Teplice v Čechách (nádraží)

Společnost na výstavbu nové železniční tratě byla založena v Teplicích v roce 1856, železniční spojení mezi Teplicemi a Ústí nad Labem bylo uvedeno do provozu roku 1858.

Detail stropu ve vstupní hale

Přestavba nádražní budovy Ústecko-teplické dráhy (ATE), která byla vybudována podle návrhu Josefa Turby, proběhla v letech 1876–1878.[3] Střední dvoupatrová budova byla upravena do současné podoby v letech 1900 až 1908 století podle plánů Hermanna Rudolpha z Teplic. Patrová nádražní budova byla provedena v novorománském obloučkovém stylu (německy Rundbogenstil), vstupní hala byla zaklenuta na čtyřech sloupech.[4]

Strop vstupního vestibulu je tvořen kopulovitými a zrcadlovými klenbami, které jsou ozdobeny dekorativní malbou. V hale a vstupním portiku jsou dekorativní okenní výplně, ozdobené motivy z dějin místního průmyslu a lázeňství. Před hlavním vstupem do budovy jsou impozantní sochy dělníků, vytvořené podle návrhu Fr. Rabela.[4]

Na přelomu 19. a 20. století bylo nádraží často označováno jako architektonický skvost Rakousko-Uherska. Od roku 1895 se k železniční stanici mohli Tepličané dostat i elektrickou tramvají. Díky vhodné poloze a významu lázeňského města bylo přes hlavní železniční uzel města zavedeno mnoho mezinárodních spojů; Teplice se tak dopravně napojily na světová velkoměsta.

Od této doby nedošlo k žádným revolučním změnám; až na začátku 21. století proběhla větší rekonstrukce.[5] Zřízena byla například ostrovní nástupiště a zrekonstruována odbavovací hala nádraží.

Na rok 2022 chystá Správa železnic rekonstrukci historické výpravní budovy.[6][7]

Nádraží Teplice v Čechách leží na trati 130 Ústí nad Labem – Chomutov. Odbočující tratě se oddělují v jiných stanicích, v Řetenicích na západě Teplic a v nedalekém Oldřichově; trať 097 Teplice – Lovosice má v současné době v jízdním řádu uváděný i úsek Teplice – Řetenice, v němž vlaky již jedou po hlavní trati; trať 134 Teplice – Litvínov se odděluje až v Oldřichově u Duchcova, přičemž v jízdním řádu je zahrnut i souběžný úsek po hlavní trati (Teplice – Řetenice – Oldřichov); trať 132 Oldřichov u Duchova – Děčín není na území Teplic s ostatními tratěmi propojena a prochází pouze jeho severním okrajem, v současné době však v tomto úseku není veden veřejný osobní provoz.

Na území Teplic se nachází více železničních stanic a zastávek, ne všechny však mají ve svém názvu jméno města:

• Proboštov: v katastrálním území Teplice-Trnovany, v těsném sousedství obce Proboštov, na trati 130
• Řetenice: v katastrálním území Teplice-Řetenice, na trati 130, zaústění trati 097, uvedena též na trati 134
• Teplice zámecká zahrada: v katastrálním území Teplice, na trati 097
• Prosetice: v teplickém katastrálním území Prosetice, na trati 097
• Teplice lesní brána: v katastrálním území Teplice, na trati 132, v současné době bez veřejného provozu

V roce 1993 byly uváděny jako teplické čtyři nádraží – hlavní, Řetenice, Lesní brána a Zámecká zahrada. Přes hlavní nádraží projíždělo denně směrem na Most 18 osobních vlaků a 10 rychlíků, směrem na Ústí nad Labem 18 osobních a 12 rychlíkových vlaků. Mimo ně přes hlavní nádraží projíždělo velké množství nákladních vlaků s uhlím, 60 % všech nákladních vlaků v Československu.[8]

Ve stanici začínají či jí procházejí linky ústeckého železničního systému RegioTakt:

• linka U1 Děčín – Ústí nad Labem – Teplice v Čechách – Most (– Chomutov) (interval 1 hodina)
• linka U6 Teplice v Čechách – Úpořiny – Lovosice (interval 2 hodiny)
• linka U24 Teplice v Čechách – Litvínov (interval 2 hodiny, ve špičkách pracovních dnů 1 hodina)
• linka U51 Ústí nad Labem – Teplice v Čechách – Most – Chomutov (posilové spoje ve špičkách)

V Teplicích zastavuje i jedna z linek dálkové železniční dopravy:

• linka D5 Praha – Ústí nad Labem – Teplice v Čechách – Most – Chomutov – Karlovy Vary – Cheb (interval 2 hodiny)

• osobní (vnitrostátní i mezinárodní) pokladna
• úschovna zavazadel a kol
• čekárna
• WC
• prodejna pečiva
• pošta
• stanice autobusů a trolejbusů MHD i linkových autobusů
• novinový stánek

• 
  Nástupiště
• 
  Staniční budova v současnosti
• 
  Nádražní hala
• 
  Staniční budova (rok 1923)
• 
  Staniční budova z Hrázní ulice