Wimbledon 2011

Nový dvorec č. 3 v první hrací den s hlavními rozhodčími, 20. června 2011

125. ročník grandslamu zaznamenal otevření dvou nových travnatých tenisových dvorců. Úvodní den turnaje byly do provozu uvedeny nové dvorce č. 3 a č. 4, a to za přítomnosti Prince Edwarda, vévody z Kentu, prezidenta oddílu All England Lawn Tennis and Croquet Club, který na památku této události odhalil pamětní desku.[1] Soutěže turnaje se konaly na 19 kurtech, dalších 22 dvorců z celkového počtu 49 bylo využito pro trénink. Základní kapacita diváků se tak zvýšila o jeden tisíc na 38 500 osob.[2][3] Kvalifikace všech soutěží byly hrány na kurtech Bank of England Sports Ground v Roehamptonu.[3] Hrálo se se na trávě typu Perennial Ryegrass sestřižené do výšky 8 mm.[4] Sponzorem tohoto grandslamu se poprvé stala společnost Sony. Firmy Jacob's Creek a Lavazza nahradily Blossom Hill a Nescafe jako oficiální sponzoři v dodávce turnajového vína a kávy.[5]

125. ročník

V roce 2011 se uskutečnil 125. ročník grandslamu založeného roku 1877, který se nekonal v obdobích 1915–1918 a 1940–1945, kdy probíhaly první a druhá světová válka. Na počest tohoto výročí se konala řada projektů.

Princ William s chotí vévodkyní Catherine během druhého pondělí turnaje

Nejdéle běžící televizní pořad pro děti na světě Blue Peter vysílal druhé pondělí z Wimbledonu zvláštní program mapující jeho minulost, současnost i budoucnost. Místní muzeum All England Clubu představilo novou výstavu, která pojednávala o frontě každoročně čekajících návštěvníků na zakoupení lístků.[6] Kromě toho byla vydána edice licenčních obchodních log „125“, která byla také na uniformách sběračů míčků. Boty, které poskytuje firma Fila, také obsahovaly logo „125 years“, stejně tak jej nesly oficiální míčky od společnosti Slazenger. Šampaňské Lanson, které se podávalo, mělo logo vyražené na lahvích.[7]

Bankovní dům HSBC řídil hlasování na oficiálních webových stránkách Wimbledonu na téma deseti největších věcí turnaje, a to čehokoli od tenisových osobností až po nejlepší finále.[8] Banka se také spojila s ústavem Sports Technology Institute na Loughborough University, aby vytvořily předpověď jak se bude tenis vyvíjet v následujících dvaceti pěti letech do roku 2036, kdy proběhne 150. ročník a uplyne 100 let od triumfu dosud posledního britského mužského vítěze ve dvouhře Freda Perryho.[9]

Vítězka dvouhry Petra Kvitová líbá mísu Venus Rosewater

V mužské dvouhře zvítězil Novak Djoković, když ve finále přehrál Rafaela Nadala. Získal tak první titul ve wimbledonu a celkově třetí z dvouhry grandslamu. Finálová účast mu zajistila posun na první místo žebříčku ATP, kde vystřídal finálového soupeře Nadala, čímž se stal prvním srbským tenistou na pozici nejlepšího mužského tenisty světa.

V ženské dvouhře vyhrála Češka Petra Kvitová a získala tak první grandslamový titul v kariéře. Na žebříčku WTA postoupila o jednu pozici na sedmé místo.

V mužské čtyřhře získala titul americká dvojice dvojčat Boba a Mika Bryanových. Jedná se o jejich druhé vítězství ve Wimbledonu (předchozí výhra v roce 2006) a celkově jedenáctý grandslamový triumf v mužské čtyřhře.

V ženské čtyřhře zvítězil česko-slovinský pár Květa Peschkeová a Katarina Srebotniková. Pro obě hráčky se jedná o premiérový grandslamový titul v ženské čtyřhře. Obě hráčky se po turnaji poprvé posunuly na první misto žebříčku WTA ve čtyřhře jako deblové světové jedničky, když měly obě stejný počet bodů i odehraných turnajů.

Ve smíšené čtyřhře vyhrál česko-rakouský pár Iveta Benešová a Jürgen Melzer, čímž získali první grandslamový titul v soutěži mixu. Pro Melzera se jedná celkově o třetí wimbledonský titul, když zde v minulosti vyhrál singla juniorky a loňský ročník mužské čtyřhry.

Čeští tenisté se podíleli na výhře ve třech hlavních soutěžích z pěti – Petra Kvitová triumfovala v ženské dvouhře, Květa Peschkeová v ženské čtyřhře a Iveta Benešová ve smíšené čtyřhře.

V chlapecké juniorce se Jiří Veselý spolu s Britem Oliverem Goldingem probojovali do finále, v němž podlehli turnajovým dvojkám britsko-chorvatské dvojici George Morgan a Mate Pavić.

Ve čtyřhře ženských legend zopakoval pár Lindsay Davenportová a Martina Hingisová finálovou výhru z French Open 2011, když zdolal dvojici Martina Navrátilová a Jana Novotná po setech 6–4 a 6–4. Kromě Davenportové se všechny zbývající hráčky narodily na území bývalého Československa.

• Nejvíce es: Jo-Wilfried Tsonga – 108 / Sabine Lisická – 44;
• Nejrychlejší podání: Andy Roddick – 230 km/h / Sabine Lisická – 199 km/h;
• Nejvíce dvojchyb: Jo-Wilfried Tsonga – 27 / Maria Šarapovová – 38;
• Nejlepší procentuální úspěšnost prvního podání: Ernests Gulbis – 76 % / Monica Niculescuová – 88 %
• Nejvíce proměněných brejkbolů: Novak Djoković – 35 / Petra Kvitová a Maria Šarapovová – 33[10]

Petra Kvitová se umístila ve statistice es na 3. místě s 36 zásahy.

Všechny finanční prémie jsou vypláceny v librách (£); částky v soutěžích čtyřher jsou uváděny na pár.

Následující hráči obdrželi od pořadatelů turnaje divokou kartu (Wild Card) do hlavních soutěží:[15][16]

Následující hráči postupují do hlavních soutěží turnaje z kvalifikace: