Křížení

Křížení či hybridizace je termín označující rozmnožování jedinců dvou různých druhů, případně odrůd organismů; potomek smíšeného páru je poté označován jako kříženec (hybrid). Mezidruhoví kříženci jsou většinou neplodní nebo je jejich plodnost výrazně nižší než u potomků jednodruhových párů. V některých případech může hrát křížení důležitou roli v evoluci (vznik nových druhů, splývání druhů dočasně izolovaných).^[zdroj?]

Zebroid – kříženec mezi zebrou a oslem

V rostlinné a živočišné výrobě je hybridizace používána s cílem zvýšit výkonnost živočichů či rostlin s využitím neaditivních složek dědivosti (heterózní efekt, maternální či paternální efekt atd.). Obvykle je používána u vlastností s nižší dědivostí. V živočišné výrobě je hybridizace nejčastěji využívána k produkci jatečných prasat, prasniček do rozmnožovacích chovů (nejčastěji plemeno české bílé ušlechtilé prase s plemenem landrasse), kanců do C pozice (různá otcovská plemena prasat). Hybridizace též nachází velké využití v produkci nosnic a kuřat k výkrmu kura domácího a krůty (konkrétní plemena použitá k hybridizaci jsou často firemním tajemstvím). V chovech skotu a koní je hybridizace využívána minimálně. V rostlinné výrobě se hybridizace využívá nejvíce k tvorbě hybridních odrůd kukuřice a pšenice.

V molekulární biologii znamená pojem hybridizace proces spojení dvou komplementárních řetězců DNA podle pravidel o párování bází. Tímto způsobem lze napojit specifickou sondu se zkoumaným vláknem DNA.