Dokeská pahorkatina

Dokeská pahorkatina
	Vlhošť a Dokeská pahorkatina z vrchu Ronov
Nejvyšší bod	614 m n. m. (Vlhošť)
Rozloha	753 km²
Střední výška	297 m n. m.
Nadřazená jednotka	Ralská pahorkatina
Sousední; jednotky	Zákupská pahorkatina ; Jizerská tabule ; Dolnooharská tabule; České středohoří
Podřazené; jednotky	Polomené hory ; Jestřebská kotlina ; Provodínská pahorkatina ; Úštěcká pahorkatina ; Bezdězská vrchovina
Světadíl	Evropa
Stát	Česko
Povodí	Labe
Souřadnice	50°32′8″ s. š., 14°28′40″ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky	VIA-1A
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dokeská pahorkatina je geomorfologickým podcelkem jižní a jihozápadní části Ralské pahorkatiny. Území o rozloze 753 km² je převážně součástí okresu Česká Lípa v Libereckém kraji, v menší míře i sousedních okresů Mělník, Litoměřice a Mladá Boleslav. Nejvyšším vrcholem je Vlhošť (614 m), nejnižší je na východě tok Labe (145 m).[1]

Geologie

Je to členitá pahorkatina, tvořená svrchnokřídovými pískovci, písčitými slínovci, slínovci a vápnitými jílovci a třetihorními vulkanity. Vyhraněný strukturně denudační povrch, místy neotektonicky porušený, charakterizovaný sedimentárními strukturními stupňovinami, strukturními a tektonickými kotlinami, kaňonovitými údolími, neovulkanickými suky a četnými tvary zvětrávání a odnosu pískovců.

Českolipsko je zahrnováno do tří subprovincií České vysočiny: Česká tabule, Krkonošsko-jesenická subprovincie a Krušnohorská subprovincie. Součástí České tabule je Ralská pahorkatina (dle členění zavedeného Jaromírem Demkem VIA–1), která má dva podcelky: Dokeská pahorkatina (VIA–1A) a Zákupská pahorkatina (VIA–1B).

Tyto podcelky se dělí do menších okrsků. Dokeská pahorkatina jich má pět:

Polomené hory (VIA–1A–1) – největší okrsek, má několik horopisných částí, které jsou vesměs součástí CHKO Kokořínsko[2]; nejvyšším vrcholem okrsku i celé Dokeské pahorkatiny je vrch Vlhošť.
Úštěcká pahorkatina (VIA–1A–2) – tvoří západní hranici celku, je to mírně členitá pahorkatina, jejímž nejvyšším bodem je vrch Hořidla (371 m) se stejnojmennou rozhlednou na vrcholu.
Jestřebská kotlina (VIA–1A–3) – protáhlá sníženina v povodí Robečského potoka, kde se nachází množství rybníků, často na chráněných územích (Holanské rybníky, Novozámecký rybník, Břehyňský rybník); nejvyšším bodem je vrch Borný (446 m).
Provodínská pahorkatina (VIA–1A–4) – její centrální část tvoří skupina Provodínských kamenů, jižní část členitá plošina Hradčanské pahorkatiny, v níž leží nejvyšší bod – Dub v oboře Velký Dub.
Bezdězská vrchovina (VIA–1A–5) – dominantní jsou zde oba vrcholy Bezdězu (Malý Bezděz a Bezděz), dále je zde dvojice Velká a Malá Buková.[3]

Kompletní geomorfologické členění celé Ralské pahorkatiny uvádí následující tabulka:

Uvedena je drtivá většina kopců nad 450 metrů.

BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Praha: Academia, 2012. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola Dokeská pahorkatina, s. 227.
NOVOTNÁ, Mgr Daniela. Kokořínsko. Praha 1: Olympia a.s., 2004. ISBN 80-7033-843-1. Kapitola Místopisná část, s. 46.
DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
Z nížin do hor, str. 227

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

Geomorfologické členění Ralské pahorkatiny
ČESKÁ VYSOČINA • Česká tabule • Severočeská tabule
DOKESKÁ PAHORKATINA	Polomené hory	Vlhošť (614 m)
	Úštěcká pahorkatina	Hořidla (371 m)
	Jestřebská kotlina	Borný (446 m)
	Provodínská pahorkatina	Dub (458 m)
	Bezdězská vrchovina	Bezděz (606 m)
ZÁKUPSKÁ PAHORKATINA	Cvikovská pahorkatina	Ralsko (696 m)
	Českolipská kotlina	Špičák (459 m)
	Podještědská pahorkatina	Stříbrník (507 m)
	Kotelská vrchovina	Mazova horka (569 m)
PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Vrchol