Písečná (okres Jeseník)

Obec Písečná sousedí na severu s obcí Supíkovice, na jihozápadě s obcí Česká Ves, na jihu a východě s obcí Mikulovice a na severovýchodě s obcí Hradec-Nová Ves. Od okresního města Jeseník je vzdálena 7 km a od krajského města Olomouc 75,5 km.

Geomorfologicky patří Písečná k provincii Česká vysočina, subprovincii krkonošsko-jesenické (sudetské), oblasti jesenické (východosudetské) na rozhraní geomorfologického celku Rychlebské hory (podcelek Sokolský hřbet) a geomorfologického celku Zlatohorská vrchovina (podcelky Bělská pahorkatina a Rejvízská hornatina). Na jihu dosahuje katastr obce největší výšky (720 m n. m.) na svahu Sporného vrchu, na severu (630 m n. m.) na svahu Křemenáče, oba vrcholy jsou však v jiných obcích.

Území Písečné patří do povodí Odry, resp. Kladské Nisy. Písečnou protéká říčka Bělá, která přitéká z jihu a lomí se směrem na východ. Do ní vtékají i jiné drobné toky na území obce: ze západu do ní ústí Žlebník a z jihu ve Studeném Zejfu potok Chebzí, protékající stejnojmennou osadou. V Písečné je několik nádrží v zaplavených dolech, zejména nádrž Florián.

Území obce pokrývá z 56,5 % zemědělská půda (18 % orná půda, 35 % louky a pastviny) a z více než 27 % les.

Na území dnešní Písečné i okolních vsí se ve vrcholném středověku nalézala rozsáhlá vsi v údolí Bělé, zvaná Waltersdorf (Valteřovice), která se připomíná již roku 1284 a pravděpodobně zanikla před rokem 1420. Jistější je však vazba na jinou ves či část vsi s názvem Wüstekirche (Pustý kostel), která je jmenována roku 1373 a již tehdy zde byly hamry a dolovala se železná ruda i zlato. I tato ves však po roce 1443 zpustla a zarostla lesem a teprve o sto let později bylo místo opět osídlováno, tentokrát již pod názvem Sandhübel, tj. „Písečný kopec“. Počet usedlíků zde rychle rostl a po třicetileté válce roku 1689 měl Sandhýbl již 40 sedláků a 26 zahradníků a domkářů. Bylo zde rovněž zákupní fojtství. Vedle zemědělství se obyvatelé zabývali také přadláctvím a tkaním plátna. V místě byla i pila, buchar a pískovna.

Písečná patřila od počátku až do zrušení patrimoniální správy roku 1850 do majetku vratislavských biskupů, a to (nejpozději od roku 1497) v rámci frývaldovského panství.

Počátky kostela v Písečné jsou nejasné. Snad již ve 14. století zde byla kaple(od níž se místo nazývalo Pustá Cerekev), přestavěná později na kostelík a roku 1753 na barokní kostel. Od roku 1782 je u kostela rovněž římskokatolická farnost. Roku 1782 vznikla i zdejší škola, která stávala na místě nynějšího zdravotního střediska. V roce 1871 byla z důvodu velkého počtu žáků postavena škola nová - u schodiště ke kostelu, později byl v této budově obchod s potravinami, pak obchod s textilem, potom motorest Non-Stop a dnes po další rekonstrukci restaurace U Kohoutků, po problémech s provozem restaurace byla provedena rekonstrukce a v roce 2012 je zde obchod potraviny Hruška. V roce 1883 byla škola opět přemístěna do budovy nynějšího obecního úřadu. A konečně v roce 1898 byla postavena další škola, která funguje dosud.

Po zavedení obecního zřízení roku 1850 byla Písečná zprve částí obce Česká Ves, teprve od roku 1866 je samostatnou obcí.

Novodobá historie Písečné je spojena s rozmachem kamenického průmyslu v druhé polovině 19. a na počátku 20. století. V obci vznikla postupem doby celá řada kamenických závodů, resp. filiálek firem z jiných míst Frývaldovska, které se věnovaly hlavně zpracování a opracování žuly i mramoru. Největší byla firma H. Gessler, založená r. 1900, dále pobočka firmy F. K. Liemert z Mikulovic od roku 1893, provoz firmy G. Franke z Černé Vody od r. 1903, kamenictví J. Pohlner v místě od r. 1908 a další. Zvyšovala se také těžba písku, zejména po roce 1930. Z dalších průmyslových odvětví jmenujme zejména továrnu na lepenku a pozdější celulózku (r. 1846), mlýn s pilou (1872) a také moderní elektrárnu s teplárnou (1927).

