Ralská pahorkatina

Je to členitá pahorkatina na svrchnokřídových kvádrových křemenných, místy jílovitých a vápnitých pískovcích, v menší míře na slínovcích, písčitých slínovcích a jílovcích, s četnými drobnými tělesy třetihorních sopečných hornin (žíly, výplně sopouchů, lakolity). Vznikl strukturně denudační reliéf sedimentárních stupňovin, mělkých kotlin s říčními terasami a rašeliništi, rozsáhlých zarovnaných povrchů typu kryopedimentů. V kvádrových pískovcích jsou kaňonovitá a soutěskovitá údolí a četné tvary zvětrávání a odnosu horniny. Charakteristické jsou početné vrchy na neovulkanitech, vypreparovaných čedičových, znělcových a trachytových horninách, které vytvářejí krajinné dominanty. Do povodí horního toku Panenského potoka pronikl přes Jítravské sedlo v době halštrovského a sálského zalednění pevninský ledovec. Na severovýchodě jsou rozsáhlé montánní antropogenní tvary.[1]

Ralská pahorkatina se táhne ve směru jihozápad – severovýchod. Na severovýchodě je ohraničena Ještědsko-kozákovským hřbetem. Na severu se stýká s Lužickými horami, linie mezi nimi je vedena mezi Novým Borem, Svorem, Mařenicemi, Heřmanicemi v Podještědí a obcí Kněžice.[2] Na severozápadě mezi Novým Borem a Litoměřicemi navazuje České středohoří, se kterým má vůbec nejdelší hranici z okolních celků. Na západě pozvolna klesá k Labi, poblíž jehož pravého břehu se mezi Liběchovem a Litoměřicemi stýká s Dolnooharskou tabulí. Na jihovýchodě celek plynule přechází do Jizerské tabule a dosahuje téměř k městu Mělník. Na východě u města Český Dub sousedí s druhým celkem Severočeské tabule, Jičínskou pahorkatinou, se kterou má nejkratší hranici z okolních celků.[1]

Celek Ralské pahorkatiny (dle Demka VIA–1) má v geomorfologickém členění dva podcelky. Převážnou část tvoří na jihozápadě Dokeská pahorkatina (VIA–1A), na severovýchodě je Zákupská pahorkatina (VIA–1B). Tyto podcelky se dále člení do celkem devíti okrsků[1]:

Na území celku leží okresní město Česká Lípa a zčásti též Litoměřice, z dalších menších měst tu jsou Nový Bor, Cvikov, Jablonné v Podještědí, Zákupy, Mimoň, Stráž pod Ralskem, Doksy, Dubá, Úštěk, Ralsko a z menší části Štětí.

Uvedeny jsou všechny s aktuální nadmořskou výškou nad 500 metrů. Výška u některých vrchů se časem snižuje těžbou kamene (např. Maršovický vrch, Tlustec).[3]

• Ralsko (696 m), Zákupská pahorkatina
• Jezevčí vrch (666 m), Zákupská pahorkatina
• Vlhošť (614 m), Dokeská pahorkatina
• Bezděz (606 m), Dokeská pahorkatina
• Tlustec (592 m), Zákupská pahorkatina
• Zelený vrch (586 m), Zákupská pahorkatina
• Malý Bezděz (577 m), Dokeská pahorkatina
• Mazova horka (569 m), Zákupská pahorkatina
• Holubník (562 m), Zákupská pahorkatina
• Ortel (554 m), Zákupská pahorkatina
• Ostrá horka (552 m), Zákupská pahorkatina
• Ronov (552 m), Dokeská pahorkatina
• Tisový vrch (540 m), Zákupská pahorkatina
• Slavíček, (535 m), Zákupská pahorkatina
• Velký Jelení vrch (514 m), Zákupská pahorkatina
• Vrátenská hora (508 m), Dokeská pahorkatina
• Stříbrník (507 m), Zákupská pahorkatina
• Jelínka (504 m), Zákupská pahorkatina
• Činkův kopec (502 m), Zákupská pahorkatina
• Zábrdský kopec (501 m), Zákupská pahorkatina
• Kostelní vrch (500 m), Zákupská pahorkatina

Podrobný seznam hor a kopců podle nadmořské výšky a prominence obsahuje Seznam vrcholů v Ralské pahorkatině.

Území je odvodňováno řekou Ploučnicí a menšími pravostrannými přítoky Labe (Pšovka, Liběchovka, Úštěcký potok a jeho přítok Obrtka). Na druhé straně potom přítoky Jizery (Zábrdka, Mohelka).

• 
  Jezevčí vrch
• 
  Svahy Vlhoště
• 
  Malý Bezděz a Bezděz
• 
  Tlustec od Brništského rybníka
• 
  Zelený vrch nad Cvikovem
• 
  Ortel poblíž Cvikova
• 
  Ronov z Vlhoště
• 
  Slavíček a Tisový vrch