Kraví Hora (hrad)

První písemná zmínka o hradu pochází z listiny z roku 1367. Tehdy se objevuje v přídomku Ješka z Náchoda, který přibližně od roku 1349 vlastnil obec Kuroslepy. Jeho syn Ješek hrad prodal Šelmberkům. Přídomek však páni z Náchoda používali nějakou dobu poté. Při markraběcích válkách mezi Joštem a Prokopem docházelo z hradu k loupení na majetcích vlastněných benediktinským klášterem v Třebíči. Dalším majitelem byl Jan Komorovský z Komorovic, naposledy zmiňovaný v roce 1459, po němž hrad od krále Jiřího získal Matěj z Náchoda a Březníku. Část statku připadl pánům z Kralic, což vyvolalo spor, ze kterého po smrti Matěje roku 1492 vyšli vítězně Kraličtí. V listině z roku 1494, v níž král Vladislav II. potvrzuje hrad a Kuroslepy jako majetek Bluda z Kralic, je hrad zmiňován jako pustý.[2]

Hrad byl chráněn ze třech stran hlubokým příkopem, valem a hradbami. Ze západní strany roklinou a z jižní strany skalnatým srázem. Ze západní strany byl hrad přístupný přes padací most do hranaté bašty. Jádrem hradu byla válcová věž o průměru 5,5 metru. Její torzo se dodnes tyčí do výšky asi pěti metrů.

Podle pověstí, které zaznamenal Václav Hájek z Libočan, se po pádu Velkomoravské říše měli Moravané před Uhry skrývat mimo jiné také na hradě Kraví Hora. Jeden z těchto moravských rodů se pak měl podle hradu psát – z Kraví Hory.

Hrad je dostupný po červené turistické značce od osady Sedlečko do Ketkovic.