Kralice nad Oslavou

Kolem roku 1100 měla být založena nejstarší část kostela a kolem roku 1200 měla ve vsi být postavena dřevěná tvrz.[4] Kolem počátku 14. století jsou doloženi pánové z Kralic, v roce 1379 je zmíněna tvrz v Kralicích.[5] Jindřich z Kralic kolem 40. let 16. století nechal přestavět tvrz na renezanční zámek, roku 1572 však prodal ves Kralice se zámkem, Lhotice, Jakubov, Kuroslepy a Kraví Horu Janu Staršímu ze Žerotína a vesnice se tak stala součástí náměšťského panství.[6][7]

V únoru roku 1578 byla do Kralic převezena bratrská tiskárna z Ivančic a hned o rok později byl vytištěn první díl Kralické bible, v následujících letech bylo vytištěno dalších pět dílů bible. V roce 1622 na několik měsíců obýval Kralice i Jan Amos Komenský a v červnu téhož roku byla tiskárna převezena do Náměště nad Oslavou a roku 1628 byla převezena do Vratislavi i kralická knihovna. Roku 1643 byla poničena kralická tvrz švédskými vojsky. V roce 1804 pak byla v Kralicích založena škola, v roce 1885 byla do Kralic zavedena železniční trať ze Zastávky u Brna do Okříšek a roku 1895 byla založena nová knihovna, ta pak byla rozšířena v roce 1898. Roku 1909 pak byl položen základní kámen památníku překladatelům kralické bible.[4]

V roce 1918 byla založena ve vsi sokolská jednota a roku 1926 byla obec elektrifikována. Mezi lety 1930 a 1932 byla postavena sokolovna. V roce 1933 byla postavena silnice mezi Kralicemi a Lhoticemi. Roku 1934 byla v obci zavedena kanalizace. V roce 1935 byl v Kralicích založen muzejní spolek, roku 1936 bylo otevřeno muzeum v Kralicích a roku 1936 byl odhalen památník překladatelům kralické bible. Po druhé světové válce byla hned v roce 1945 v Kralicích otevřena mateřská škola, v roce 1946 pošta a v září roku 1947 bylo otevřeno zdravotní středisko. V roce 1949 bylo v obci založeno JZD. V roce 1955 pak bylo muzeum převedeno do správy Moravského zemského muzea a v roce 1956 byly při archeologických výzkumech nalezeny první litery kralické tiskárny. Mezi lety 1967 a 1969 byl vystavěn Památník Bible kralické dle návrhu Bohuslava Fuchse z roku 1965. V roce 1987 pak byla otevřena nová budova mateřské školy. V roce 1995 byly Kralice plynofikovány, ve stejnou dobu byla provedena plynofikace i v obci Lhotice. V roce 1998 byl opraven kostel svatého Martina a o rok později byl vysvěcen nový zvon do kostela. Roku 1999 byla opravena budova základní školy.[4] Od 21. června 1999 obec užívá znak a vlajku.[8] V roce 2000 byl odhalen památník milénia a roku 2001 pak byla odhalena nová expozice v památníku Bible Kralické.

V roce 2019 si obec připomněla 440 let od vydání Bible kralické.[9]

Do roku 1849 patřily Kralice nad Oslavou do náměšťského panství, od roku 1850 patřily do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč, pak do okresu Velká Bíteš a pak od roku 1960 do okresu Třebíč.[10]

Obec Kralice nad Oslavou v roce 2000 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění modrá stuha, tj. ocenění za společenský život.[11] Obec Kralice nad Oslavou v roce 2002 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění bílá stuha, tj. ocenění za činnost mládeže.[11] Obec Kralice nad Oslavou v roce 2003 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění zelená stuha, tj. ocenění za péči o zeleň a životní prostředí.[11]

Součástí obce byly i obce Lesní Jakubov (do roku 1879) a Horní Lhotice (do roku 1879 a od roku 1960). Mezi lety 1949–1960 byla obec začleněna do okresu Velká Bíteš.[3] Od roku 1932 bylo v obci kino, od roku 1948 je v obci pošta. V obci byly zakládány spolky, čtenářský spolek byl založen v roce 1898, hasiči v roce 1899, Národní jednoty v roce 1906, agrární dorost v roce 1910, dělnický spolek v roce 1911, Sokol, Federovaná dělnická tělocvičná jednota a Domovina v roce 1924.[3]

K 1. lednu 1957[12] byla provedena změna katastrální hranice mezi obcí Kralice nad Oslavou a sousedním městem Náměšť nad Oslavou. K Náměšti nad Oslavou bylo překatastrováno území o rozloze 5,8218 hektarů, na němž se tehdy nacházelo 13 obytných domů, nacházejících se v blízkosti zástavby města Náměšť nad Oslavou. Jedná se o oblast mezi silnicí spojující Kralice a Náměšť a Náměšťskou oborou, která je na státní mapě Náměšť nad Oslavou 2-8, vydané roku 1951 označena jako „Závratě“. V současnosti zde existují části ulic „Habří“ a „U Obory“. Překatastrování provedl KNV v Brně svým usnesením ze dne 14. září 1956.

• Jiří Bednář (* 1926), psycholog, vysokoškolský pedagog
• Izaiáš Cibulka (1550–1582), kazatel
• Arnold Klíčník (1857–1935), podnikatel

• Památník Bible kralické a bratrské tiskárny (zbytky tvrze)
• kostel svatého Martina z roku 1580[3]
• Náměšťská obora – chov daňků, kulturní a přírodní památka, evropsky významná lokalita, letohrádek
• údolí Oslavy a Chvojnice
• alej v ulice Na Výhoně byla v roce 2018 nominována v soutěži Alej roku[25]

• 
  Kostel svatého Martina
• 
  Pomník Bible kralické
• 
  Pomník Bible kralické-detail
• 
  Zříceniny tvrze
• 
  Radnice
• 
  Kašna a dům před kostelem
• 
  Škola
• 
  Ulice v centru