Marion Bartoliová

Marion Bartoliová (* 2. října 1984 Le Puy-en-Velay, Auvergne) je francouzská tenisová trenérka a bývalá profesionální tenistka. Na okruh ITF vstoupila v sezóně 1999 a profesionálkou se stala v únoru 2000. V srpnu 2013 poprvé ukončila kariéru na Cincinnati Masters, šest týdnů po wimbledonském triumfu, když figurovala na sedmé příčce světové klasifikace.[1] V prosinci 2017 pak oznámila návrat k profesionálnímu tenisu v průběhu sezóny 2018.[2] Na French Open 2018 však od záměru upustila, když se vyšší tréninková zátěž opět projevila bolestmi ramene.[3]

Marion Bartoliová
Marion Bartoliová v červenci 2013
StátFrancie Francie
Datum narození2. října 1984 (37 let)
Místo narozeníLe Puy-en-Velay, Francie
BydlištěŽeneva, Švýcarsko
Výška170 cm
Hmotnost63 kg
Profesionál odúnora 2000
Ukončení kariérysrpen 2013 – leden 2018
Držení raketypravou rukou, rozená levačka,
obouručný bekhend i forhend
Výdělek11 055 114 USD
Tenisová raketaPrince
Dvouhra
Poměr zápasů490–299
Tituly8 WTA, 6 ITF
Nejvyšší umístění7. místo (30. ledna 2012)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2009)
French Opensemifinále (2011)
Wimbledonvítězka (2013)
US Openčtvrtfinále (2012)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistryňzákladní skupina (2007, 2011)
Čtyřhra
Poměr zápasů117–82
Tituly3 WTA, 1 ITF
Nejvyšší umístění15. místo (5. července 2004)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2004, 2005)
French Open3. kolo (2005, 2006)
Wimbledončtvrtfinále (2004)
US Opensemifinále (2003)
Týmové soutěže
Fed Cupfinále (2004)
Hopman Cupfinále (2012)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20180102a2. ledna 2018
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ve své dosavadní kariéře vyhrála na okruhu WTA osm turnajů ve dvouhře a tři ve čtyřhře. Ten nejcennější v její kariéře získala ve Wimbledonu 2013, když porazila ve finále Němku Sabine Lisickou. Finále Wimbledonu si zahrála i o šest let dříve, v něm ale podlehla Američance Venus Williamsové. Na okruhu ITF získala šest titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.

Nejvýše byla v singlovém žebříčku WTA klasifikovaná v lednu 2012 na 7. místě, ve čtyřhře pak v červenci 2004 na 15. místě. Trénuje ji otec, lékař Walter Bartoli.

Ve francouzském fedcupovém týmu debutovala v roce 2004 semifinálovým utkáním Světové skupiny proti Španělsku, v němž spolu s Émilií Loitovou vyhrály čtyřhru. Ve finále pak se stejnou spoluhráčkou prohrály rozhodujícího debla za stavu 2:2 na zápasy a Francie podlehla Rusku 2:3. Jednalo se o její jediné dvě vystoupení ve Fed Cupu. Absence v soutěži jí také znemožnila start na londýnských Hrách XXX. olympiády, když bylo toto kritérium jednou z podmínek účasti. V roce 2013 se opět vrátila a přispěla Francouzkám dvěma body proti Kazachstánu.

V říjnu 2019 začala trénovat lotyšskou hráčku Jeļenu Ostapenkovou.[4]

Herní styl

Styl Marion Bartoliové je neortodoxní a velmi agresivní. Hraje obouručně jak forhend, tak i bekhend, což pramení z výchovy jejího otce, který je také osobním trenérem. Rozhodujícím momentem k tomu, že začne dceru učit tomuto stylu, byl pro něj ženský finálový zápas na French Open1992 mezi Monikou Selešovou a Steffi Grafovou. Selešová praktikovala naprosto stejný agresivní a oboustranně obouručný tenis a v tomto duelu Grafovou porazila.

