Kuroslepy

Jako jméno vesnice slouží původní (posměšné) označení jejích obyvatel: Kuroslepi byli ti, kteří oslepovali čili zabíjeli kury (obdobnou motivaci má původ jména (zaniklé) vesnice Kuromrtvy v Čechách). Od 17. do počátku 20. století se v zápisech objevoval i nářeční tvar Koroslepy, na začátku 20. století opravovaný na domněle spisovné Kůroslepy.[4]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349, kdy patřily Ješkovi z Náchoda.[5] Kolem roku 1320 získali březnické panství pánové z Náchoda, Ješek z Náchoda se už nazýval jako Ješek Březnický z Náchoda, Ješek pak kolem roku 1360 nad soutokem řek Oslava a Chvojnice nechal postavit hrad Kraví Hora. V roce 1360 byla část březnického panství prodána Jaroslavovi z Knínic, součástí prodeje byla o část Kuroslep, v roce 1371 pak dokoupil další majetky v Kuroslepech a někdy v tu dobu také nechal postavit hrad Langenberk (dnešní Lamberk). V roce 1387 Jan Ješek z Březníka, Náchoda a Kraví Hory prodal hrad Kraví Hora a další majetky Jindřichovi a Přibkovi z Dřevohostic a Šelemberka. V Březníku ale nadále žil i bratr Jana Ješka Matěj. Posléze hrad a okolí zdědila Eliška z Náchoda. V roce 1437 pak byl hrad již opuštěn a kolem roku 1440 bylo rozhodnuto, že hrad bude zbořen, neboť jej obývaly loupeživí lapkové.[6] Manžel Elišky z Náchoda Jan Komorovský zemřel a následně Jiří z Poděbrad předal do rukou Matěje z Náchoda, část Kuroslep pak získali také Kraličtí vladykové a to způsobilo rozpory. V roce 1492 pak získali celý majetek Kraličtí vladykové.[7] Roku 1572 pak prodal Jindřich Kralický Kuroslepy a další majetky Janu Staršímu ze Žerotína a ti tak rozšířili náměšťské panství.[8]

V roce 1927 byla v obci zřízena škola, ta pak byla zrušena v roce 1975.[9] V roce 1911 byl v obci založen čtenářský spolek, v roce 1924 byla založena i Domovina a hasiči.[3]

Do roku 1849 patřily Kuroslepy do náměšťského panství, od roku 1850 patřily do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč, mezi lety 1949 a 1960 patřila do okresu Velká Bíteš a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1888 patřily Kuroslepy pod Březník a mezi lety 1964 a 1990 byla obec začleněna opět pod Březník, následně se obec osamostatnila.[10]

Na počátku roku 2015 byla severovýchodně od obce otevřena rozhledna Kalimeta, připomínající moderní kostel. Kruhová stavba o průměru 14 metrů zahrnuje krom vyhlídkové terasy restauraci a pokoje k ubytování.[11]

• Zříceniny středověkých hradů, zejména hradu Levnova a Kraví hory,[3] nedaleko u obce Březníka též Lamberka.
• kaple v obci, která slouží i jako hasičská zbrojnice
• kříž u kaple
• pamětní desky obětem první světové války, Antonínu Pelánovi (ruskému legionáři umučenému v Německu v roce 1942), Miloši Oulehlovi (umučenému v roce 1942 v Kounicových kolejích) a k založení místní školy v roce 1926
• pamětní deska Stanislavu Rejtharovi na budově obecního úřadu[24]
• nedaleko obce se nachází zámeček Vlčí kopec

Nedaleko vesnice, v bývalé hájovně žijí dnes příslušníci náboženské sekty Most ke svobodě.[25] Ačkoliv se tato sekta vnitřním děním velmi izoluje od okolního světa, provozuje klášterní zahradnictví ZEN. Vůdkyní sekty je Ladislava Kujalová Jurová,[26] přezdívaná Matka La. Nyní kuroslepská komunita vyznává učení Kosmický zen-buddhismus.[27] Vůdkyně sekty byla obviněna z trestného činu týrání osoby. Sekta žije z darů bývalých nebo současných členů, v devadesátých letech tři z členů sekty byli ve vedení obce.[28]

• Stanislav Rejthar (1911–1977), československý stíhací pilot[29][30]

• Kuroslepy
• 
  Obecní úřad
• 
  Řeka Oslava
• 
  Pamětní deska ruského legionáře
• 
  Boží muka