Pomník Hanse Kudlicha

Památník zrušení roboty v Teplicích
Účel stavby
	pomník
Základní informace
Sloh	historismus
Výstavba	1888
Přestavba	6. červenec 1987 (demontáž) – 23. říjen 1992 (dokončení návratu)
Materiály	pískovec, beton
Stavebník	obce v okolí Teplic
Současný majitel	město Teplice
Poloha
Adresa	Teplice, Česko
Souřadnice	50°37′14,67″ s. š., 13°49′18,97″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	43968/5-5252 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Památník zrušení roboty na Nové Vsi v Teplicích je pomník, připomínající zrušení roboty v Rakouském císařství v roce 1848. Byl postaven v roce 1888, tedy ke 40. výročí této významné události. Jde o největší pomník připomínající tuto událost v severních Čechách. O jeho významnosti svědčí i to, že na stavbu byly použity kameny, jež darovaly takřka všechny obce tehdejších okresů Duchcov, Bílina a Teplice. Stojí na vrchu Jalovčiny (dnes místo známo jako Ve chvojkách) ve výšce 383 m n. m. poblíž Nové Vsi.

Historie

Jedná se o hold slavnému poslanci říšského sněmu Hansi Kudlichovi, který roku 1848 podal úspěšný návrh na zrušení roboty (ta byla zrušena 8. září 1848). Stavbu pomníku si vymohli obyvatelé okresů Bíliny, Duchcova a Teplic, kterým měl zrušení roboty připomínat.

Jak je níže zmíněno, na kamenech jsou nápisy psány německy, ale na pomníku samotném jsou nápisy na pamětních deskách psány dvojjazyčně – česky a německy, dnes už jsou však velmi špatně čitelné.[1]

Stavební a zednické práce provedl Heinrich Siegmund, práce sochařské a kamenické Anton Bauer a F. Kahlert. Slavnost spolu s odhalením pomníku se uskutečnila ve dnech 7. – 8. září 1888, kam přijel i Hans Kudlich. Při slavnosti se uspořádal i průvod 25 000 lidí, v jehož středu šel sám Kudlich. Po jeho boku šel teplický starosta Karl Stöhr a šanovský starosta Franz Waage.[2]

Účast Hanse Kudlicha

Hans Kudlich byl v Teplicích slavnostně uvítán na hlavním nádraží, kam přijel z Karlových Varů 7. září v 16:00. Nespočetné množství lidí, jež se sešlo před nádražím, vytvořilo po celé Nádražní třídě špalír. Uprostřed nich jel Kudlich ve voze spolu se svým synem a Adolfem Siegmundem, toho času poslancem Říšského sněmu, později starostou města Teplice. O tři hodiny později, v 19 hodin, se Kudlich vydal na vrch Doubravku. V okolních obcích odpalovali ohňostroje, rakety; na okolních kopcích hořely ohně.

8. září se lidé z teplického, bílinského a duchcovského okresu sešli na teplickém Tržním náměstí zhruba kolem poledne. Odtud šel výše zmíněný průvod, čítající pětadvacet tisíc lidí, až na vrch Jalovčiny. Zde řečnil Hans Kudlich a Emanuel Milner, konala se slavnost a byl odhalen pomník.[2]

Po roce 1987

Po 99 letech, tedy v roce 1987, bylo rozhodnuto, že bude pomník odstraněn a blízko něj bude vystavěn vodojem – pomník totiž nebyl chráněn jako kulturní památka, proto měl vodojemu ustoupit. To se ovšem mnoha lidem nelíbilo, tudíž bylo rozhodnuto, že se pomník postaví na jiném místě. 8. července 1987 došlo k demontáži pomníku, jeho části byly uloženy do ohrady asi 100 metrů východněji, kde zůstal ležet do rozhodnutí o jeho obnově. K záchraně bylo nutno vyřídit zařazení pomníku mezi chráněné kulturní památky, o což se zasloužil zejména odbor kultury ONV Teplice. V roce 1988 byl pomník zapsán do seznamu kulturních památek jako pomník zrušení nevolnictví pod č. 5-5252,[3][pozn. 1]čímž byla zachráněna jeho existence.

