Plemeno
Plemeno (rasa) je populace zvířat téhož druhu a shodného fylogenetického původu s charakteristickými vlastnostmi a znaky, které přenáší na potomstvo, schopná se reprodukovat. [1] Plemeno je umělě vytvořenou taxonomickou jednotkou pro potřeby zootechniky. Vzniklo kvůli velké variabilitě hospodářských zvířat v rámci druhu. Plemena hospodářských zvířat vznikla na základě cíleného výběru člověkem při reprodukci z primitivních divokých předků nebo plemen. Později vyšlechtěna plemena vznikla také kombinačním křížením již existujících plemen.
Podobný význam jako slovo plemeno má výraz rasa (pro lidi a psy se užívají zaměnitelně). V ostatních případech sdružuje podle některých zdrojů plemeno jedince stejného druhu, kdežto rasa znamená poddruh (subspecie). [2]
Dělení plemen
Plemena zvířat můžeme obecně rozdělit na
- plemena hospodářských zvířat, u kterých sledujeme přímý hospodářský užitek (potraviny, suroviny, zdroj energie) - např. skot, prasata, ovce, lama)
- plemena domácích zvířat - zvířata domácí žijí spolu s člověkem a nesleduje se u nich přímý hospodářských užitek, např. pes domácí, kočka domácí, lama, kůň. Některá zvířata, nelze striktně zařadit a proto za určitých okolností mohou být jak hospodářská tak domácí (např. lamy chované na maso, či práci x lamy jako domácí mazlíčci; koně na tah x závodní koně)
Plemena hospodářských zvířat
Plemena hospodářských zvířat můžeme dělit podle různých hledisek, zejména:
- podle původu
- podle stupně prošlechtění
- podle užitkovosti
- podle geografického rozšíření
- podle teritoriálního rozšíření
Dle původu
Důležitým znakem, pro určování zvířat dle původu je utváření jejich kostry a lebky (kraniologie). Zvířata se dělí na monofyletická (odvozená od jednoho předka – kur, králík, husa, krůta, kočka), zvířata difyletická (odvozená od dvou předků – skot) a zvířata polyfyletická (odvozená od tří a více předků – ovce, koza, prase, kůň).
Dle stupně prošlechtění
Dle stupně prošlechtění dělíme zvířata na:
- primitivní – jsou to plemena, která vykazují vysokou odolnost vůči podmínkám daného prostředí, avšak mají velmi nízkou užitkovost. Jsou důležitým zdrojem genů pro další šlechtění, a proto se chrání jako genové zdroje. Ochrana většinou spočívá v dotovaných chovech. V rozvinutých zemích se s nimi setkáme už jen v udržovacích chovech, zato v rozvojových zemích mají stále nezadržitelnou pozici. Patří sem např. prase kadeřavé (mangalica, bagon), tamworth, uherský stepní skot, mongolský kůň, ovce nordické,...
- přechodná (zušlechtěná) – jsou ta plemena, kde se setkáváme již s vyšší užitkovostí nežli u plemen prošlechtěných. Mezi přechodná plemena se řadí i tzv. krajová plemena. Jsou cenným zdrojem genů a vlády jednotlivých zemí v Evropě je zahrnují do svých programů na ochranu genových rezerv, kdy buď dotují chovy těchto zvířat, nebo uchovávají zmražená vajíčka a spermie tohoto skotu. S těmito plemeny se v rozvinutých zemích příliš nesetkáváme, zato v rozvojových zemích je jich mnoho a jsou zde základem pro šlechtění na vyšší užitkovost (např. holštýnizace). Využívá se jejich přizpůsobení na dané podmínky. Z českých plemen sem např.: huculský kůň, česká červinka, chebská červinka, přeštické černostrakaté prase, česká slepice zlatá kropenatá, husa česká, ovce valašská,... [3]
- kulturní (ušlechtilá) – plemena jsou silně prošlechtěná a vykazují vysokou užitkovost, ale nízkou odolnost proti prostředí. Proto chovatel musí zajišťovat výživu a krmení, správnou zoohygienu a ustájení. Tato plemena převažují v rozvinutých zemích (zejména Evropa, USA, Austrálie). Setkáváme se s nimi i v rozvojových zemích. Zde mají ale tato zvířata problémy s podnebím a proto se spíše kříží s místními odolnými přechodnými a primitivními plemeny skotu (např. holštýnizace). Tato plemena většinou vznikla v Evropě (Anglie, Francie, Německo), ale některé druhy pocházejí i ze Spojených států (např. „Holštýni“). Tato plemena vznikají hlavně díky selekci a metodám křížení. Patří sem např.: holštýnsko-frýzský skot, hereford, duroc, leghornka bílá…
Dle užitkovosti
Podle užitkovosti dělíme plemena na:
- specializovaná – tato plemena jsou náročná na své prostředí, protože se jedná o plemena kulturní. Dělí se dle užitkovosti a druhové příslušnosti na:
- dojná – převažuje mléčná užitkovost
- skot (holštýnský skot, jerseyský skot, ayrshirský skot)
- ovce (východofrízská ovce, ovce syrská - awassi)
- kozy (sánská koza, anglonubijská koza)
- buvoli
- masná – převažuje masná užitkovost
- skot (limousinský skot, charollaiský skot, herefordský skot)
- prasata (durocské prase, hampshirské prase, pietrainské prase )
- ovce (suffolk, kent, texel)
- kozy (koza burská)
- drůbež
- kur (kornyška, brahmánka, wyandotka bílá)
- kachny (kachna pekingská, kachna pižmová)
- husy (čínská husa, emdenská husa)
- krůty
- buvoli
- králíci (belgický obr, francouzský beran)
- sádelná – převažuje využití na sádlo či jiný tuk
- vlnařská, neboli srstnatá – převažuje produkce vlny (rouna)
- ovce (merinová plemena)
- kozy (koza angorská, koza kašmírská)
- lamy (lama alpaka)
- nosná – převažuje produkce vajec
- kur (česká zlatá kropenka, leghornka bílá, vlaška koroptví)
- kachny (khaki campbell, indický běžec)
- křepelky
- kožichová – poskytují hrubší kožešinu, užívanou na výrobu kožichů, plášťů, zimních čepic aj
- ovce (romanovská ovce)
- kozy (baškirská černá koza)
- kožišinová – poskytují jemnou kožišinu, často z mladých jedinců, užívanou na podšívky, límce a doplňky.
