za vedení Osvětového sboru pro Vsacko otevřely první veřejnou čítárnu.[2]

22. července 1919 vstoupil v platnost zákon o veřejných knihovnách obecních, který uložil všem obcím za povinnost zřizovat veřejné knihovny.[3] Ve Vsetíně bylo již roku 1918 usneseno „zříditi na náklad obce veřejnou knihovnu a čítárnu“, avšak v poválečném zmatku bylo toto usnesení opomenuto. Konečné usnesení ke zbudování knihovny pochází ze 7. března 1920, kdy se v rámci oslav 70. narozenin T. G. Masaryka městské zastupitelstvo usneslo, aby: „zřízena byla na Vsetíně veřejná knihovna Masarykova, a čítárna“[4]. 2. února 1921 byla Masarykova veřejná knihovna otevřena. Čítárna při ní zřízena nebyla.

Čerstvě založená knihovna byla provizorně umístěna v zasedací síni radnice. V roce 1924 měla 2 652 svazků, do knihovny se zapsalo 700 čtenářů, kteří si dohromady vypůjčili 15 526 knih. Prvním knihovníkem byl učitel Bohumil Lehký, který působil v knihovně až do roku 1939. Jmenována byla i knihovní rada, jejím předsedou byl zvolen František Brodský, jednatelem Richard Pavlík, pokladníkem Viktor Bečka. Roku 1932 byla knihovna přemístěna do domu č. 152 na Palackého ulici.[5]

Na začátku okupace bylo z knihovny vyřazeno mnoho knih a došlo i k první změně názvu, knihovna musela vypustit jméno Masaryka. V letech 1939–1945 zastával povinnosti knihovníka odborný učitel Stanislav Lakota. Po 2. světové válce byl profesionálním knihovníkem jmenován Zdeněk Ruda. Roku 1947 se knihovna přestěhovala do klubovního domu Zbrojovky v Jiráskově ulici. Stará budova bývalé Thonetovy továrny byla sice nově vybavena, ale chátrala. Větší prostory však umožnily otevření samostatného hudebního oddělení a roku 1948 zde byla otevřena městská čítárna a základ pozdější studovny. V knihovně působilo samostatné dětské oddělení, které vzniklo roku 1951, a novinkou byl volný výběr knih.[6]

Budova vsetínské knihovny na Svárově, asi rok 1957

V 50. letech byl změněn název knihovny na Okresní lidovou knihovnu a proběhla vlna vyřazování – zmizela literatura protikomunistická, legionářská, „kapitalistická literatura Západu“, detektivky, publikace emigrantů, ale také literatura braková. Roku 1957 se knihovna přestěhovala do budovy na Svárově (kde sídlila až do roku 2006).

Budova vsetínské knihovny na Svárově, asi rok 1983

Zpočátku získala pouze část přízemí. Do nových prostor se nevešla čítárna a dětské oddělení, proto od roku 1958 sídlily v domě na Dukelské ulici. Čítárna se s knihovnou sloučila roku 1965, kdy knihovně připadlo 1. a 2. patro budovy na Svárově. Roku 1966 bylo otevřeno oddělení pro dospívající mládež. Roku 1968 bylo zřízeno oficiální hudební oddělení a dětské oddělení se přesunulo do Domu služeb v Luhu, kde sídlí dodnes. Roku 1971 začala Okresní knihovna systematicky budovat oddělení regionální literatury, kterou shromažďovala od roku 1964. Navíc přibyla povinnost soustřeďovat a archivovat tiskoviny vydávané na území okresu.

V dokumentech o činnosti knihovny ze 70.–80. let bylo nutné jasně deklarovat její politickou angažovanost. Roku 1973 bylo otevřeno samostatné oddělení politické literatury v Domě politické výchovy (zrušeno v prosinci 1989). Roku 1973 bylo také otevřeno další dětské oddělení v Domě služeb na Trávníkách. Toto oddělení zde působilo až do roku 2012, kdy bylo přestěhováno do centrální budovy. Roku 1974 bylo zrušeno vybírání poplatků ve všech lidových knihovnách (první pokus o jejich zrušení proběhl v letech 1961–1964) a rozšířila se spolupráce s knihovnami jiných sítí (zejména s knihovnami ROH, školními, zdravotnickými a muzejními knihovnami). Po získání celé budovy na Svárově (1979) byla zahájena celková rekonstrukce, knihovna byla po rekonstrukci znovu otevřena v roce 1981. Roku 1982 vzniklo třetí dětské oddělení v Domě služeb „Kotovo“ v Rokytnici, které zde sídlí doposud.[6]

Budova vsetínské knihovny na Svárově, rok 2005

V 90. letech došlo ke sloučení oddělení pro mládež a hudebního oddělení, byl otevřen antikvariát, zprovozněna kopírovací služba a zavedeny čtenářské poplatky. V roce 1992 byla otevřena Zvuková knihovna pro nevidomé a slabozraké. První počítač byl do knihovny pořízen roku 1991, roku 1997 byl zpřístupněn internet pro veřejnost a od roku 1998 byl spuštěn automatizovaný výpůjční proces. V 90. letech se knihovna zapojila do prvních grantů a projektů (např. grant Informační služby drobným a středním podnikatelům, roku 1993) a díky projektu Cesta knihovny ke vzdělávacímu a komunitnímu centru regionu (2003) přesídlila knihovna roku 2006 na Dolní náměstí do nově zrekonstruované budovy č. p. 1356. Součástí knihovny se stalo i Turistické a informační centrum Vsetín (doposud fungovalo na Městském úřadě ve Vsetíně).

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Masarykova veřejná knihovna na Wikimedia Commons
• Masarykova veřejná knihovna v Adresáři knihoven a informačních institucí v ČR (ADR)
• Oficiální stránky
• Turistické informační centrum Vsetín – webové stránky
• Databáze Valašských osobností – biografie osobností Valašska, které spravuje MVK Vsetín
• Katalog Masarykovy veřejné knihovny Vsetín Archivováno 2. 1. 2017 na Wayback Machine
• Magazín knihovny