Po druhé světové válce a odsunu německého obyvatelstva se udržela jen část zdejších průmyslových závodů, zejména celulózka, kde byl později zřízen provoz na výrobu traktorových přívěsů Brandýských strojíren, později PANAV.

Z dalších závodů a provozů zde bylo několik kamenických závodů, z nichž nakonec zůstala jen slévárna a výroba litinové drtě Slezského kamene a.s. Jeseník, provoz Písečná. Rozsáhlá těžba štěrkopísku na severním okraji obce byla v roce 1981 zastavena, do lomu začala postupně prosakovat spodní voda, která s přítokem od Špičáku postupně lom zatopila, takže je možno jej nyní využívat k rekreaci (soukromý rybník Florián).

Z dalších závodů je třeba jmenovat EXIMO s.r.o., Agroholding Bernartice - mlýn Písečná, K.S.V. Metal s.r.o. (areál bývalé celulózky), ŠROTMETAL Jeseník, Palírna Písečná.

V roce 1997 byla obec postižena povodní, která zcela zničila část silnice, most ve středu obce, 2 mosty ve Studeném Zejfu, lávky pro pěší, 2 obytné domy a dalších 65 domů zatopila. Po odstranění škod na obecním majetku ve výši téměř 34 milionů korun byly v obci opraveny mimo jiné místní komunikace, chodníky, hřiště s příjezdovou komunikací, veřejné osvětlení a vodovod.

Písečná je členem Mikroregionu Zlatohorsko, který se rozkládá v severovýchodní části okresu Jeseník. Tento svazek obcí vznikl v roce 2001 a přijal svůj název po názvu největší obce mikroregionu, města Zlatých Hor. V současné době (2010) má sdružení šest členských obcí - Zlaté Hory, Mikulovice, Písečná, Supíkovice, Hradec-Nová Ves a Velké Kunětice.[5] Obec je také od roku 1993 členem Sdružení měst a obcí Jesenicka (SMOJ), které tvoří obce okresu Jeseník,[6] a od roku 1997 členem Euroregionu Praděd.[7]

V Písečné je železniční stanice, pošta, mateřská a základní škola, zdravotní středisko, 4 obchody, 5 pohostinství, 2 sportovní střelnice. V blízkosti obce jsou historicky významné Jeskyně na Špičáku (2 km), letiště v Nové Vsi (5 km). Přes Písečnou vede cyklotrasa, která je součástí mezinárodní cyklotrasy vedoucí z Polska přes celou Moravu a dále do Rakouska.

V roce 1924 byly k Písečné (Sandhýblu) připojeny osady Studený Zejf a Chebzí.

• Písečná (k. ú. Písečná u Jeseníka)
• Chebzí (k. ú. Studený Zejf)
• Studený Zejf (k. ú. Studený Zejf)

Písečnou vede železniční trať č. 292 (Železniční trať Šumperk - Krnov). V obci je stanice této trati s názvem „Písečná“.

Obcí procházejí:

• silnice I. třídy číslo 44 z hraničního přechodu v Mikulovicích směrem na Českou Ves, Jeseník, Velké Losiny a Rapotín, kde se napojuje na silnici číslo I/11,
• silnice II. třídy číslo 455 z Písečné směrem na Supíkovice a na státní hranici s Polskem,
• silnice III. třídy, odbočky na Hradec-Novou Ves a na Chebzí.

V obci se nachází mateřská škola (od roku 1949) a základní škola nižšího stupně (1.-5. ročník).[15]

• 
  Kostel svatého Jana Křtitele
• 
  Základní škola
• 
  Obecní úřad
• 
  Říčka Bělá
• 
  Hřiště za školou, přispěla EU
• 
  Náměstíčko před obecním úřadem

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Písečná na Wikimedia Commons
• Písečná v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Povodeň v Písečné a na Jesenicku