Piešťany
Piešťany (maďarsky Pöstyén, německy Pistyan, zřídka Bad Püschtin, v místním nářečí Píšťany, polsky Pieszczany) jsou okresní a lázeňské město na západě Slovenska, na řece Váh. Leží v Trnavském kraji. Je mezinárodním střediskem léčby revmatických chorob a významným regionálním centrem kultury, školství, sportu a rekreace.
| Piešťany | |
|---|---|
.jpg.webp) Winterova ulice v centru města | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°35′ s. š., 17°50′ v. d. |
| Nadmořská výška | 162 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Trnavský |
| Okres | Piešťany |
| Tradiční region | Dolní Pováží |
  Piešťany | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 44,201 km² |
| Počet obyvatel | 27 140 (2020) |
| Hustota zalidnění | 614,03 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | město |
| Starosta | Peter Jančovič |
| Vznik | 1113 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web | www |
| sekretariat | |
| Adresa obecního úřadu | Mestský úrad Piešťany nám. SNP 3 921 01 Piešťany |
| Telefonní předvolba | 033 |
| PSČ | 921 01 |
| Označení vozidel | PN |
| NUTS | 507440 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
Historie města je úzce spjatá se jeho lázněmi, budovanými od konce 18. století.
Pravěk
Lidské osídlení zde existuje již od prehistorických dob; lidé sem přicházeli hlavně díky minerálním pramenům, které v zimě nezamrzaly. Z této doby pochází Moravanská venuše, malá soška podobná Věstonické venuši. Nalezena byla v obci Moravany nad Váhom, nedaleko Piešťan.
Středověk
První písemná zmínka o městě je z roku 1113. Tehdy neslo název Pescan a skládalo se z několika menších osad. Nacházel se tady pravděpodobně klášter Johanitů. Na místní minerální prameny bylo poprvé poukázáno v knize „De admirandis Hungariae aquis hypomnemation“ (O zázračných vodách Uherské monarchie) od autora Georgia Wernhera v roce 1549. V 16. a 17. století bylo město ohrožováno Tureckými výboji a protihabsburskými povstáními.
Novověk
Piešťany až do poloviny 19. století vlastnila rodina Erdődyovců; lázně jim patřily až do 2. světové války. Tento rod zde vybudoval první lázně v roce 1778; v roce 1813 pak byly poškozené povodní. Na začátku 19. století byly přestavěny v neoklasicistním slohu a pojmenovány po Napoleonovi. Na konci 19. století si je pronajala rodina Winterů, která z nich vytvořila světově proslulé lázně. Po 2. světové válce byly znárodněny a v 60. a 70. letech rozšířeny; i město samotné se rozrůstalo. Od roku 1996 jsou Piešťany znovu okresním městem.
Významné stavby a instituce
Ze středověku se dochovala jen zřícenina kostela a kláštera. Jednou z nejstarších světských budov je Kurhotel. Má pravděpodobně renesanční jádro, vícekrát přestavované až do dnešní podoby. V současnosti patří Slovenským liečebným kúpeľom Piešťany.
Kolonádový most od Emila Belluše je významnou funkcionalistickou stavbou z let 1930–1933, se sochou barlolamača od R. Kühmayera a leptami do skla od Martina Benky.
Od roku 1931 se zde nachází Balneologické muzeum, nedaleko na Váhu pak leží přehradní nádrž Sĺňava. Od roku 2004 je zde také umístěno slovenské Vojenské historické muzeum.
Doprava
Díky svojí poloze na Váhu nedaleko vstupu do Považského údolí mají Piešťany velmi dobré dopravní napojení. Prochází tudy jak dálnice D1, tak i hlavní železniční tah mezi Bratislavou a Žilinou (některé rychlíky vyšší kvality zde ovšem nezastavují). V letech 1906–1978 byla ze stanice Piešťany v provozu místní dráha do Vrbového.
Město má i svoje letiště, s mezinárodním provozem.
Osobnosti
Rodáci
- Ernő Rubik starší (1910–1997), maďarský letecký konstruktér, otec Ernő Rubika ml.
- Frederick Stafford (1928–1979), evropský herec
- Irena Belohorská (* 1948), lékařka, politička a poslankyně Evropského parlamentu
- Marián Geišberg (1953–2018), herec, písničkář, spisovatel a humorista
- Róbert Erban (* 1972), rychlostní kajakář
- Martina Moravcová (* 1976), plavkyně, a držitelka dvou stříbrných olympijských medailí
- Marcela Erbanová (* 1978), rychlostní kajakářka
- Branko Radivojevič (* 1980), hokejista
- Filip Hološko (* 1984), fotbalista
- Lukáš Lacko (* 1987), tenista
Další
- Ivan Krasko (1876–1958), básník, prozaik a překladatel, žil zde koncem života
- Eduard Cmunt (1878–1967), lékař, první slovanský balneolog v Piešťanech
- Samuel David Ungar (1886–1945), roš ješiva nitranské ješivy, nitranský rabín, pohřben v Piešťanech
- Ivan Stodola (1888–1977), dramatik a spisovatel, žil zde koncem života
- Martin Benka (1888–1971), malíř
- Janko Alexy (1894–1970), spisovatel, malíř a publicista, žil zde několik let
- Miloš Alexander Bazovský (1899–1968), malíř, zakladatel slovenské výtvarné moderny
- Jozef Šošoka (1943–2008), džezový hudebník, žil zde koncem života
- Rytmus (* 1977), hudebník/rapper, vyrůstal zde
- Ego (* 1983), hudebník/rapper
- Dominika Cibulková (* 1989), tenistka
Partnerská města
Budapešť (IX. obvod), Maďarsko
Ejlat, Izrael- Hajdúnánás, Maďarsko
Heinola, Finsko
Luhačovice, Česko- Poděbrady, Česko
Ustroň, Polsko
Varaždinske Toplice, Chorvatsko
Odkazy
Literatura
- MEDNYANSKÝ, Alojz. Malebná cesta dolu Váhom. Bratislava: Tatran, 1971.
- ŠÍPOŠ, Ján; KOVAČEVIČ, Ivan J. Slovenské kúpele. Martin: Osveta, 1972.
- ŠÍPOŠ, Ján. Piešťany v premenách vekov. Bratislava: Obzor, 1992. ISBN 80-215-0197-9.
- DROBNÝ, D.; MICHALEC, P.; BAČA, R. Piešťany trocha inak. Piešťany: PMDD, 1993. ISBN 80-966992-0-2.
- WINTER, Ľudovít. Spomienky na Piešťany. Piešťany: Balneologické múzeum, 2001. ISBN 80-968258-4-4.
- CHMELÁR-HLOHOVSKÝ, Ľudovít. Piešťanský dekanát. Čadca: Magma, 2003. ISBN 80-89172-00-8.
- ŠIMO, Viliam, a kol. Piešťany. Piešťany: Pallas, 2003. ISBN 80-968385-3-9.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Piešťany na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Píšťany v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Galerie Piešťany na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
