Okarec
Okarec (česky do roku 1918 Vokarec; německy Wokaretz, Okaretz[3], dříve též Hekartice, Okkarcz, Okarecz, Okerz, Occrzan[4]) je obec ležící východně od města Třebíče. Nadmořská výška obce je 417 metrů nad mořem. Žije zde 110[1] obyvatel. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Náměšť nad Oslavou.
Okarec | |
---|---|
Centrum obce s rybníkem Poulík | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
LAU 2 (obec) | CZ0634 591297 |
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Náměšť nad Oslavou |
Okres (LAU 1) | Třebíč (CZ0634) |
Kraj (NUTS 3) | Vysočina (CZ063) |
Historická země | Morava |
Zeměpisné souřadnice | 49°12′22″ s. š., 16°5′17″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 110 (2022)[1] |
Rozloha | 4,32 km² |
Katastrální území | Okarec |
Nadmořská výška | 417 m n. m. |
PSČ | 675 02 |
Počet domů | 43 (2021)[2] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Obecní úřad Okarec Okarec č. p. 35 675 02 Koněšín [email protected] |
Starostka | Jitka Havránková |
Oficiální web: www | |
Okarec | |
Další údaje | |
Kód obce | 591297 |
Kód části obce | 109452 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sousedními obcemi sídla jsou Ocmanice, Vícenice u Náměště nad Oslavou, Třesov, Hartvíkovice, Studenec a Zahrádka.
Historie
První zmínka o obci se nachází v zakládací listině třebíčského kláštera a pochází z roku 1104,[3] v listině je zmíněna vesnice Hekartice, tj. Okarec, název pochází ze jména Hekard, Okard nebo Ekard. V roce 1349 zakoupil statky v Okarci Ondřej z Okarce, následně majetky zdědil Jindřich z Okarce a ten pak roku 1381 spojil své statky s Ondřejem z Pyšela, který se následně jmenoval Ondřejem z Okarce. V roce 1407 zdědil vesnici Vlček z Okarce, v roce 1434 zdědila vesnici Vlčkova sestra Markéta z Říčan a její synové Artleb a Ondřej a v roce 1437 Markéta z Dobré Vody se spojila s Markétou z Říčan a spojily majetky v Okarci a Vlčatíně. V roce 1446 již byl majitelem Okarce, Pyšele, Hartvíkovického kostela, kaple a mlýna v Hartvíkovicích Ondřej z Okarce.[4]
Po jeho smrti zdědil majetky Václav z Okarce, který zemřel bezdětný a tak se o majetek přihlásili pánové z Mírova a Říčanští pánové. V roce 1476 byl majitelem Okarce Zikmund Válecký z Mírova a Okarce, roku 1480 pak Okarec, Říčánky, Pyšel, Hartvíkovice a kapli ve Vícenicích vlastnili Zikmund z Mírova a Markvart z Mírova. V roce 1481 pak Okarec vlastnil opět už pouze Zikmund Válecký. V roce 1497 připojil k Okarci také Vlčatín, Pozďatín, Hroznatín a Bochovice. Zemřel kolem roku 1500 a jeho majetky zdědil jeho bratr Markvart, následně jeho majetky zdědil jeho syn Vilém Válecký z Mírova a posléze majetky zdědila Mandalena z Mírova s manželem Znatem z Lomnice. Ti roku 1556 s Burianem Osovským z Doubravice vyměnili Okarec, Pyšel, Říčánky a statky v Hartvíkovicích za Říčany u Rosic, ten záhy předal nově nabyté majetky a Pozďatín, Vlčatín, Bochovice, Hroznatín a část Popůvek Oldřichovi z Lomnice a tak se Okarec stal součástí náměšťského panství.[4]
V témže roce Oldřich z Lomnice zakoupil také od Vratislava z Pernštejna Sedlec, část Hartvíkovic, Třesov, Kozlany, Studenec, Koněšín, Smrk, Kojatín a hrady Kokštejn a Kozlov, v roce 1560 zakoupil ještě hrad Lamberk, tvrz v Březníku a Kuroslepech. Dalším majitelem náměšťského panství byl Jan z Žerotína, který přikoupil ještě Rosice, v roce 1570 přikoupil také Batouchovice a roku 1573 i Kralice, Lhotice, Kuroslepy, Březník, Jakubov a hrad Kraví Hora. Jan z Žerotína zemřel roku 1583, jeho synové zdědili panství, majetku se ujal Jan Diviš, ten zemřel roku 1616, ale již roku 1613 se majetku ujal druhý syn Karel starší z Žerotína, který roku 1615 přikoupil také Jinošov. V roce 1614 se oženil s Kateřinou z Valdštejna a získal tak vládu nad Třebíči. Karel však byl pronásledován a nakonec byl donucen odejít do exilu a jeho majetky odkoupil Albrecht z Valdštejna a ten jej předal Janovi Baptistovi z Verdenberka, po něm panství zdědil jeho syn Ferdinand, ten roku 1649 přikoupil k panství Jasenici. Po jeho smrti získal právo nakládat s panstvím jeho synovec Alexandr, následně pak majetky získal jeho syn Jan Filip z Verdenberka, jeho syn zemřel předčasně a tak po něm panství zdědil Václav Adrian z Enckevoirtu, po něm pak část panství zdědila Marie Františka Koloničová a další část pravnučky Kamily z Verdenberka. V roce 1743 pak panství zakoupila Františka z Kufštejna, manželé z Kufštejna však brzy zemřeli a roku 1752 zakoupil panství Bedřich Vilém z Haugvic a Biskupic, Haugvicové vlastnili panství až do roku 1945.[5]
V roce 1924 byly založeny spolky Otčina a Domovina.[3]
