Úštěcký potok

Potok pramení v Českém středohoří v nadmořské výšce 526,78[1] metrů asi 500 metrů jižně od Mukařova. Od pramene teče směrem k jihovýchodu. Pod Brusovem opouští České středohoří a vtéká do Ralské pahorkatiny. Postupně sbírá vodu z drobných přítoků, z nichž jediný pojmenovaný je Konojedský potok, který se do Úštěckého vlévá zleva u Dubičné. Dalším levostranným přítokem je Blíževedelský potok a v těsné blízkosti jeho ústí se nachází také ústí Ličenického potoka.[2]

Oba soutoky se nachází jižně od Lukova a Úštěcký potok pod nimi mění směr k jihozápadu. Protéká podél východní a jižní strany Úštěka. Na jižním okraji města se nachází soutok s Loubním potokem a přibližně o jeden kilometru dále po proudu se do Úštěckého potoka vlévá Hrádecký potok. Potok dále pokračuje na jih k Tetčiněvsi, protéká Rochovem a Vědlicemi, za kterými se stáčí na západ k Drahobuzi, kde zprava přijímá menší Studený potok.[2]

Na severním okraji Svařenic Úštěcký potok překračuje hranici Dolnooharské tabule. Tou protéká směrem k západu a jižně od Polep se do něj na říčním kilometru 27,34 zleva vlévá jeho největší přítok Obrtka. Krátce před ústím těsně míjí vesnici Okna, za kterou se v nadmořské výšce 145,23 metrů[1] vlévá zprava do Labe na jeho říčním kilometru 799,55.[1][2]

Úštěcký potok je tokem druhého řádu a patří k povodí Labe. Povodí Úštěckého potoka měří 216,78 km². Nachází se v něm vodní plochy s celkovou rozlohou 82,11 hektarů, z nichž největší je rybník Chmelař u Úštěka s rozlohou 61,35 hektaru.[1] Tři čtvrtiny toku mají sklonitost do 10 ‰. Střední sklon toku je 12,1 ‰. Sklony svahů se v povodí nejčastěji pohybují v rozmezích od dvou do patnácti stupňů.[3]

Průměrný průtok Úštěckého potoka v hlásném profilu Vědlice na říčním kilometru 11,8 je 0,33 m³/s.[4] Průměrný průtok v ústí do Labe je asi 1 m³/s.[5]

• Křížový mlýn – Úštěk čp. 65, okres Litoměřice

V nivě Úštěckého potoka bylo zjištěno 71 druhů měkkýšů: 62 druhů suchozemských plžů, 7 druhů sladkovodních plžů a 2 druhy mlžů.[6]