Plemena ovcí

Muflon, předpokládaný předek krátkoocasých plemen ovcí

Domácí ovce je zvíře polyfyletického původu, to znamená, že její původ je odvozen od více divokých předků. Z těchto divokých zvířat vychází jednotlivé plemenné skupiny současných domestikovaných ovcí.

Dle současných výzkumů je platnost tohoto modelu zpochybňována. Na vzniku domácích ovcí měly zřejmě největší podíl ovce kruhorohá a ovce stepní. Muflon evropský je zřejmě zdivočelý potomek neolitických domácích ovcí, dovezených na Sardinii a Korsiku člověkem. Význam argaliho je dosud sporný, jeho potomky mohou být některá tlustozadká plemena Centrální Asie (např. ovce hissarská) a ovce tibetské, vyznačující se velkým tělesným rámcem. Jisté je, že na vzniku ovce domácí neměla žádný podíl paovce hřivnatá, která se s ovcí domácí nekříží. Zootechnická klasifikace pak ovce třídí podle délky a tvaru ocasu do čtyř základních plemenných skupin.

1. krátkoocasé ovce, Brachycerae, mají ocas tvořený méně než třinácti ocasními obratli. Původ je odvozen od evropského muflona. Mezi krátkoocasá plemena se řadí například romanovská ovce, vřesová ovce, rašelinná ovce, východofríská ovce, finská ovce a vůbec všechna severoevropská plemena
2. dlouhotenkoocasé ovce, Doliceracae, se vyznačují ocasem tvořeným více než třinácti ocasními obratli, přičemž v ocase se neukládá tuk. Tvoří 65 % všech plemen, například merino, cigája, valašská ovce, šumavská ovce a mnoho dalších.
3. tlustoocasé (širokoocasé) ovce, Platycerae jsou plemena, které ukládají v ocase tuk. Jsou to především ovce pouštních oblastí Afriky a Asie. Ocas může být krátký, jako u mongolských či sibiřských ovcí, nebo dlouhý, jako mají ovce karakulské, bečuánské, michnovské nebo karabašské.
4. tlustozadké ovce, Steatopygae, jsou plemena ovcí aridních oblastí, která ukládají zásobní tuk v podkožním vazivu na hýždích, jejich ocas je ale tenký a málo vyvinutý. Mezi tlustozadké ovce se řadí například awassi a somálská ovce.

Polské merino, vlnařské plemeno ovcí

Ovce Jákobova, hobby plemeno

Hlavní užitkovost ovcí spočívá v produkci ovčí vlny, masa a mléka. Zvláštností jsou ovce šlechtěné pro výrobu kožichů a kožešin, existují též hobby plemena chovaná ze záliby. Podle užitkového směru se ovce dělí na několik skupin víceméně specializovaných plemen:

1. vlnařská plemena jsou plemena ovcí určená k produkci vlny. Jedná se především o merino a plemena od něj odvozená
2. masná plemena, též žírná plemena, jsou ovce určené pro produkci jehněčího a skopového masa. Do této skupiny patří anglická a francouzská masná plemena a plemena od nich odvozená, např. suffolk, kent ^[zdroj?], texel, charolais, oxford down, berichone du cher, případně krátkosrstá ovčí plemena tropů a subtropů, např. kamerunská ovce, černohlavá somálská ovce, dorper či madráská červená ovce.
3. kožichová plemena jsou plemena šlechtěná k produkci kůží s hrubší vlnou k výrobě kožichů. Mezi kožichová plemena patří romanovská ovce, vřesová ovce či kaludinská ovce
4. kožešinová plemena slouží k produkci jemných, především jehněčích kožešin. Příkladem je karakulská ovce, afgánská ovce, malič nebo sokolovská ovce.
5. dojná plemena jsou plemena specializovaná pro produkci mléka. Typickým plemenem je východofrízská ovce, dále awassi, pro mléčnou užitkovost se chová i lacaune, bizet a některá severoafrická plemena ovcí.
6. plodná plemena je označení pro plemena vyznačujícími se početnými vrhy s dvěma až čtyřmi jehňaty. Jedná se kupříkladu o romanovskou, finskou nebo okulskou ovci.
7. plemena s kombinovanou užitkovostí jsou chována s důrazem na vícestrannou produkci, například vlna-maso či vlna-maso-mléko. Mezi kombinovaná plemena patří cigája, romney marsh, německá dlouhovlnná ovce nebo šumavská ovce
8. plemena se zvláštním vzhledem jsou chovaná spíše jako zájmová zvířata než pro užitek: patří sem například Jákobova ovce a další vícerohá plemena, ovce ouessantská či ovce kamerunská.

