Pšovka

Potok pramení v nadmořské výšce 308 m na území obce Blatce v českolipském okrese pod hradem Houska v Houseckém dole v nadmořské výšce asi 310 m a svým tokem, směřujícím od severu k jihu, vytváří v pískovcových horninách Kokořínský důl, hlavní osu jihovýchodní části CHKO Kokořínsko – Máchův kraj . Protéká zde Konrádovským a Kokořínským dolem, kde zásobuje vodou řadu rybníků a tůní, z nichž nejznámější je Harasov s koupalištěm.[1] Po jeho opuštění se u Mělnické Vrutice stáčí k západu a protéká městem Mělníkem, v jehož místní části Pšovce v nadmořské výšce 156 m ústí do Labe.

Vzhledem k příhodným geologickým podmínkám a minimálnímu znečištění sídelními a hospodářskými odpadními vodami je oblast středního povodí Pšovky, zvláště pak jejího levého přítoku Řepínského potoka, významným vodárenským zdrojem. Z podzemních vrtů se zde jímá pitná voda pro velkou část okresů Mělník a Kladno, rovněž i pro část Prahy.

Části nivy jsou od roku 1996 součástí významné přírodní rezervace Mokřady Liběchovky a Pšovky, zapsané jako lokalita chráněného mokřadu v Ramsarské úmluvě. Oblast mokřadů u pramenů potoka byla v roce 1995 vyhlášena jako přírodní památka Prameny Pšovky.[2] Oblasti na dolním toku u Mělníka jsou chráněné jako národní přírodní památka Polabská černava a přírodní památka Dolní Pšovka.

Průměrný průtok u ústí činí 0,78 m³/s.

Pšovku dnes lze v části dolního toku považovat za občasný tok kvůli nadměrným odběrům středočeských vodáren v Mělnické Vrutici. Proto vznikla i petice, která má za cíl stávající situaci zlepšit.^[zdroj?]

Mlýny jsou seřazeny po směru toku řeky.

• Hlučovský mlýn – Jestřebice, okres Mělník, kulturní památka
• Vodní mlýn Štampach – Střemy, okres Mělník, kulturní památka

• 
  Průtok tunelem Skalního (Tubožského) mlýna v Tuboži
• 
  Horní tok Pšovky v Konrádově na Českolipsku
• 
  Tubožský rybník je součástí PP Prameny Pšovky
• 
  Hlučovská tůň
• 
  Mokřady jihozápadně od Vojtěchova