Staroměstská radnice

Staroměstská radnice v Praze byla založena roku 1338 (jako první v Čechách) na základě privilegia uděleného staroměstským měšťanům králem Janem Lucemburským. Tvoří ji komplex několika domů přiléhajících ke Staroměstskému náměstí postupně připojovaných do jednoho celku pro potřeby správy Starého Města pražského.

Staroměstská radnice
Východní strana Staroměstské radnice, nejstarší část s věží a arkýřem a torzo novogotického křídla
Účel stavby

Radnice

Základní informace
Slohgotika
Výstavba1338
StavebníkJan Lucemburský
Současný majitelStaré Město (Praha).
Poloha
AdresaPraha 1-Staré Město, Česko Česko
UliceStaroměstské náměstí a U radnice
Souřadnice50°5′13″ s. š., 14°25′15″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky11731/1-35 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Založení radnice

Historicky prvním domem je nárožní raně gotický dům z konce 13. století, který měšťané získali z majetku bohatého kupce Wolflina od Kamene. Dominantou Wolflinova domu je mohutná hranolovitá věž, zvýšená v roce 1364. V této věži vybudovala roku 1381 stavební huť Petra Parléře gotickou radniční kapli. Na počátku 15. století stejná huť připojila k jižní stěně věže stavbu Staroměstského orloje. Roku 1409 je zmiňován zvon (zvonění k uznání vzdoropapeže Alexandra V.), což by mohl být zvon z roku 1313, který byl na radnici roku 1917 objeven a pochází z Břevnovského kláštera.[1]

Rozšiřování radnice
Staroměstská radnice roku 1856

Po roce 1360 byl na západní straně prvního domu přistavěn druhý dům, ve kterém byla zřízena radní síň. Tato síň s dřevěným gotickým stropem dodnes slouží jako oblíbené místo svatebních obřadů. V roce 1458 se jižní křídlo rozrostlo o další dům, dům Mikšův vystavěný na románských základech, který radnici odkázala vdova po kožešníku Mikšovi Kačka.[2][3]

V letech 1805–1807 byly na vrchol věže umístěny nové hodiny a přistavěn ochoz.

Další dům na jižní straně, „U Kohouta“, byl zakoupen obcí a k radnici připojen v roce 1835. V tomto období bylo k radnici připojeno i východní křídlo sloužící radnici postupně již od 14. století. Domy východního křídla však byly záhy zbourány a na jejich místě v letech 1838–1848 vystavěli vídeňští architekti Pietro Nobile a Pavel Sprenger neogotické křídlo. Roku 1880 byl architektem Baumem novorenesančně přestavěn Mikšův dům.

Požár radnice
Astronomické hodiny – orloj

Za Pražského povstání na konci druhé světové války v květnu 1945 sloužila Staroměstská radnice jako jedno z ústředí protinacistického odboje. V jejím bezprostředním okolí probíhaly boje mezi povstalci a německou armádou, což vedlo k velkým škodám. Požár vznikl při ostřelování radnice 8. května německými vojsky, pár hodin před podepsáním jejich kapitulace. Zničil novogotické křídlo radnice natolik, že zůstaly stát jen obvodové zdi. Těžké škody utrpěla při požáru také věž, gotický arkýř a Staroměstský orloj, shořel městský archiv s cennými prameny k dějinám Prahy.

V roce 1947 se uskutečnila architektonická soutěž, která měla rozhodnout, co s obvodovými zdmi novogotického křídla udělat. Nakonec bylo rozhodnuto zdi strhnout a ponechat jen jedno krajní pole, které bylo nezbytné pro statické zajištění radniční věže.[4]

Soutěže na dostavbu radnice

V průběhu 20. století bylo vypsáno několik architektonických soutěží na přestavbu a dostavbu Staroměstské radnice. První soutěž byla vypsána ve dvou kolech již v letech 1899–1900. V zadání bylo, že tehdejší neogotické křídlo zůstane zachováno, ale jeho průčelí se může změnit. Soutěž skončila bez vítěze podobně jako další obdobná soutěž z roku 1905. Vítěze měla až třetí soutěž z roku 1908, ve které získal první místo Antonín Wiehl, ovšem vítězný návrh nebyl nikdy realizován.[5] S většími či menšími časovými odstupy pak následovaly další soutěže (1938, 1947, 1963, 1966–1967 a 1988[6]), které si zejména od válečného požáru kladou za cíl zaplnit prostor po zbouraném novogotickém křídle radnice. Všechny však buďto skončily bez vítězů nebo vítězné návrhy nebyly realizovány, proto prostranství na místě vyhořelé budovy stále zůstává volné.