- ovce (karakulská ovce)
- kozy (koza moxoto)
- králíci (činčila velká, liščí králík, durynský králík)
- nutrie
- plodná – vynikají zvýšenou plodností, pro kterou jsou chovány
- ovce
- jezdecká – jsou využívána k jízdě a závodům
- koně (český teplokrevník, arabský kůň, achaltekinský kůň)
- osli
- velbloudi
- pracovní – jsou využívána k tahu, nošení břemen nebo jiné práci
- koně (norický kůň, hafling)
- osli (poitouský osel)
- kříženci osla a koně (mula, mezek)
- skot (uherský stepní skot, zebu)
- jaci
- buvoli
- velbloudi
- lamy
- psi (sibiřský husky, bernardýn)
- společenská – jsou využívána jako domácí mazlíčci
- psi (jorkšírský teriér, pražský krysařík)
- kočky (většina plemen)
- králíci (zakrslá plemena)
- koně (fallabella)
- dojná – převažuje mléčná užitkovost
- plemena s kombinovanou užitkovostí
- maso-mléčná – spíše produkují mléko (český strakatý skot)
- mléko-masná – spíše produkují maso
- maso-sádelná
- sádelno-masná
Dle geografického rozšíření
Dle geografického rozšíření dělíme zvířata na:
- stepní – kůň Převalského, uherský stepní skot
- nížinná - holštýnský skot
- horská - skotský náhorní skot, český strakatý skot
- severská – shetlandský pony, shetlandská husa, švédská modrá kachna
Plemena domácích zvířat
Domácí zvířata opět dělíme podle řady hledisek. Patří sem např. domácí mazlíčci, okrasná zvířata a zvířata používaná pro záliby sportovního a soutěžního charakteru (sporty s účastí koní, chrtí dostihy, sokolnictví, myslivost, kohoutí zápasy). Tyto účely se však často prolínají, někdy souvisí i s hospodářským využitím (psi v myslivosti, opice pro sklizeň plodů, kormoráni pro rybolov). Obliba různých druhů domácích zvířat se geograficky velmi liší a souvisí s kulturními tradicemi a místní dostupností.
Ne vždy se u domácích zvířat jedná o speciální plemena, často jsou to pouze barevné formy nebo zvířata se zvláštním výcvikem.
Nejpřirozenější je proto dělení podle biologické klasifikace. Pro nejběžnější domácí zvířata pak vypadá dělení takto:
- savci
- šelmy: Pes domácí, kočka domácí, fretka
- Zajícovci: Králík domácí
- hlodavci Morče domácí, křeček zlatý, myš laboratorní, potkan laboratorní, nutrie říční, činčila vlnatá.
- sudokopytníci: Prase domácí, velbloud jednohrbý, velbloud dvouhrbý, lama krotká, lama alpaka, tur domácí, zebu, jak domácí, gayal, balijský skot, ovce domácí, koza domácí.
- lichokopytníci: kůň domácí, osel domácí a jejich kříženci (mula, mezek)
- plazi
- krokodýli ve farmových chovech
- terarijní zvířata: želva nádherná, gekončík noční, užovka červená aj.
- obojživelníci: drápatka vodní, axolotl mexický, žebrovník Waltlův
- ryby zlatý karas, kapr koi, bojovnice pestrá, gupka
- měkkýši: ústřice jedlá, hlemýžď zahradní
- hmyz bourec morušový, včela medonosná
- klepítkatci sklípkani, zvláště Avicularia smithi.
Plemena laboratorních zvířata
Jedná se o zvířata, která se používají v laboratořích (např. laboratorní myš, králíci, potkani).
Zvířata polodomestikovaná
Patří k nim zvířata, která poskytují užitek, ale nejsou vázána na člověka tolik jako domestikovaná zvířata. Proces domestikace u nich nebyl ukončen.
- sob polární
- daňci a jiní jelenovití ve farmových a oborních chovech
- kožešinová zvířata: norek americký, liška obecná (stříbrná a další barevné formy), pesec, mýval severní aj.
- krokodýli ve farmových chovech
- většina laboratorních zvířat
Do této skupiny patří i zvířata odchycená z přírody a vycvičená pro práci.
- slon indický
- kormorán velký a kormorán japonský
- lovečtí gepardi
- sokolničtí dravci: sokol stěhovavý, raroh velký, raroh lovecký, jestřáb lesní, orel skalní, káně Harrisova aj.
Dále většina exotických a okrasných ptáků, chovaných v klecích a voliérách, zejména papoušci a drobní pěvci. Patří sem i terarijní zvířata (plazi, obojživelníci, hmyz, pavouci aj.), akvarijní rybičky a bezobratlí živočichové.
Reference
- Plemenářský zákon[nedostupný zdroj]
- Encyklopedie Universum, hesla plemeno a rasa
- Genetické zdroje a ich podpora v Česku[nedostupný zdroj]
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu plemeno na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo plemeno ve Wikislovníku