Cardiff

Cardiff (velšsky Caerdydd) je od roku 1955 hlavní město Walesu. Město samotné má přibližně 346 000 obyvatel, s dalšími přilehlými místy cca 479 000, což z něj dělá 11. největší město ve Velké Británii.[1] Protéká jím řeka Taff, která se zde vlévá do moře.

Cardiff
Caerdydd
Ve směru hodinových ručiček: Cardiffská zátoka, Senedd, Cardiffská univerzita, Millennium Stadium

znak

vlajka
Poloha
Souřadnice51°28′48″ s. š., 3°10′48″ z. d.
Časové pásmoUTC+0
StátSpojené království Spojené království
zeměWales
regionJižní Wales
Cardiff
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha140,3 km²
Počet obyvatel336 200
Hustota zalidnění2 396,3 obyv./km²
Správa
StarostaRodney Berman
Oficiální webwww.cardiff.gov.co.uk
Označení vozidelCA, CB, CC, CD, CE, CF, CG, CH, CJ, CK, CL, CM, CN, CO
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cardiff má dvě centra. První představuje střed města s viktoriánskými a edvardovskými ulicemi a zahradami. Zahrnuje neogotický hrad a neoklasicistní městské budovy, ale také nákupní střediska a krytou tržnici z 19. století.

Z hlavních tříd vybíhají pasáže lemované obchody, z nichž nejstarší je Royal Arcade z roku 1856.[2] Jižně od centra se rozkládá přístavní čtvrť, jež se postupnou přestavbou přístavu a nábřeží mění v druhé středisko. Západně od centra se rovněž nachází Millennium Stadium, používaný přednostně pro ragby, ale i jako místo pro koncerty (r. 2006 zde např. vystupovala Madonna) aj. Město se dnes již věnuje převážně obchodu a správě země a jeho vzhled se postupně mění, jak se realizují plány na jeho obnovu.

Hrad v Cardiffu
Cardiffský hrad

Cardiffský hrad (velšsky Castell Caerdydd) stojí na místě římské pevnosti, jejíž pozůstatky jsou od novějších částí odděleny pásem z červeného kamene. Mezi římskými rozvalinami vyrostla ve 12. století tvrz. V průběhu následujících 700 let si hrad postupně předávaly různé mocné rody, až nakonec v roce 1766 skončil v rukou Johna Stuarta, hraběte z Bute. Jeho pravnuk si najal „výstředního génia“ architekta Williama Burgese, jenž v letech 1876 až 1881 stvořil okázalé sídlo, zdobené mnoha středověkými prvky a romantickými detaily.

Tržiště v Cardiffu

Na pobřeží Cardiffu se nachází několik malých loděnic se soukromými jachtami, ale také doky na nákladní lodě.

Zajímavosti
  • Ve městě Cardiff se odehrává děj seriálu Torchwood

Památky
  • The Old Library (Stará knihovna) – byla otevřena roku 1882 díky daňovým výnosům, neposkytovala jen knihovnické služby, ale i museum a školu pro vědu a umění. V 90. letech 19. století byla budova rozšířena. Sloužila jako budova do roku 1988. Jde o budovu ve viktoriánském stylu s koridorem s kachličkami, které zobrazují čtyři roční období a ráno a večer.
  • St David's Dewi Sant – moderní obchodní centrum v centru města.
  • St John's Church (kostel sv. Jana) – stavba se datuje zejména do 15. století, když původní normanská stavba byla zničena během povstání Velšanů proti Angličanům na začátku 15. století. Loď přestavěna v pozdně gotickém perpendikulárním stylu. V roce 1473 stavba dokončena věží. Uvnitř mimo jiné řezby hlav na kazatelně, několik starých epitafů a barevná skla.
  • Ebeneser Chapel – bývalá kaple je postavena z balastu (různobarevné kameny) lodí, které vyvážely z Walesu do celého světa uhlí a nazpět pluly prázdné zatížené pouze balastem. Návrh provedl architekt R. G. Thomas.
  • St David's RC Cathedral (římskokatolická katedrála sv. Davida) – římskokatolický kostel z roku 1887 vznikl z důvodu přílivu katolických Irů do města a stojí v Charles Street. Od roku 1916 je katedrálou. Bombardován během druhé světové války a opraven v 50. letech 20. století.
  • Cardiff Central Market (Cardiffská centrální tržnice) – krytá tržnice z litiny a skla byla otevřena roku 1891 na místě staršího tržiště.
  • Coal Exchange (Uhelná burza) – bývalá uhelná burza postavená v letech 1883 až 1886. V této budově byla poprvé v historii uzavřena obchodní transakce za více než 1 milion liber.
  • Norwegian Church (Norský kostel) – přenesený dřevěný kostel, rekonstruovaný ke stavu z roku 1889. V kostele byl pokřtěn spisovatel Roald Dahl.
  • Pierhead Building – novogotická stavba z roku 1896.
  • Civic Centre (Městské centrum) – komplex veřejných budov vystavěný v 90. letech 19. století na bývalých pozemcích 3. markýze Buteho. Mezi budovami se nalézá neoklasicistní radnice z portlandského kamene otevřená roku 1906. Radnici dominuje 59 metrů vysoká hodinová věž a kupole. V budově je mramorová hala se sochami velšských hrdinů. Mezi další budovy v komplexu patří soudní dvůr, velšské národní museum (umělecké, archeologické, geologické a přírodovědné sbírky, význam má především sbírka impresionistických maleb) a budovy univerzity.
  • Bute Park (Buteho park) – park o 56 hektarech na břehu řeky Taff vznikl koncem 19. století. V roce 1947 ho daroval 5. markýz Bute městu. V parku je možné vidět základy dominikánského kláštera a kolekci vzácných stromů.
  • Millennium Stadium – ragbyový stadion otevřený roku 1999. Stadion slouží i pro jiné události a má kapacitu 74,5 tisíce míst.
  • Llandaff Cathedral (Llandaffská katedrála) – na místě katedrály byl založen sv. Teliem v 6. století klášter. Současná stavba začala kolem roku 1170. V katedrále se nalézá tomba sv. Telia s kovovým vlysem ve spodní části se scénami ze života svatého. Nedaleko se nacházejí zříceniny brány z 13. století. Bránou se vcházelo do míst, kde kdysi stával palác llandaffských biskupů.

Osobnosti města

Partnerská města

Odkazy

Reference
  1. web.archive.org [online]. [cit. 2020-01-29]. Dostupné online.
  2. Wales. Země Světa. Únor 2007, s. 32–33. ISSN 1213-8193.

Literatura
  • Pitkin City Guide: Cardiff. Andover, Hampshire: Pitkin Publishing, 2012. ISBN 978-1-84165-407-2.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.