Rekonstrukce 2017–18

V dubnu 2017 začala rekonstrukce vnějšího pláště Staroměstské radnice, s cílem navrátit mu autentičtější podobu. Další fáze rekonstrukce zahrnovaly věž s ochozem, radniční kapli a demontáž a opravu orloje. Po dobu absence orloje jej nahradila velkoplošná obrazovka, na níž byly promítány všechny pohybové i zvukové efekty orloje. Opravy město stály 48 milionů korun,[7][8][9] skončily v roce 2018.

Významné události
Vánoce 2008

Popis
Zleva: Mikšův dům, Křížův dům a nejstarší část radnice s věží a orlojem

Staroměstskou radnici tvoří komplex budov, který vznikla postupně v průběhu staletí. Popis od výchdou k západu (zprava doleva):

  • Wolflinův dům – původní jádro radnice pořízené roku 1338 na rohu náměstí
    • Věž radnice vybudovaná před rokem 1364
    • Pozůstatek novogotického křídla (na severu) – v roce 1838–1848 nahradilo starší budovu, zničeno 1945
    • Gotický arkýř (na východě) – radniční kaple vysvěcená roku 1381
    • Staroměstský orloj (na jihu) – pořízený roku 1410
  • dům s pozdně gotickým portálem – rozšíření radnice ve 14. století
  • Křížův dům – s renesančním oknem „Praga caput regni“,
  • Mikšův dům – město získalo v roce 1458, novorenesančně přestavěn
  • dům U Kohouta  – přikoupen v roce 1835, v koutě u sousedního domu U Minuty

Technické informace
Výtah ve věži
  • Výška věže: 69,5 m[10]
  • Šířka věže (jižní strana): 8,37 m
  • Hloubka věže (východní strana): 7,91 m
  • Šířka radnice: 67,45 m

Odkazy

Reference
  1. Památky archaeologické, 1917, 1, str. 46
  2. VLČEK, Pavel a kol.: Umělecké památky Prahy. Staré Město – Josefov. Praha : Academia, 1996: s. 446–447. ISBN 80-200-0563-3
  3. ŠTEFÁNKOVÁ, Jana: Procházky Prahou. Praha : Albatros, 1987: s. 76.
  4. Stavební fórum: Staroměstská radnice – trochu historie a několik otázek. www.stavebni-forum.cz [online]. [cit. 2009-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-19.
  5. WIRTH, Zdeněk. Antonín Wiehl a česká renesance. první. vyd. Praha: Jan Štenc, 1921 (1921 tisk). 27 s. S. 21–27. (česky) Zvláštní otisk ze sborníku Umění.
  6. Na Staroměstské radnici vystavují návrhy na její dostavbu. Novinky.cz [online]. 7. 5. 2008 [cit. 2022-04-20]. Dostupné online.
  7. VIDEO: Začala rekonstrukce Staroměstské radnice, orloj zahalilo lešení. iDNES.cz [online]. 2017-04-11 [cit. 2017-05-19]. Dostupné online.
  8. Staroměstský orloj se vrátí do středověké podoby. Možná zmizí světadíly. iDNES.cz [online]. 2018-08-10 [cit. 2018-09-20]. Dostupné online.
  9. Orloj na pražské Staroměstské radnici nahradila digitální obrazovka. iDNES.cz [online]. 2018-03-15 [cit. 2018-09-20]. Dostupné online.
  10. Stránka PIS

Literatura
  • VEJRYCH, Jan. Soutěžné návrhy na přestavbu a dostavbu radnice kr. hl. města Prahy. Praha: Spolek architektů a inženýrů v království Českém, 1903. Dostupné online.
  • Šest set let Staroměstské radnice v Praze : Zvláštní číslo Věstníku hlavního města Prahy k oslavám 600 let Staroměstské radnice. Příprava vydání Václav Vojtíšek. Praha: Rada hlavního města Prahy, 1938. Dostupné online.
  • HERAIN, Jan; TEIGE, Josef. Staroměstský rynk v Praze. Praha: Společnost přátel starožitností českých, 1908. Dostupné online.
  • ROSICKÝ, Václav. Staroměstský orloj v Praze : Dějiny orloje, astronomický úvod, popis strany zevní i vnitřního ústrojí, jakož i výklad, co a jak orloj ukazuje. Praha: J. Otto, 1923. Dostupné online.
  • EKERT, František. Posvátná místa král. hl. města Prahy. Svazek I. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1883. Dostupné online. - kapitola Kaple Panny Marie v Staroměstské radnici, s. 324–328.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.