Nové Mexiko

Území postoupená Mexikem USA v rámci smlouvy z Guadelupe Hidalgo (1848) a Gadsdenovou koupí (1853)

Prvním guvernérem provincie se stal Juan de Oñate, který ještě v rok svého jmenování založil na Rio Grande poblíž puebla Ohkay Owingeh první stálé bělošské osídlení na území Nového Mexika (a amerického Západu vůbec), San Juan de los Caballeros, a zahájil práce na novém úseku Královské vnitrozemské cesty, spojujícím jeho kolonii se Santa Barbarou. Roku 1600 žilo na území provincie asi 700 Španělů a 80 tisíc indiánů, v následujících letech ale nemoci indiánskou populaci silně zredukovaly.

Někdy okolo roku 1608 začalo vznikat bělošské osídlení při úpatí pohoří Sangre de Cristo, v oblasti dnešního Santa Fe. Oficiálně založeno a prohlášeno hlavním městem provincie bylo La Villa Real de la Santa Fé de San Francisco de Asís v roce 1610. V roce 1680 žilo na území provincie asi 1470 Španělů a 17 tisíc indiánů.

Španělé ztratili kontrolu nad hlavním městem i drtivou většinou území provincie v roce 1680, když vypuklo Popého povstání, během kterého většina bělošských obyvatel uprchla nebo byla povražděna. V průběhu povstání se indiánům dostali do rukou ve větším počtu španělští koně, kteří pak jimi začali být hodně využíváni při lovu i v boji a rychle se rozšířili i do oblastí, s nimiž běloši doposud nepřišli do styku.

V roce 1692 většinu provincie i hlavní město prakticky bez boje znovu obsadil Diego de Vargas, který následně zpacifikoval i některé vzdorující okrajové oblasti a puebla. Španělé nově oficiálně garantovali indiánům řadu práv, mimo jiné právo na půdu a právo obracet se na soudy a přislíbili více respektovat jejich kulturu. Běloši se začali vracet, v roce 1706 bylo založeno Albuquerque. Zatímco bělošská populace rychle rostla, indiánská naopak v důsledku nemocí dále klesala a na konci 18. století už běloši tvořili výrazně většinovou část obyvatelstva.

V roce 1821 se Nové Mexiko stalo součástí Mexika, které se v Mexické válce za nezávislost zbavilo španělské nadvlády. Situace v něm byla značně složitá: mexická vláda byla slabá a v některých částech provincie situace často hraničila s bezvládím. Území severně a východně od Rio Grande si po odtržení od Mexika nárokovala Republika Texas, která ovšem nebyla schopna své požadavky reálně uplatnit, přestože se o to pokoušela.

Situace se radikálně změnila poté, co Texas v roce 1845 na jeho žádost anektovaly Spojené státy americké. Spojené státy na rozdíl od Mexika disponovaly dostatečnou silou a oblast už do značné míry ekonomicky ovládaly, v roce 1846 proto Texasem nárokované území zabraly. Americko-mexická válka, k níž spory mezi Mexikem a USA o Texas a jeho hranice vedl, se vyvíjela velice jednostranně a proto skončila v roce 1848 smlouvou z Guadalupe Hidalgo, v níž Mexiko postoupilo Spojeným státům další rozsáhlá území (Alta California a zbytek Santa Fe de Nuevo México, včetně západní části Nového Mexika.

9. září 1850 vzniklo teritorium Nové Mexiko, které v původním rozsahu zahrnovalo drtivou většinu území současných států Nové Mexiko a Arizona a části současných států Nevada a Colorado. Jeho vzniku předcházel tzv. kompromis roku 1850, v rámci kterého Texas za 10 milionů dolarů omezil své územní požadavky, takže teritoriu mohla připadnout i část území východně od Rio Grande, kterou USA zabraly v roce 1846.