Vodojem byl postaven roku 1989, ale pomník stále ležel v ohradě. V roce 1990 se opět objevily články o pomníku a průtazích s jeho znovupostavením v regionálním tisku. O problému se 17. října jednalo na zasedání Městské rady. Bylo nutno přimět investora stavby vodojemu, kterým byla firma Severočeské vodovody a kanalizace, k obnovení pomníku. Cena za obnovu pomníku, jež činila cca 200 000 Kčs, byla proti nákladům na vodojem (69 mil. Kčs) zanedbatelná částka. V srpnu 1991 byla provedena montáž vlastního pomníku, stavba terasy, schodů a úpravy okolí. Pomník byl dokončen v polovině září 1992 usazením pamětních kamenů kolem obelisku pomníku. Dne 23. října téhož byly na pomník usazeny čtyři pamětní desky.[2]

Historický snímek původního pomníku

Popis pomníku

Historický popis

Spodní, do výšky čtyřmetrová, část má uprostřed čtvercový zděný podstavec obklopený kameny. 5,7 m vysoký obelisk ve svrchní části, jehož průměr je od 1,2 m dole až 0,5 m nahoře, má objem 4,2 m³ a hmotnost přibližně 10 tun.

Na obelisku jsou ze stran připevněny desky nesoucí níže uvedené nápisy, tehdy ovšem jen německy.

Popis obnoveného pomníku

Kameny jsou na pomníku uspořádány ve dvou etážích s teráskou, na druhém patře je umístěn pomník, čímž pomník celkově působí oproti původnímu mohutnějším dojmem. Výška od paty v terénu je 11 metrů, průměr základny je 13 metrů.

Pomník je členěn do tří částí. Spodní jest násypné těleso, jež se kuželovitě zužuje, slouží k uložení pamětních kamenů. Dělí se na dva stupně, jeho celková výška je cca tři metry. Uprostřed horní plošinky je umístěn betonový dřík o rozměrech 1,5 × 1,5 m, a výšce dvou metrů. Na něm se tyčí vlastní pískovcový pomník, jenž jest šest metrů vysoký.

Nápisy

Wir wollen sein ein einig Volk von Brüdern
Buďme svornými národy bratří
Was die Väter kämpfend errungen Sollen wachsam wahren die Jungen
Co staří v boji vydobyli, ať mladí bděle střeží
In Treue und Dankbarkeit die Bewohner
der Bezirke Bilin, Dux, Teplitz
S věrností a vděčností obyvatelé
okresů Bílina, Duchcov, Teplice
Am 8.September 1848 fielen die Fesseln des Frohndienstes
Am 8.September 1888 entstand dieses Denkmal
8. září 1848 padla pouta roboty
8. září 1888 vznikl tento pomník

Kameny

Obce, které na stavbu pomníku přispěly, přivezly kameny, na kterých byl vyryt jejich německý název. Původně bylo kamenů okolo 150, ovšem doložena byla existence jen 136, dochovalo se však jen 109 – 114 z nich.

