Česká Ves

Obec Česká Ves sousedí na severovýchodě s obcemi Písečná a Supíkovice, na severozápadě s obcí Stará Červená Voda, na jihozápadě s obcí Lipová-lázně a s městem Jeseník a na jihovýchodě s obcí Mikulovice. Od okresního města Jeseník je vzdálena 3 km a od krajského města Olomouc 73,5 km.

Geomorfologicky patří Česká Ves k provincii Česká vysočina, subprovincii krkonošsko-jesenické (sudetské), oblasti jesenické (východosudetské), na rozhraní geomorfologického celku Rychlebské hory (podcelek Sokolský hřbet) a geomorfologického celku Zlatohorská vrchovina (podcelky Bělská pahorkatina a Rejvízská hornatina). Nejvyšším bodem je Studniční vrch (992 m n. m.) v Sokolském hřbetu, kde jsou dále např. Sokolí vrch (967 m n. m.), Jehlan (878 m n. m.), Černá hora (808 m n. m.). Na jih od řeky Bělé je nejvyšším bodem Zlatý Chlum (891 m n. m.) s rozhlednou.

Území České Vsi patří do povodí Odry, resp. Kladské Nisy. Obcí protéká říčka Bělá, do níž ústí z obou stran několik drobných toků, zejména zleva potoky Lubina a Žlebník. V jihozápadní části katastru pramení říčka Vidnavka a nachází se řada pramenů jesenické soustavy, zejména Schindlerův, Finský, Jitřní, Večerní, Smrkový, Smrkový, Priessnitzův, Čeňkův, Diamantový, Jelení koupel a Šárka.

Území obce pokrývá ze 26 % zemědělská půda (9,5 % orná půda, 14,5 % louky a pastviny) a z téměř 68 % les.

První jistá písemná zmínka o obci pochází z roku 1416, kdy byla v majetku frývaldovského rychtáře (fojta) Hynka Mušína z Hohenštejnu (tj. dnešní Hoštejn), pozdějšího příznivce husitů, a získala jméno pravděpodobně podle horníků pocházejících z Čech pozvaných v 14. století k dolování železné rudy a zlata. Je však pravděpodobné, že právě k ní se vztahují dřívější (1284) zmínky o vsi Valteřovice (Waltherovici, Waltheri villa). Součástí majetku frývaldovského fojtství byla do roku 1468, kdy je vdova po Hynčíkovi ze Šilperku prodala vratislavskému biskupovi. Od té doby patřila Česká Ves k panství Frývaldov (nyní Jeseník), které biskup do roku 1547 uděloval v léno, naposledy od roku 1506 Fuggerům, a poté držel přímo až do konce patrimoniální správy roku 1850. Vlastní fojtství – nikoli však již lenní – ve vsi existovalo již roku 1547.[4] Česká Ves byla postižena opakovaným pleněním za třicetileté války a morovou epidemií roku 1627. Zvláště krutě se jí dotkly čarodějnickými procesy na Frývaldovsku v druhé polovině 17. století: bylo z ní upáleno šestnáct žen.

Novější rozvoj obce je spojen se založením továrny na výrobu železného zboží (nyní Řetězárna a.s.) roku 1894, která je dodnes nejvýznamnějším průmyslovým podnikem s vývozní tradicí. Římskokatolická farnost byla zřízena až roku 1929, po zbudování kostela. Německé obyvatelstvo bylo po druhé světové válce odsunuto, díky vlastnímu průmyslu a blízkosti okresního města Jeseník však je nyní Česká Ves jednou z obcí na Jesenicku s počtem obyvatel vyšším než před sto lety.

Česká Ves byla samostatnou obcí od počátku obecního zřízení roku 1850, do roku 1866 byla její částí (osadou) dnešní obec Písečná. K obci dále původně patřila část osady Gräfenberk (Lázně Jeseník), nyní součást města Jeseníku (proto je nyní katastr obce o 149 hektarů menší než v roce 1930). Sama Česká Ves byla součástí Jeseníku od 1. ledna 1976 až do 23. listopadu 1990.[5] Česká Ves je členem Mikroregionu Jesenicko, svazku obcí vzniklého v roce 1999.[6] Obec je také od roku 1993 členem Sdružení měst a obcí Jesenicka (SMOJ), které tvoří obce okresu Jeseník,[7] a od roku 1997 Euroregionu Praděd.[8]

Za druhé světové války pracovali v továrně na výrobu řetězů (dnes Řetězárna a.s.), na 60 anglických zajatců. Ti byli v roce 1943 rozděleni do jiných táborů a na jejich místo byli dosazeni sovětští váleční zajatci. Celkem prošlo táborem na 120 zajatců. Jeden zajatec ruské národnosti v továrně zahynul následkem úrazu při navážení materiálu. Zajatec se jmenoval Ivan Konarev, narodil se 1. 9. 1923 - 21. 10. 1943. Je pochován na místním hřbitově.[9] Pomník je udržován místními občany.

Dále byl na místním hřbitově pochován francouzský válečný zajatec, který nepřežil shození bomb spojeneckými letadly 12. 12. 1944. Jmenoval se Raymond Leopold Bary, narodil se 14. 6. 1907 v Merville a zemřel 12.12.1944, byl pochován 17. 12. 1944. 10. června 1940 byl zajat a poslán pod číslem 43604 do Stalagu VIII B Lamsdorf. Poté byl přeložen do Stalagu VIII C Sagan a dále do Stalagu VIII D Teschen. Od 30. listopadu 1943 se stal volným dělníkem. Z počátku byl pohřben na hřbitově v Böhmischdorfu (sekce 2, řada 8, hrob 3). 23. srpna 1955 byly jeho tělesné ostatky vráceny rodině v Merville.

Dále v obci zemřeli dva polští nuceně nasazeni dělníci.

Českou Vsí vede železniční trať č. 292 (Železniční trať Šumperk - Krnov). V obci jsou zastávky této trati s názvy „Česká Ves“ a „Česká Ves bazén“.

Obcí prochází silnice I. třídy číslo 44 z hraničního přechodu v Mikulovicích a Písečné směrem na Jeseník, Velké Losiny a Rapotín, kde se napojuje na silnici číslo I/11.

• 
  Kostel sv. Josefa z roku 1928
• 
  Bývalé šoltéství
• 
  Sloup se sochou Panny Marie
• 
  Most přes řeku Bělou
• 
  Obecní úřad

V obci se nacházejí dvě mateřské školy (na ulicích Holanova a Jesenická) a základní škola nižšího i vyššího stupně (1.-9. ročník).[24]

V obci se narodil zakladatel lázní v Lipové Johann Schroth (1798–1856). Nebo také česká profesionální florbalistka Jitka Procházková (*1993).