Typickým poznávacím znamením jsou také její přehnaná gesta a poskakování mezi výměnami.

Tenisová kariéra

Wimbledon 2007

Na tomto Grand Slamu se probojovala do svého prvního velkého finále ve dvouhře. Ve čtvrtém kole porazila třetí nasazenou hráčku Srbku Jelenu Jankovičovou. Ve čtvrtfinále pak zůstala na její raketě Holanďanka s českými kořeny Michaëlla Krajiceková, jejíž bratr Richard je wimbledonským vítězem. V semifinále dosáhla svého prozatím největšího vítězství v kariéře, když jako naprostá outsiderka vyzvala světovou jedničku Belgičanku Justine Heninovou. Kurs na výhru Francouzsky byl 10:1.

Zápas se pro Francouzku nevyvíjel dobře. Rychle prohrála první sadu 1-6, ale po zápase se svěřila co, ale spíše kdo, byl jejím hnacím motorem v obrácení zápasu. V královské loži totiž seděl jeden z jejích nejoblíbenějších herců, představitel Jamese Bonda, Pierce Brosnan. Řekla si, že před ním nemůže hrát špatný tenis, ba naopak. Zápas otočila a porazila Heninovou. V pozápasovém rozhovoru požádala Brosnana, aby přišel i na její sobotní finále. Ten se však nemohl zúčastnit kvůli předem přislíbené účasti na jedné svatbě, ale poslal jí květiny s dopisem. Ve finále Francouzka prohrála s již trojnásobnou wimbledonskou vítězkou Venus Williamsovou ve dvou setech

Následně se v klasifikaci žebříčku posunula až na 11. místo a prémie za finálovou účast činily 712 000 dolarů.

2011
Bartoliová na US Open 2009

V sezóně 2011 dosáhla na pět finálových utkání. Při debutovém finále kategorie Premier Mandatory na BNP Paribas Open prohrála s Caroline Wozniackou ve třech sadách. V dalším boji o titul nestačila ve štrasburském turnaji na Andreu Petkovicovou, když skrečovala ve druhé sadě.

Premiérový titul sezóny a první od roku 2009 získala na trávě AEGON International po finálové výhře nad Petrou Kvitovou 6–1, 4–6, 7–5. Ve Wimbledonu došla do čtvrtfinále, v němž podlehla Sabine Lisické, přestože předtím vyřadila obhájkyni Serenu Williamsovou. S touto Američankou naopak prohrála ve finále Bank of the West Classic. Druhý turnajový triumf vyhrála na japonském HP Open po finálovém vítězství nad Samanthou Stosurovou.

Do svého druhého grandslamového semifinále došla na domácím French Open.

2013: Wimbledonský titul a konec kariéry

Po vyřazení ve druhém kole na turnaji v Cincinnati 2013, kde vypadla s Rumunkou Simonou Halepovou, oznámila francouzská tenistka, že končí s profesionálním tenisem. Důvodem byl její zdravotní stav. Tělo již po řadě zranění nezvládalo zápasový režim. Aktuálně sedmá hráčka světové klasifikace se tak poprvé rozloučila necelých šest týdnů poté, co na trávě v All England Clubu získala svůj první grandslamový titul.[5] Po prohře uvedla: „Moje tělo už prostě nemůže. Od začátku roku jsem si prošla řadou zranění. Po 45 minutách nebo hodině hry mě všechno bolí … Jsem na okruhu už hodně dlouho. Ve Wimbledonu jsou do toho dala všechno, co jsem v sobě měla. Splnila jsem si sen a to mi zůstane napořád.“[1] Přesto na zářijovém US Open, kde působila v roli televizní komentátorky, nevyloučila návrat na okruh WTA, když uvedla: „Nikdy nevíte, co se může stát. … Je hodně těžké říct, že už se nikdy nevrátím“. Ženská tenisová asociace ji nadále uváděla na žebříčku WTA, když akceptovala žádost bývalé tenistky, aby mohla zjistit, na jakém místě by figurovala v konečné klasifikaci sezóny.[6]

Finále Grand Slamu

Ženská dvouhra: 2 (1–1)
Stav Rok Turnaj Povrch Soupeřka ve finále Výsledek
Finalistka 2007 Wimbledon tráva Venus Williamsová 4–6, 1–6
Vítězka 2013 Wimbledon tráva Sabine Lisická 6–1, 6–4

Finále na turnajích WTA Tour
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (1–1 D)
Turnaj mistryň (0)
Tournament of Champions (0–1 D)
Tier I / Premier Mandatory & Premier 5 (0–1 D)
Tier II / Premier (2–4 D; 0–3 Č)
Tier III, IV & V / International (5–4 D; 3–1 Č)

Dvouhra: 19 (8–11)
Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 7. ledna 2006 Auckland, Nový Zéland Tvrdý Věra Zvonarevová 6–2, 6–2
Finalistka 1. 17. září 2006 Bali, Indonésie tvrdý Světlana Kuzněcovová 5–7, 2–6
Vítězka 2. 8. října 2006 Tokio, Japonsko tvrdý Aiko Nakamuraová 2–6, 6–2, 6–2
Vítězka 3. 5. listopadu 2006 Québec, Kanada tvrdý Olga Pučkovová 6–0, 6–0
Finalistka 2. 13. května 2007 Praha, Česko antuka Akiko Morigamiová 1–6, 3–6
Finalistka 3. 7. července 2007 Wimbledon, Londýn, Spojené království tráva Venus Williamsová 4–6, 1–6
Finalistka 4. 20. července 2008 Stanford, Spojené státy tvrdý Aleksandra Wozniaková 5–7, 3–6
Finalistka 5. 10. ledna 2009 Brisbane, Austrálie tvrdý Viktoria Azarenková 3–6, 1–6
Vítězka 4. 8. března 2009 Monterrey, Mexiko tvrdý Li Na 6–4, 6–3
Vítězka 5. 2. srpna 2009 Stanford, Spojené státy tvrdý Venus Williamsová 6–2, 5–7, 6–4
Finalistka 6. 8. listopadu 2009 Bali, Indonésie tvrdý Aravane Rezaïová 5–7skreč
Finalistka 7. 20. března 2011 Indian Wells, Spojené státy tvrdý Caroline Wozniacká 1–6, 6–2, 3–6
Finalistka 8. 21. května 2011 Štrasburk, Francie antuka Andrea Petkovicová 4–6, 0–1skreč
Vítězka 6. 18. června 2011 Eastbourne, Spojené království tráva Petra Kvitová 6–1, 4–6, 7–5
Finalistka 9. 31. července 2011 Stanford, Spojené státy tvrdý Serena Williamsová 5–7, 1–6
Vítězka 7. 16. října 2011 Ósaka, Japonsko tvrdý Samantha Stosurová 6–3, 6–1
Finalistka 10. 12. února 2012 Paříž, Francie tvrdý (h) Angelique Kerberová 6–7(3–7), 7–5, 3–6
Finalistka 11. 22. července 2012 Carlsbad, Spojené státy tvrdý Dominika Cibulková 1–6, 5–7
Vítězka 8. 6. července 2013 Wimbledon, Londýn, Spojené království tráva Sabine Lisická 6–1, 6–4