Existující kameny

Přeskočit tabulku

Obrázek kamene	Obec			Kámen
Obrázek kamene	Český název	Německý název [pozn. 2]	Stav	Rozměry v cm	Hornina
	Běhánky	Pihanken	Součást Dubí	50x40x10	křemenný porfyr
	Bílina	Bilin	Samostatné město	60x30x30	čedič olivinický
	Cínovec	Zinnwald	Součást Dubí	70x60x20	křemenný porfyr
	Červený Újezd	Roth-Augezd	Součást Hrobčic	50x40x30	čedič olivinický
	Český Jiřetín	Georgensdorf	Samostatná obec	70x50x50	žula dvojslídná, drobnozrnná
	Dobrčice	Dobschitz	Součást Skršína	40x40x20	čedič olivinický
	Drahkov	Drakowa	Součást Modlan	50x30x20	jemnozrnný znělec
	Drahůnky	Dreihunken	Součást Dubí	70x35x30	křemenný porfyr
	Dubí	Eichwald	Samostatné město	60x35x35	křemenný porfyr
	Duchcov	Dux/Düx	Samostatné město	60x50x30	křemenný porfyr
	Hlince	Linschen	Součást Kostomlat pod Milešovkou	35x25x20	znělec tmavý, celistvý
	Hořenec	Horenz	Součást obce Libčeves	60x50x25	pískovec limonitický
	Hostomice	Hostomitz	Samostatný městys	50x30x20	čedič celistvý
	Hrádek	Hradek	Součást obce Raná	70x25x20	čedič olivinický
	Hrobčice	Hrobschitz	Samostatná obec	40x35x35	čedič celistvý
	Hudcov	Hundorf	Součást Teplic	70x45x20	rohovec bazální křídový, s úlomky křemene
	Chotějovice	Kottowitz	Součást Světce	60x30x25	čedič olivinický
	Jablonec	Jablonitz	Součást Libčevsi	40x35x25	čedič olivinický
	Kladruby	Kradrob	Samostatná obec	(?)	(?)
	Měrunice	Meronitz	Samostatná obec	30x30x20	čedič celistvý
	Mirošovice	Miroschowitz	Součást Hrobčic	50x35x20	čedič olivinický
	Mnichov	Minichhof	Součást Libčevsi	40x20x20	čedič celistvý
	Mlýny	Grundmühlen	Součást Hrobu	70x50x50	křemenec drobnozrnný
	Mstišov	Tischau	Součást Dubí	60x35x20	křemenný porfyr
	Pastviny	Grünwald	Obec zanikla v důsledku vylidnění po odsunu Němců. V 50. letech byly domy srovnány se zemí.	60x30x25	křemenný porfyr
	Pňovičky	Kniebitschken	část obce Ohníč	60x40x35	čedič olivinický
	Pozorka	Zuckmantel	Součást Dubí	70x50x25	křemenný profyr
	Prosetice	Prosetitz	Součást Teplic	65x35x30	křemenec celistvý, s tmavými peckami
	Razice	Rasitz	Součást Hrobčic	60x30x30	čedič celistvý
	Sobědruhy	Soborten	Součást Teplic	60x60x60	žulový porfyr s živci do velikosti 3 cm
	Svinčice	Schwindschitz	Součást Lužice	80x40x25	křemenec celistvý
	Štrbice	Stürbitz	Součást Světce	70x30x30	čedič olivinický
	Teplice	Teplitz	Samostatné město	120x130x60	křemenný porfyr
	Trnovany	Turn	Součást Teplic	70x25x20	křemenný porfyr
	Tvrdín	Twrdina	Součást Hrobčic	70x30x20	pískovec limonitický, středně zrnitý
	Želenice	Selnitz	Samostatná obec	60x45x40	čedič olivinický
	Žalany	Schallan	Samostatná obec	70x60x15	znělec jednozrnný

Zpět nad tabulku

Galerie

Rozcestník Kudlichův pomník
Přístupová cesta k vodojemu a pomníku
Přístupová cesta k pomíku
Pomník samotný
Kameny naskládané na druhé etáži pomníku.
Kámen věnovaný lázeňským městem Teplice

Odkazy

Poznámky

Jde o starý zápis vkrejském rejstříku, současný kód je 43968/5-5252 - ten je veden v celostátní evidenci dle novelizovaného zákona.
Názvy měst jsou historické, používané na konci 19. století, neslouží k překladu, jelikož většina z těchto německých názvů by při použití v současnosti byla nesrozumitelná.

Reference

STUDECKÝ, Vladimír. pomník Hanse Kudlicha [online]. Hrady.cz, 2005-12-09 [cit. 2017-05-29]. Dostupné online.
KRUTSKÝ, Norbert. Památník zrušení roboty (Kudlichův pomník) v Teplicích. Teplice: [s.n.], 2009. 27 s. S. 1, 2, 10 - 13, 17 - 20.
Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-06-27]. Identifikátor záznamu 156312 : pomník zrušení nevolnictví. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Pomník Hanse Kudlicha na Wikimedia Commons

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[Starý-4] Jde o starý zápis vkrejském rejstříku, současný kód je 43968/5-5252 - ten je veden v celostátní evidenci dle novelizovaného zákona.

[Neaktuální-5] Názvy měst jsou historické, používané na konci 19. století, neslouží k překladu, jelikož většina z těchto německých názvů by při použití v současnosti byla nesrozumitelná.

[1] STUDECKÝ, Vladimír. pomník Hanse Kudlicha [online]. Hrady.cz, 2005-12-09 [cit. 2017-05-29]. Dostupné online.

[:0-2] KRUTSKÝ, Norbert. Památník zrušení roboty (Kudlichův pomník) v Teplicích. Teplice: [s.n.], 2009. 27 s. S. 1, 2, 10 - 13, 17 - 20.

[3] Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-06-27]. Identifikátor záznamu 156312 : pomník zrušení nevolnictví. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .