Polomené hory
Polomené hory jsou geomorfologický okrsek (410,29 km²[2]) jihozápadní části Ralské pahorkatiny. Území je součástí okresů Česká Lípa, Mělník a Litoměřice. Na většině území okrsku byla vyhlášena CHKO Kokořínsko. Název Polomené hory zavedl geolog Čeněk Zahálka v roce 1895, sám čerpal z archivního zápisu z roku 1515.[3] Dříve se pro toto území používal název Dubská pahorkatina či Dubské skály (podle města Dubá),[4] místní Němci pak užívali jméno Dubské Švýcarsko (Daubaer Schweiz). Používá se také turistický název Kokořínsko.
Polomené hory | |
---|---|
Vlhošť a Dokeská pahorkatina z Ronova | |
Nejvyšší bod | 614 m n. m. (Vlhošť) |
Rozloha | 410,29 km² |
Nadřazená jednotka | Dokeská pahorkatina |
Sousední jednotky | Bezdězská vrchovina Jestřebská kotlina Úštěcká pahorkatina České středohoří Dolnooharská tabule Jizerská tabule |
Podřazené jednotky | Kokořínská vrchovina Housecká vrchovina Dubská pahorkatina Vlhošťská vrchovina Brocenská pahorkatina[1] |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Povodí | Labe |
Souřadnice | 50°31′28″ s. š., 14°31′36″ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nadřazené jednotky
Českolipsko je zahrnováno do tří subprovincií České vysočiny: Česká tabule, Krkonošsko-jesenická subprovincie a Krušnohorská subprovincie. Součástí České tabule je Ralská pahorkatina (dle zavedeného členění Jaromíra Demka VIA–1), která má dva podcelky: Dokeská pahorkatina (VIA–1A) a Zákupská pahorkatina (VIA–1B). Tyto podcelky se dále dělí do okrsků. Dokeská pahorkatina jich má pět:
- Polomené hory (VIA–1A–1)
- Úštěcká pahorkatina (VIA–1A–2)
- Jestřebská kotlina (VIA–1A–3)
- Provodínská pahorkatina (VIA–1A–4)
- Bezdězská vrchovina (VIA–1A–5)[2]
Podřazené jednotky
Polomené hory se člení na pět podokrsků:
- Kokořínská vrchovina – leží v jižní části Polomených hor, je největší z podokrsků; jejím nejvyšším vrcholem je Nedvězí u stejnojmenné vsi.
- Housecká vrchovina – tvoří východní část území, jméno jí dal zámek Houska; nejvyšším kopcem býval Maršovický vrch, po snížení jeho vrcholu kamenolomem je to Vrátenská hora; i další kopce jsou poměrně vysoké, např. Berkovský vrch, Velký beškovský vrch, Šedina.
- Dubská pahorkatina – leží v severovýchodní části, je to mírně členitá pahorkatina ležící mezi Dubou, Holanami a Jestřebím.
- Vlhošťská vrchovina – je v severní části území, dominuje jí Vlhošť, který je zároveň nejvyšším kopcem celé Dokeské pahorkatiny; ostatní vrcholy tvořené pískovcem jsou značně menší, ale významné, např. Malý Vlhošť, Husa, Kostelec, Číř, Čap.
- Brocenská pahorkatina – tvoří hraniční pás na západě území; jasně nejvyšší bod tvoří v nejsevernějším výběžku Polomených hor vrch Ronov, známý díky zřícenině hradu na vrcholu.[1]
Nejvyšší vrcholy
- Vlhošť (614 m), Vlhošťská vrchovina
- Ronov (552 m), Brocenská pahorkatina
- Vrátenská hora (508 m), Housecká vrchovina
- Maršovický vrch (499 m), Housecká vrchovina
- Špičák (482 m), Housecká vrchovina
- Drnclík (481 m), Housecká vrchovina
- Berkovský vrch (480 m), Housecká vrchovina
- Velký beškovský vrch (475 m), Housecká vrchovina
- Šedina (473 m), Housecká vrchovina
- Korecký vrch (465 m), Housecká vrchovina
- Nedvězí (458 m), Kokořínská vrchovina
- Husa (449 m), Vlhošťská vrchovina
Fotogalerie
- Ronov se zříceninou hradu
- Vrátenská hora z Uhelného vrchu
- Maršovický vrch
- Berkovský vrch z Koreckého vrchu
- Korecký vrch ze Starého Bernštejna
- Velký beškovský vrch z Vrátenské hory, vzadu Vlhošť a Ronov
- Skalní útvar Husa
Odkazy
Reference
- BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
- Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Polomené hory, s. 356.
- NOVOTNÁ, Mgr Daniela. Kokořínsko. Praha: Olympia, 2004. ISBN 80-7033-843-1. Kapitola Místopisná část, s. 46.
- AUTORSKÝ KOLEKTIV. Máchův kraj. Praha: Olympia, 1985. Kapitola Horopisné členění, s. 10.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Polomené hory na Wikimedia Commons
- Geomorfologická mapa na Mapy.nature.cz
- Geomorfologické členění Libereckého kraje (J. Demek et al. 1987)