Rychlebské hory

Rychlebské hory; Góry Złote
	Ladecké sedlo z polské strany
Nejvyšší bod	1127 m n. m. (Smrk)
Délka	30 km
Rozloha	276 km² (na území Česka)
Střední výška	644,7 m n. m.
Nadřazená jednotka	Jesenická oblast
Sousední; jednotky	Králický Sněžník, Kotlina Kłodzka, Góry Bardzkie, Zlatohorská vrchovina, Hrubý Jeseník, Hanušovická vrchovina
Podřazené; jednotky	Hornolipovská hornatina, Travenská hornatina, Sokolský hřbet
Světadíl	Evropa
Stát	Česko; Polsko
Povodí	Morava, Nysa Kłodzka
Souřadnice	50°15′ s. š., 17° v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky	IVC-5
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rychlebské hory (též Rychleby, dříve Rychlebské pohoří, polsky Góry Złote, německy Reichensteiner Gebirge) jsou geomorfologický celek, jedno z nejopuštěnějších pohoří v ČR. Mnoho obcí a sídel zde zaniklo vysídlením původního německého obyvatelstva po druhé světové válce.

Svůj název získaly podle polského města Złoty Stok („zlatý svah“), původně německy Reichenstein, česky Rychleby, které sousedí přes státní hranici s Bílou Vodou.

Poloha v Jesenické oblasti (■)

Rychlebské hory v rámci Polska

Poloha

Nacházejí se v Javornickém výběžku, severozápadně od města Jeseníku. Pohoří se táhne mezi Bílou Vodou v samé špici výběžku a Ostružnou na jihu v délce 30 km. Jsou hraničním pohořím jednak mezi Českem a Polskem a zároveň i mezi historickými zeměmi Slezskem a Kladskem (před r. 1742 Čechami). Pohoří je odděleno Kladským sedlem od masívu Králického Sněžníku a Ramzovským sedlem od Hrubého Jeseníku. Na severozápadě Ladecké sedlo (pl. Przełęcz Lądecka) odděluje Rychlebské hory od Bardzkých hor (pl. Góry Bardzkie).

V horách se nacházejí obce Nové Vilémovice a Travná, s poutním kostelem a hraničním přechodem do Polska.

Horopis

Nejvyšší horou Rychleb je Smrk (1127 m n. m.), nacházející se blízko historického trojmezí Moravy, Slezska a Kladska. Druhou nejvyšší horou je Travná hora (1124 m n. m.) nacházející se 3 km severozápadně od Ostružné, třetí je Polská hora (1107 m n. m.) vzdálená 8 km severozápadně od Ramzové. Celkem je na české straně Rychlebských hor 17 tisícovek, soustředěných v Hornolipovské hornatině v jižní části pohoří.

Hřebeny Rychleb mají poměrně mělká sedla, kromě Smrku mají prominenci (převýšení od sedla) nad 50 m jen Polská hora a Studený. Téměř polovina tisícovek má naopak prominenci pod 15 metrů a jsou tedy jen vedlejšími vrcholy.

Podrobný seznam hor a kopců obsahuje Seznam vrcholů v Rychlebských horách.

Geomorfologické členění české části Rychlebských hor zobrazuje následující tabulka:

Turistika

Mezi turisticky nejatraktivnější části patří jih pohoří, kde se nalézají horská střediska Ostružná, Ramzová a Petříkov. Oblíbeným cílem pěších turistů, běžkařů i cyklistů je chata Paprsek. V podhůří je několik lomů nerostných surovin – vápence, žuly a grafitu. Známé jsou také Nýznerovské vodopády, zřícenina hradu Rychleby, rozhledna na Borůvkové hoře či Šafářova skála.

V roce 2009 vznikla u Černé Vody síť singltreků Rychlebské stezky, speciálně upravených úzkých lesních cest pro zábavnou jízdu na horském kole. Celková délka těchto stezek je několik desítek kilometrů.

Fauna

Co se týče obratlovců a savců, běžný je výskyt srnce obecného, jelena lesního, rysa ostrovida či lišky obecné. Bohatý podrost a dostatek příležitostí k bahenním koupelím přeje také praseti divokému.

Pohyb velkých šelem jako je např. medvěd je velice vzácný, nicméně v nedávné době byl pomocí fotopastí zachycen pohyb minimálně jednoho dospělého vlka. Tento druh šelmy se sem navrátil po 70 letech, kdy byl lidmi vyhnán. Návrat vypovídá o opuštěném a odlehlém charakteru Rychlebských hor.

Hmyz je nejvíce zastoupen plošticemi, rovnokřídlými, ovádovitými a význačný je i výskyt velkých lesních mravenců.[1]

Borůvková hora

Vrchol Polské hory

Zřícenina hradu Rychleby

Stříbrný potok

Reference

Rychlebské hory: Sborník prací o přírodních poměrech. 1.. vyd. Ostrava: Krajské nakladatelství v Ostravě, 1959. 328 s.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] Rychlebské hory: Sborník prací o přírodních poměrech. 1.. vyd. Ostrava: Krajské nakladatelství v Ostravě, 1959. 328 s.

Geomorfologické členění Rychlebských hor
ČESKÁ VYSOČINA • Krkonošsko-jesenická subprovincie • Jesenická oblast
HORNOLIPOVSKÁ HORNATINA	Velkovrbenské rozsochy	Kunčické rozsochy (Kunčický hřbet, 1053 m) Jivinské rozsochy (Polská hora, 1106 m)
HORNOLIPOVSKÁ HORNATINA	Petříkovská hornatina	Smrčská hornatina (Smrk, 1127 m) Kopřivnické rozsochy (Studený, 1042 m)
TRAVENSKÁ HORNATINA	Nýznerovská hornatina	nečlení se (Špičák, 957 m)
	Hřibovská hornatina	nečlení se (Borůvková hora, 899 m)
	Hoštický stupeň	nečlení se (Jánský vrch, 375 m)
SOKOLSKÝ HŘBET	nečlení se	nečlení se (Studniční vrch, 992 m)
PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Podokrsek • (vrchol)