Kulturní plemena ovcí jsou prošlechtěna pro určitý konkrétní užitek (vlna, maso, mléko, kožešina). Zpravidla mají jen jednostrannou užitkovost - vynikají v kvalitě masa, mléka nebo vlny, zatímco ostatní užitkovost je zanedbatelná. Například vlnařská plemena se vůbec nedojí ani neporážejí pro maso, ale jsou šlechtěna jen na vysokou produkci vlny. Maso mají málo chutné a mléko stačí pouze pro jehňata. Na druhou stranu zušlechtěná, přechodná plemena zpravidla mají užitkovost kombinovanou. Jejich užitkovost je vyšší než u primitivních plemen, ale nedosahují produkce plemen kulturních.

Primitivní plemena jsou ta nejstarší, nejpůvodnější plemena ovcí. Nejsou změněna umělým výběrem, ale vznikla na podkladě výběru přirozeného. Jsou zpravidla nenáročná, velmi odolná, ale jejich užitkovost je nízká. Slouží jako genová rezerva, zásobárna alel pro další šlechtění. Mezi primitivní plemena patří valašská ovce, vřesovištní ovce či soayská ovce.

Jehně plemene texel, porostlé vlnou

Kamerunská ovce porostlá srstí

Plemena ovcí lze třídit i podle vlny, a to podle jejího charakteru, jemnosti, délky či barvy, podle utváření rouna a podle počtu ročních střiží.

• plemena s jednotnou vlnou mají vlnu tvořenou jen jedním druhem chlupů, tzv. vlnovlasů. Patří sem jemnovlnná a polojemnovlnná plemena ovcí (merino, cigája, texel) a zvláštní skupina polohrubovlnných plemen ovcí (rouno složeno s polopesíků a je bez podsady - např. plemena leicester, lincoln).
• plemena s polosmíšenou vlnou mají ovčí rouno tvořeno velkým počtem vlnovlasů a malým množstvím polopesíků.
• plemena ovcí s vlnou smíšenou jsou charakterizovány ovčím rounem, které je tvořeno vlnovlasy, polopesíky a pesíky.
• plemena srstnatá jsou plemena zcela bez produkce vlny, tělo je kryto srstí, která líná. Mezi srstnatá plemena patří primitivní africká plemena, jako je somálská ovce a kamerunská ovce)

Podle jemnosti vlny se plemena dělí na následující skupiny plemen:

• velejemnovlnná
• jemnovlnná - merinová plemena ovcí, např. australské merino, jihoafrické merino, žírné merino a další.
• polojemnovlnná - texel, východofríská ovce
• polohrubovlnná - anglická dlouhovlnná plemena (leicester, lincoln, dishley)
• hrubovlnná - vřesová ovce, pomořanská ovce, mongolská ovce a další primitivní plemena
• srstnatá - v letním období je tělo kryto srstí, v zimě narůstá jemná podsada, která na jaře vypadává. Kožky se zpracovávají na kožešnické zboží. Do této skupiny řadíme plemena blízká divokým ovcím, jako jsou bečuánské ovce, kamerunská ovce nebo somálské ovce.

Podle počtu ročních stříží se plemena dělí na plemena jednostřížná, která se stříhají jedenkrát ročně, do této skupiny patří všechna jemnovlnná a některá polojemnovlnná, masná plemena ovcí, dále na plemena dvojstřížná, která se stříhají 2x ročně, mezi tato plemena náleží polojemnovlnná, polohrubovlnná a hrubovlnná plemena, a plemena vícestřížná, která se stříhají minimálně 3x ročně, příkladem je romanovská ovce.

Dalším hlediskem, podle kterého se rozdělují plemena ovcí do jednotlivých skupin, je chovný směr. Jedná se o kombinaci třídění podle užitkovosti a podle kvality vlny.

1. vlnařská plemena ovcí - např. stavropolské merino
2. vlnařskomasná plemena ovcí s vlnou jemnou - např. masné merino, merinolandschaf, romney marsh, dlouhovlnná německá ovce, cigája, zušlechtěná valaška, šumavská ovce, bergschaf, zwartbles, wurtenberská ovce
3. vlnařskomasná plemena ovcí s vlnou polojemnou - např. texel
4. dojná plemena ovcí s vlnou polojemnou - např. východofríská ovce
5. dojné plemena ovcí s vlnou smíšenou - např. valašská ovce