Věstonická venuše

Soška byla nalezena 13. července 1925 v popelišti v horní části pravěkého naleziště mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem v prostoru archeologického naleziště. Paleolitický nález uskutečnil tým archeologa Karla Absolona, který zde prováděl výzkum v letech 1924–1938. Absolon u samotného nálezu nebyl přítomen, ačkoliv je většinou za objevitele označován. V okamžiku nálezu byl totiž ve Francii. Sošku nalezli dělník Josef Seidl a technický vedoucí výzkumů Emanuel Dania. Ve zbytcích pravěkého ohniště o průměru asi 10 m ležela soška společně s kamennými nástroji a zvířecími kostmi. Byla rozlomena na dva kusy ležící asi 10 cm od sebe. Nejprve se nepředpokládalo, že patří k sobě. Po očištění se ukázalo, že se celek podobá ženské postavě. Kromě venuše byly na místě nalezeny i další keramické plastiky, většinou vyobrazení zvířat.

Je 11,5 cm vysoká a v bocích 4,3 cm široká. Použitý materiál je pravděpodobně směsí hlíny a vápence, obdobné drobné plastiky byly přitom většinou zhotovovány z kamene nebo kostí. Zajímavostí je výrazná stylizace obličeje (pouze oči jsou naznačeny krátkými šikmými rýhami), nepřítomnost krku, mohutnost povislého poprsí (levé ňadro je větší) a boků. Na zadní straně jsou patrné rýhy znázorňující zřejmě tukové zářezy.

V létě 2004 byla soška zkoumána pomocí tomografu ve Fakultní nemocnici u sv. Anny. Do té doby se badatelé čtyřikrát pokoušeli zjistit složení materiálu, z něhož byla vyrobena. Poslední výsledky potvrdily, že plastika je z jemné hlíny smíchané s vodou. Jsou v ní ale navíc i malá bílá zrníčka, což může být vysrážený vápenec nebo úlomky kostí. Žádný z předchozích výzkumů tak jednoznačnou odpověď nedal. Byl také objeven další detail: na hýždích sošky byl nalezen otisk prstu asi desetiletého dítěte.

Sedmnáctého srpna 2016 Věstonickou venuši zkoumali mikrotomografem pracovníci Moravského zemského muzea a technologického centra firmy FEI v Brně. Byla necelých 15 hodin skenována a zkoumána vnitřní struktura a vrypy na povrchu. Byl vytvořen trojrozměrný model s přesností několika mikrometrů a pořízeno asi 80 GB dat. V sošce bylo nalezeno několik neznámých příměsí, především v oblasti hlavy a nohou. Keramická hmota není zcela homogenní.[2][3]

Soška je uložena v Moravském zemském muzeu v Brně ve sbírkách ústavu Anthropos. Vystavována je pouze ojediněle a v běžné expozici je nahrazena kopií. Její hodnotu stanovili v roce 2004 američtí starožitníci na 40 milionů dolarů.[4]

Na konci 2. světové války byla Věstonická venuše s částí sbírek brněnského muzea uschována v mikulovském zámku. Protektorátní úřady měly obavy z poškození při bombardování, a tak muzejníci nejcennější část sbírky i s venuší převezli zpět do Brna pod záminkou fotografování.[5] Část sbírky, která zůstala v Mikulově, byla zničena během osvobozovacích bojů, když zámek 22. dubna 1945 vyhořel.

Od roku 2008 je archeologické naleziště Dolní Věstonice a soubor nejvýznamnějších nálezů, včetně Věstonické venuše, národní kulturní památkou.[6][7][8]

V této lokalitě byly nalezeny i jiné sošky[9], jejichž pravost je však zpochybňována.[10]

Venuše z Dolních Věstonic není ojedinělou ukázkou umění pravěkých lidí. Jiné plastiky z pálené hlíny jsou známy také ze sousedního Pavlova a z Předmostí u Přerova. Proslulá je rovněž Landecká venuše (nazývaná také petřkovická) nalezená v roce 1953 na ostravském vrchu Landek. Tato 4,6 cm vysoká soška z krevele je torzem a nemá hlavu. Její výjimečnost spočívá v netypicky štíhlých proporcích, které milovníkům moderního umění dokonce připomínají kubistickou sochu.^[zdroj?]

Za jednu z nejdokonalejších sošek paleolitu je kromě Věstonické venuše považována i Willendorfská venuše z Rakouska. Ve francouzském Lespuque byla zase nalezena venuše vyrobená z klu mamuta. Obdobné figurky starší doby kamenné spatřily světlo světa i v řadě dalších zemí, například v Německu, v Itálii, na Ukrajině, v Rusku nebo na Slovensku.

• Vznik a výrobu Věstonické venuše popsal Eduard Štorch ve svém románu pro mládež Lovci mamutů
• Z roku 1958 pochází obraz Zdeňka Buriana, který zachycuje výrobu Věstonické venuše pravěkým umělcem. Obraz o rozměrech 62×43 cm je malován olejem na plátně a byl použit i jako ilustrace knihy Lovci mamutů.

• 
  Věstonická venuše
• 
  Věstonická venuše zezadu
• 
  Věstonická venuše z levé strany
• 
  Věstonická venuše z pravé strany