Věstonická venuše
Věstonická venuše je keramická soška nahé ženy vyrobená z pálené hlíny pocházející z mladého paleolitu a datovaná do období 29 000–25 000 let př. n. l. Tato figurka (spolu s několika dalšími z okolních lokalit) je nejstarší známá keramická soška na světě.[1] Její objev vyvrátil dosavadní domněnku, že keramika nebyla v době paleolitu ještě známa. Pochází z kultury gravettien, respektive do jeho typu pavlovien.
Věstonická venuše | |
---|---|
Základní informace | |
Vznik | 29. tisíciletí př. n. l. 25. tisíciletí př. n. l. |
Typ | Akt Venuše |
Hnutí | Paleolitické umění |
Vlastnosti | |
Medium | keramika |
Šířka | 4,3 cm |
Výška | 11,1 cm |
Umístění | |
Umístění | Sbírka Moravského zemského muzea |
Status | |
Památkový status | národní kulturní památka České republiky movitá kulturní památka |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nalezení sošky
Soška byla nalezena 13. července 1925 v popelišti v horní části pravěkého naleziště mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem v prostoru archeologického naleziště. Paleolitický nález uskutečnil tým archeologa Karla Absolona, který zde prováděl výzkum v letech 1924–1938. Absolon u samotného nálezu nebyl přítomen, ačkoliv je většinou za objevitele označován. V okamžiku nálezu byl totiž ve Francii. Sošku nalezli dělník Josef Seidl a technický vedoucí výzkumů Emanuel Dania. Ve zbytcích pravěkého ohniště o průměru asi 10 m ležela soška společně s kamennými nástroji a zvířecími kostmi. Byla rozlomena na dva kusy ležící asi 10 cm od sebe. Nejprve se nepředpokládalo, že patří k sobě. Po očištění se ukázalo, že se celek podobá ženské postavě. Kromě venuše byly na místě nalezeny i další keramické plastiky, většinou vyobrazení zvířat.
Podoba sošky
Je 11,5 cm vysoká a v bocích 4,3 cm široká. Použitý materiál je pravděpodobně směsí hlíny a vápence, obdobné drobné plastiky byly přitom většinou zhotovovány z kamene nebo kostí. Zajímavostí je výrazná stylizace obličeje (pouze oči jsou naznačeny krátkými šikmými rýhami), nepřítomnost krku, mohutnost povislého poprsí (levé ňadro je větší) a boků. Na zadní straně jsou patrné rýhy znázorňující zřejmě tukové zářezy.
Zkoumání sošky
V létě 2004 byla soška zkoumána pomocí tomografu ve Fakultní nemocnici u sv. Anny. Do té doby se badatelé čtyřikrát pokoušeli zjistit složení materiálu, z něhož byla vyrobena. Poslední výsledky potvrdily, že plastika je z jemné hlíny smíchané s vodou. Jsou v ní ale navíc i malá bílá zrníčka, což může být vysrážený vápenec nebo úlomky kostí. Žádný z předchozích výzkumů tak jednoznačnou odpověď nedal. Byl také objeven další detail: na hýždích sošky byl nalezen otisk prstu asi desetiletého dítěte.
Sedmnáctého srpna 2016 Věstonickou venuši zkoumali mikrotomografem pracovníci Moravského zemského muzea a technologického centra firmy FEI v Brně. Byla necelých 15 hodin skenována a zkoumána vnitřní struktura a vrypy na povrchu. Byl vytvořen trojrozměrný model s přesností několika mikrometrů a pořízeno asi 80 GB dat. V sošce bylo nalezeno několik neznámých příměsí, především v oblasti hlavy a nohou. Keramická hmota není zcela homogenní.[2][3]
Umístění
Soška je uložena v Moravském zemském muzeu v Brně ve sbírkách ústavu Anthropos. Vystavována je pouze ojediněle a v běžné expozici je nahrazena kopií. Její hodnotu stanovili v roce 2004 američtí starožitníci na 40 milionů dolarů.[4]
Na konci 2. světové války byla Věstonická venuše s částí sbírek brněnského muzea uschována v mikulovském zámku. Protektorátní úřady měly obavy z poškození při bombardování, a tak muzejníci nejcennější část sbírky i s venuší převezli zpět do Brna pod záminkou fotografování.[5] Část sbírky, která zůstala v Mikulově, byla zničena během osvobozovacích bojů, když zámek 22. dubna 1945 vyhořel.
