Achaltekinský kůň

Achaltekinský kůň je znám nejméně tři tisíce let a podle některých odborníků je nejstarším čistokrevným plemenem na světě. Středověcí kočovníci ve středoasijském Turkmenistánu pečovali o tyto tvrdé a vytrvalé koně jako o poklad a jednali s nimi jako se členy rodiny. Toto plemeno výborně snášelo i tvrdé pouštní podmínky, nedostatek krmiva a extrémní výkyvy počasí. V roce 1881 se Turkmenistán stal součástí Ruské říše a achaltekinští koně byli nadále chováni v Rusku. Jméno plemene je odvozeno od turkmenského kmene Teke, který žil nedaleko achalské oázy. V současné době je achaltekinský kůň znám jako vynikající sportovní kůň.

Využití achaltekince je široké – od dostihů přes vytrvalostní ježdění až po parkury a drezuru. Je to kůň, který potřebuje svého jezdce a není vhodný do jízdáren, což je možná příčinou toho, že mnohá literatura o něm tvrdí, že je neovladatelný.

Starověký kůň Akhal-Teke, bronz, 4. – 1. století před naším letopočtem.

Úspěchy českých chovů

Rok 2008:

• Klisna Jana-Jan Evropskou šampionkou v kategorii ročních a dvouletých klisen
• Shaitan Shael Evropský šampion v kategorii tříletých a čtyřletých hřebců
• 14. 6. – Cena Boinou – první Achaltekinský dostih mimo Rusko a Turkmenistán

Achaltekinský kůň je nohaté, dobře osvalené a rychlé plemeno. Chod je hladký a pružný. Jeho cval je unikátní mezi ostatními plemeny, je plynulý, bez otřesů a houpání.[1] Srst, která pokrývá celé tělo, má kovově zlatý odlesk. Zbarvení může být hnědé, šedé, černé, plavé, kaštanové nebo zlaté. Má malou, ušlechtilou hlavu a oči mandlového tvaru. Krk je dlouhý, tenký a vysoko nesený. Hrudní koš je úzký a hluboký, kohoutek vysoký. Hřbet přiměřeně dlouhý. I nohy jsou dlouhé a dobře osvalené.

Je to štíhlý kůň vysoký asi 154 cm (klisny 152 cm), obvod hrudi měří 167 cm, obvod holeně 18,9 cm.

Achaltekinský kůň je často označován jako „kůň jednoho pána“. Je oddaný, ale může být i tvrdohlavý, pokud něco nechce udělat.