V roce 2020 by měla být rekonstruována silnice v obci.[6]
Do roku 1849 patřil Okarec do náměšťského panství, od roku 1850 patřil do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč, mezi lety 1949–1960 do okresu Velká Bíteš a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1919 patřil Okarec pod Studenec a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna opět pod Studenec, následně se obec osamostatnila.[7]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2018 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 139 | 175 | 195 | 200 | 219 | 210 | 219 | 161 | 170 | 177 | 150 | 134 | 126 | 115 |
Politika
Volby do poslanecké sněmovny
2006[9] | 2010[10] | 2013[11] | 2017[12] | 2021[13] | |
---|---|---|---|---|---|
1. | ČSSD (42.85 %) | ČSSD (27.84 %) | KSČM (31.08 %) | ANO (24.28 %) | ANO (23.37 %) |
2. | ODS (31.42 %) | KSČM (20.25 %) | ČSSD (20.27 %) | SPD (22.85 %) | SPD (16.88 %) |
3. | KSČM (10.0 %) | VV (12.65 %) | ANO 2011 (17.56 %) | KSČM (20.0 %) | Piráti+STAN (15.58 %) |
účast | 68.93 % (71 z 103) | 75.96 % (79 z 104) | 74.75 % (74 z 99) | 71.43 % (70 z 98) | 75.00 % (78 z 104) |
Volby do krajského zastupitelstva
2008[14] | 2012[15] | 2016[16] | 2020[17] | |
---|---|---|---|---|
1. | ČSSD (50.76 %) | KSČM (40.0 %) | KSČM (27.08 %) | ANO (30.76 %) |
2. | KSČM (24.61 %) | ČSSD (25.71 %) | ČSSD (20.83 %) | STAN+SNK ED (17.94 %) |
3. | ODS (15.38 %) | ODS (8.57 %) | SPD + SPO (18.75 %) | SPD (15.38 %) |
účast | 61.32 % (65 z 106) | 41.00 % (41 z 100) | 50.00 % (48 z 96) | 39.22 % (40 z 102) |
Prezidentské volby
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (32 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (14 hlasů) a třetí místo obsadil Karel Schwarzenberg (10 hlasů). Volební účast byla 75.00 %, tj. 72 ze 96 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (57 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (15 hlasů). Volební účast byla 74.49 %, tj. 73 ze 98 oprávněných voličů.[18]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (46 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (12 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (4 hlasů). Volební účast byla 69.39 %, tj. 68 ze 98 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (59 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (17 hlasů). Volební účast byla 75.25 %, tj. 76 ze 101 oprávněných voličů.[19]
Zajímavosti a pamětihodnosti
- ve vsi byla tvrz ze 14. století, nacházela se v centru vesnice na místě pozdějšího panského dvora, tvrz je písemně zmíněna pouze v roce 1446, tvrz mohla existovat již ve 14. století, kdy vesnici zakoupil od třebíčského kláštera Ondřej z Okarce, v roce 1556 zakoupil vesnici i s tvrzí Oldřich z Lomnice a vesnice se stala součástí náměšťského panství a tvrz tak zanikla.[20]
Galerie
- Náves
- Kaple
- Autobusová zastávka
- Potok
- Rybník Poulík
- Kříž
- Dveře kaple
Osobnosti
- Petr Křička (1884–1949), spisovatel, překladatel, narozen v Kelči, zemřel v Okarci
Odkazy
Reference
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 103–104.
- DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. 342 s. S. 269–175.
- DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. 342 s. S. 77–99.
- mach. Na Okříšky po novém koberci. Horácké noviny [online]. Yashica, 2020-02-03 [cit. 2020-02-24]. Dostupné online.
- ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 213.
- Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591.
- Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online.
- Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online.
- Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online.
- Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online.
- Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online.
- Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online.
- Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online.
- Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online.
- Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online.
- Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online.
- Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online.
- NOVOTNÁ, Iva. Vybraná opevněná sídla nižší šlechty na jihozápadní Moravě. Brno, 2007 [cit. 2021-05-17]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Bohuslav Klíma. s. 125. Dostupné online.
Související články
- Římskokatolická farnost Hartvíkovice
- Netušil – rybník u obce Okarec
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Okarec na Wikimedia Commons
- Okarec v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky obce
- Statistické informace o obci