Navažština

Navažská gramatika je typická především složitou slovesnou morfologií. Slovesné tvary jsou tvořeny zejména prefixy, které označují osobu a číslo podmětu, osobu a číslo předmětu nebo mohou spolu s konkrétním slovesným kmenem vymezovat či blíže určovat celkový význam. Jednotlivé prefixy pak na sebe "reagují" a dochází k četným morfofonologickým změnám (např.: na + iid + l = neiil, ale: na + oh + l = naał apod.) Slovesné tvary mohou díky různým prefixům a v některých případech také odlišnými slovesnými kmeny (tzv. supletivní kmeny vyskytující se především u pohybových a lokativních sloves) rozlišit 4 osoby a 3 čísla, ukončenost, průběh, započetí akce, progresivitu děje, přání, budoucnost apod. Například:

• déyá = já jdu
• deet’áázh = my dva jdeme
• deekai = my (3 nebo více) jdeme
• díníyá = ty jdeš
• dishoo’áázh = vy dva jdete
• disoohkai = vy (3 nebo více) jdete
• deeyá = on (ona) jde
• deezh’áázh = oni dva jdou
• deeskai = oni (3 nebo více) jdou
• jideeyá = někdo jde
• jideezh’áázh = někdo (2) jdou
• jideeskai = někdo (3 nebo více) jdou
• dé’áázh = já jdu s 1 člověkem (např. nił dé’áázh = jdu s tebou)
• díní’áázh = ty jdeš s 1 člověkem (např. shił díní’áázh = jdeš se mnou)
• dee’áázh = on(a) jde s 1 člověkem (např. bił dee’áázh = jde s ním)

Zajímavá jsou dále například tzv. klasifikační slovesa, tedy slovesa, která svými supletivními kmeny vyjadřují třídu argumentů. Mezi typická klasifikační slovesa v navažštině patří lokativní slovesa (slovesa vyjadřující polohu předmětů) a slovesa manipulace (např. zvednout, podat apod.). Kmeny těchto sloves se liší podle tvaru, velikosti, charakteru, počtu aj. daného předmětu, dané látky. Například české "zvedám" lze přeložit těmito způsoby:

• nídiish’aah (např.: naaltsoos nídiish’aah = zvedám knihu)
• nídiishteeh (např.: tł’iish nídiishteeh = zvedám hada)
• nídiishtsóós (např.: éé’tsoh nídiishtsóós = zvedám kabát)
• nídiishnííł (např.: t’áadoo le’é nídiishnííł = zvedám věci), apod.

U podstatných jmen (resp. slovesných tvarů, které jejich funkci plní) jsou zajímavé např. posesivní (přivlastňovací) prefixy a pádové sufixy.

Například:

• shimá = moje matka
• nimá = tvoje matka, atd.

U těchto prefixů často dochází ke změnám samohlásek podle samohlásky v první slabice podstatného jména, například:

• shaghan = můj domov (ale též: shighan)
• she'éé' = moje oblečení (ale též: shi'éé')

Bilaʼashdaʼii tʼáá ałtsoh yiníkʼehgo bidizhchįh dóó aheełtʼeego ílį́į́go bee baahóchįʼ. Eíí háníʼ dóó hánítshakees hwiihdaasyaʼ eíí binahjį́ʼ ahidiníłnáhgo álíleekʼehgo kʼé bee ahił niidlį́.

Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.