Od roku 2008 je archeologické naleziště Dolní Věstonice a soubor nejvýznamnějších nálezů, včetně Věstonické venuše, národní kulturní památkou.[6][7][8]
Další nálezy
V této lokalitě byly nalezeny i jiné sošky[9], jejichž pravost je však zpochybňována.[10]
Venuše z Dolních Věstonic není ojedinělou ukázkou umění pravěkých lidí. Jiné plastiky z pálené hlíny jsou známy také ze sousedního Pavlova a z Předmostí u Přerova. Proslulá je rovněž Landecká venuše (nazývaná také petřkovická) nalezená v roce 1953 na ostravském vrchu Landek. Tato 4,6 cm vysoká soška z krevele je torzem a nemá hlavu. Její výjimečnost spočívá v netypicky štíhlých proporcích, které milovníkům moderního umění dokonce připomínají kubistickou sochu.[zdroj?]
Za jednu z nejdokonalejších sošek paleolitu je kromě Věstonické venuše považována i Willendorfská venuše z Rakouska. Ve francouzském Lespuque byla zase nalezena venuše vyrobená z klu mamuta. Obdobné figurky starší doby kamenné spatřily světlo světa i v řadě dalších zemí, například v Německu, v Itálii, na Ukrajině, v Rusku nebo na Slovensku.
Odrazy v umění
- Vznik a výrobu Věstonické venuše popsal Eduard Štorch ve svém románu pro mládež Lovci mamutů
- Z roku 1958 pochází obraz Zdeňka Buriana, který zachycuje výrobu Věstonické venuše pravěkým umělcem. Obraz o rozměrech 62×43 cm je malován olejem na plátně a byl použit i jako ilustrace knihy Lovci mamutů.
„ | Njan má před sebou na plochém kameni hrudku jílu a modeluje nějakou figurku. Už dvakrát jí uhodil o zem, když se mu nepovedla, jak chtěl, a začal potřetí znovu. Tentokrát přimíchal do hlíny hodně moučky z rozdrcených mamutích kostí. Válí se jich množství kolem všech stanů a Njan si z nich nadrobil na zaječí kůží hromádku prášku. Spálené kosti se snadno drtily. Njan do nich nemusil ani mnoho bušit kamenem. Zubří roh plný vody má zapíchnutý vedle sebe v zemi. | “ |
— Eduard Štorch: Lovci mamutů |
Galerie
- Věstonická venuše
- Věstonická venuše zezadu
- Věstonická venuše z levé strany
- Věstonická venuše z pravé strany
Odkazy
Reference
- Pamela B. Vandiver, Olga Soffer, Bohuslav Klima and Jiří Svoboda, "The Origins of Ceramic Technology at Dolni Věstonice, Czechoslovakia", Science, New Series, 246, No. 4933 (November 24, 1989:1002-1008).
- ŠÁLEK, Václav. Věstonická venuše prošla výzkumem. Vědce překvapilo složení. Týden.cz [online]. 2016-09-09 [cit. 2017-05-09]. Dostupné online.
- PROKOPOVÁ, Milada. Rentgen poradil, jak ochránit venuši. Při letu by jinak mohla prasknout. iDNES.cz [online]. 2017-05-09 [cit. 2017-05-09]. Dostupné online.
- ONDRŮŠKOVÁ, Pavla. Návrat Věstonické venuše ohlídali muži s puškami. Mladá fronta DNES. 2007-09-05, s. B1-B2. Dostupné online [cit. 2007-09-05].
- NOVÁK, Jan. Tajemné krásky z pravěku. Naše rodina [online]. [cit. 2014-08-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-11. (česky)
- SMYČKOVÁ, Lenka. Co je národní památka? Slavná Venuše kupodivu ne [online]. aktualne.cz, 2.12.2007 [cit. 2013-03-29]. Dostupné online.
- Věstonická Venuše na výletě. Londýnská výstava začíná [online]. ČT24, 7.2.2013 [cit. 2013-03-29]. Dostupné online.
- Archeologické naleziště Dolní Věstonice včetně souboru nejvýzn. nálezů z období kultury lovců mamutů (Dolní Věstonice) [online]. MonumNet [cit. 2013-03-29]. Dostupné online.
- http://www.rozhlas.cz/radio_cesko/exkluzivne/_zprava/1106114 Archivováno 28. 12. 2015 na Wayback Machine - Vědci stále pátrají po tom, kolik je Věstonických venuší a které z nich jsou pravé
- http://www.ceskatelevize.cz/porady/10484229199-tajemstvi-vestonickych-venusi/ - Tajemství věstonických Venuší
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Věstonická venuše na Wikimedia Commons
- Galerie Věstonická venuše na Wikimedia Commons