Čtyřhra: 7 (3–4)
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 9. února 2003 Paříž, Francie tvrdý (h) Stéphanie Cohenová-Alorová Patty Schnyderová
Barbara Schettová		 6–2, 2–6, 6–7(5–7)
Finalistka 2. 26. října 2003 Linec, Rakousko tvrdý Silvia Farinaová Eliová Ai Sugijamová
Liezel Huberová		 1–6, 6–7(6–8)
Vítězka 1. 11. dubna 2004 Casablanca, Maroko antuka Émilie Loitová Els Callensová
Katarina Srebotniková		 6–4 6–2
Finalistka 3. 17. října 2004 Taškent, Uzbekistán tvrdý Mara Santangelová Antonella Serrová
Adriana Serrová		 6–1, 3–6, 4–6
Vítězka 2. 6. února 2005 Pattaya, Thajsko tvrdý Anna-Lena Grönefeldová Marta Domachowská
Silvija Talajová		 6–3, 6–2
Vítězka 3. 14. května 2006 Praha, Česko antuka Šachar Pe'erová Ashley Harkleroadová
Bethanie Matteková-Sandsová		 6–4, 6–4
Finalistka 4. 12. ledna 2007 Sydney, Austrálie tvrdý Meilen Tuová Meghann Shaughnessyová
Anna-Lena Grönefeldová}		 3–6, 6–3, 6–7(–7)

Finále na okruhu ITF
100 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments
25 000 $ tournaments
10 000 $ tournaments

Dvouhra: 6 (6–0)
Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 6. května 2001 Hatfield, Spojené království antuka Maki Araiová 6–0, 6–2
Vítězka 2. 20. května 2001 Turín, Itálie antuka Stephanie Rizziová 6–1, 6–1
Vítězka 3. 19. srpna 2001 Koksijde, Belgie antuka Arantxa Parraová Santonjaová 6–2, 6–1
Vítězka 4. 24. února 2002 Ohio, Spojené státy tvrdý Maureen Drakeová 6–2, 6–3
Vítězka 5. 3. listopadu 2002 Poitiers, Francie tvrdý (h) Seda Noorlanderová 6–1, 6–0
Vítězka 6. 18. prosince 2005 Dubaj, SAE tvrdý (h) Kaia Kanepiová 6–2, 6–0

Čtyřhra: 2 (1–1)
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 14. srpna 2000 Koksijde, Belgie antuka Carmen Gajová Leslie Butkiewiczová
Lenka Snajdrová		 3–6, 4–6
Vítězka 1. 8. října 2002 Cardiff, Spojené království tvrdý Vanessa Webbová Mariana Diazová-Olivaová
Julie Pullinová		 6–4, 6–2

Postavení na konečném žebříčku WTA

Dvouhra
Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Pořadí 1120. ▲ 345. ▲ 106. ▲ 57. ▲ 41. ▲ 40. ▲ 17. ▲ 10. ▼ 17. ▲ 11. ▼ 16. ▲ 9. ▼ 11. ▼ 13.

Čtyřhra
Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Pořadí 282. ▲ 20. ▼ 37. ▼ 47. ▲ 33. ▼ 113. — — — — — —

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marion Bartoli na anglické Wikipedii.

  1. Překvapivá zpráva. Wimbledonská vítězka Bartoliová končí s tenisem!. Sport.cz [online]. 2013-08-15 [cit. 2013-08-16]. Dostupné online.
  2. Marion Bartoli: Health crisis spurred me on to reverse retirement decision [online]. Eurosport, 2017-12-20 [cit. 2018-01-02]. Dostupné online. (anglicky)
  3. ČTK. Bartoliová vzdala pokus o návrat k tenisu [online]. Paříž: Sport.cz, 2018-06-13 [cit. 2018-06-20]. Dostupné online.
  4. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Léčba Bartoliovou zabrala. Ostapenková v Lucemburku překazila Görgesové obhajobu titulu a slaví třetí triumf [online]. TenisPortal.cz, 2019-10-20 [cit. 2019-10-21]. Dostupné online.
  5. Všechno mě bolí, řekla Bartoliová a ukončila tenisovou kariéru. iDnes.cz [online]. 2013-08-15 [cit. 2013-08-15]. Dostupné online. (česky)
  6. Bartoliová jako na houpačce. Krátce po ukončení kariéry nevyloučila návrat k tenisu. Sport.cz [online]. 2013-08-26 [cit. 2013-08-31]. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.