Hlavní parcelace teritoria Nové Mexiko v letech 1863–1866. Zelené území bylo v letech 1863–1866 součástí teritoria Arizona a poté připadlo teritoriu Nevada.

Maximálního územního rozsahu teritorium dosáhlo v roce 1855, kdy se jeho území rozšířilo o oblasti získané od Mexika Gadsdenovou koupí z roku 1853. Velké zeštíhlení teritoria přišlo v letech 1861–1863: v roce 1861 připadla část jeho severního území Coloradu, v roce 1863 z něj bylo vyděleno teritorium Arizona.[2]

Za Americké občanské války se na území teritoria krátce bojovalo: konfederační síly přechodně ovládly jeho jižní oblasti, ale v průběhu roku 1862 z něj byly vytlačeny. V roce 1875 byla ustavena římskokatolická arcidiecéze Santa Fe a na přelomu 70. a 80. let vznikla železniční síť spojující Santa Fe s okolními státy.

V téže době též docházelo k velkým třenicím mezi rančery a obchodníky, jejichž vrcholem je tzv. válka v Lincolnském okresu, a vrcholily ozbrojené střety mezi bílými osadníky a indiány, především Navahy a Apači. Navahové byli zpacifikováni v průběhu 60. let, poslední významný odpor Apačů skončil kapitulací Geronima v roce 1886.

6. ledna 1912 se Nové Mexiko stalo 47. státem Unie.

První pokusný jaderný výbuch, 16 milisekund po explozi

Během druhé světové války vznikla v Novém Mexiku Národní laboratoř Los Alamos, v níž byla vyvíjena jaderná zbraň, a White Sands Missile Range, v němž 16. července 1945 proběhl první pokusný jaderný výbuch – test Trinity.

V druhé polovině 20. století byly v Novém Mexiku vybudována další rozsáhlá vojenská zařízení, především letecké základny a zkušební a výzkumná zařízení pro letecké a raketové zbraňové systémy.

V roce 2009 Mexiko zrušilo trest smrti.[3]

• 68,4 % Bílí Američané (nehispánští běloši 40,5 % + běloši hispánského původu 27,9 %)
• 2,1 % Afroameričané
• 9,4 % Američtí indiáni
• 1,4 % Asijští Američané
• 0,1 % Pacifičtí ostrované
• 15,0 % Jiná rasa
• 3,7 % Dvě nebo více ras

Obyvatelé hispánského nebo latinskoamerického původu, bez ohledu na rasu, tvořili 46,3 % populace.[4]

Nové Mexiko má největší podíl hispánského obyvatelstva ze všech států USA, který navíc poměrně rychle roste. Žije zde mnoho potomků původních španělských kolonizátorů, kteří se přistěhovali v 17. a 18. století. V jižní části státu je soustředěna hispánská populace mexického původu, která sem imigrovala v průběhu 20. a 21. století. Původní puebloví indiáni se převážně začlenili do většinové společnosti a jsou to potomci kmenů Navajo a Apache. Přítomnost těchto rozličných etnických skupin tvoří z Nového Mexika velice různorodý stát. Stát nemá formálně kodifikován úřední jazyk, fakticky jsou úředními jazyky angličtina a španělština.

Nové Mexiko má největší podíl katolíků ze všech západních států USA. Katolická církev vytyčuje na území Nového Mexika provincii Santa Fe, sestávající ze tří diecézí: arcidiecéze Santa Fe, diecéze Gallup a diecéze Las Cruces.

• křesťané – 77 %
  • římští katolíci – 41 %
  • protestanti – 35 %
    • baptisté – 10 %
    • presbyteriáni – 4 %
    • letniční – 3%
    • jiní protestanti – 18 %
  • jiní křesťané – 1 %
    • svatí posledních dnů – 4 %, tj. mormoni
• jiná náboženství; 1 %
• bez vyznání – 19 %

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Nové Mexiko na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Nové Mexiko ve Wikislovníku
• (anglicky) Oficiální stránky státu Nové Mexiko