Doprava v Brně

Tramvaj Škoda 13T před hotelem Grand

V 18. století bylo možné se přepravit po městě nosítky, v 19. století zde fungovaly omnibusové linky. Roku 1869 začala v Brně, coby prvním městě v českých zemích, jezdit tramvaj, tehdy koněspřežná.

Městská hromadná doprava provozovaná Dopravním podnikem města Brna (DPMB) je součástí Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Dne 25. listopadu 2013 zavedl DPMB prodej SMS jízdenek.[1]

Trolejbusová doprava

Trolejbus Škoda 14TrR v Joštově ulici

Podrobnější informace naleznete v článku Trolejbusová doprava v Brně.

První trolejbusy vyjely do brněnských ulic v roce 1949. Dlouho však byly spíše „popelkou“ v brněnské MHD. V 60. letech jim dokonce hrozil zánik. Bouřlivý rozvoj přichází v 70. letech 20. století, kdy je stavěno mnoho tratí (zejména do menších sídlišť). V 90. letech nastává uklidnění a prioritou je především zajištění provozu na již postavených tratích největší trolejbusové sítě v republice. Dopravní podnik má k dispozici přibližně 150 trolejbusů, které jezdí na 12 linkách v rozmezí čísel 25 až 39

Lodní doprava

Loď Veveří užívaná pro rekreační plavby po Brněnské přehradě

Podrobnější informace naleznete v článku Lodní doprava na Brněnské přehradě.

Lodě Dopravního podniku slouží pro rekreační plavby po Brněnské přehradě a kolem hradu Veveří. Jejich provoz byl zahájen v roce 1946, v současnosti DPMB disponuje šesti elektrickými loděmi, většinou dvoupalubovými s kapacitou okolo 200 pasažérů. Celková délka plavby mezi konečnými zastávkami je 1 hodina a 10 minut. Provoz lodí probíhá pouze v době plavební sezóny, obvykle od dubna do října. Loď je možné, stejně jako každé jiné vozidlo Dopravního podniku, pronajmout na soukromou akci.

Brno je významný železniční uzel České republiky. Dne 7. července 1839 byl příjezdem prvního parního vlaku do Brna zahájen provoz na železniční trati Břeclav–Brno (odbočka Severní dráhy císaře Ferdinanda) a tím i na území dnešního Česka. Dnes leží brněnský železniční uzel na prvním železničním koridoru mezi Prahou, Vídní a Bratislavou, přičemž hlavní nádraží je také centrálním uzlem regionální a meziregionální dopravy.

Do Brna vedou následující tratě, na kterých jsou v provozu uvedené dálkové linky:

• trať do Břeclavi (v JŘ č. 251/252; linka Ex3 do Vídně nebo Bratislavy, linka R13 do Olomouce)
• trať do České Třebové (v JŘ č. 260; linka Ex3 do Prahy, linka R19 do Prahy)
• trať do Havlíčkova Brodu (v JŘ č. 250/251; linka R9 do Prahy)
• trať do Vyškova (v JŘ č. 260/300; linka R8 do Ostravy, linka R12 do Šumperka nebo Jeseníku)
• trať do Jihlavy (v JŘ č. 240; linka R11 do Plzně)
• trať do Veselí nad Moravou (v JŘ č. 340; bez dálkové linky)

Místní dopravu zajišťuje na zmíněných tratích množství regionálních železničních linek Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje.

Plány na nutnou modernizaci celého uzlu počítají s možností rychlejšího pohybu vlaků městem, výstavbou nových železničních zastávek a jejich lepším začleněním do integrovaného dopravního systému. Nejdiskutovanějším problémem je poloha hlavního nádraží, které se nachází v těsné blízkosti historického centra města a které kapacitně již téměř nepostačuje. Kromě stávající polohy je ve hře přesun stanice buď o 300 m jižním směrem pod Petrov k Novým sadům, nebo o 800 m jihovýchodně do čtvrti Trnitá, na místo současného nákladního Dolního nádraží. Zejména kvůli odporu přesunu do Trnité proběhla v letech 2004 a 2016 místní referenda. V obou z nich se většina hlasujících vyslovila pro preferenci polohy pod Petrovem, případně současného místa, žádné z nich ale nebylo kvůli nedostatečné účasti právně závazné. V roce 2017 dokončila Správa železniční dopravní cesty studii, která ukázala, že obě navrhované varianty přesunu jsou proveditelné a že obě mají své výhody i nevýhody.[5]

V průběhu příštích dvaceti let by se mělo Brno stát křižovatkou a jednou ze tří tuzemských zastávek dvou transevropských multimodálních koridorů vysokorychlostní železnice v trasách Athény – Sofie – Budapešť – Vídeň – Brno – Praha – Drážďany – Norimberk a Gdaňsk – Varšava – Brno – Vídeň.

Boeing 737 společnosti Travel Service na mezinárodním letišti v Tuřanech

Letiště Brno-Tuřany je vzdálené zhruba 7 km jihovýchodně od centra. Pravidelné lety: Brno – Londýn / Stansted / Luton, Brno – Praha, Brno – Moskva, Brno - Miláno, Brno - Řím, Brno - Petrohrad, Brno - Eindhoven a dále charterové lety do turistických destinací především ve Středomoří. Především sportu slouží malé vnitrostátní letiště Medlánky.

Velký městský okruh v Brně

V roce 1969 byla v Brně zahájena výstavba dálnice směrem k Praze. Tento první jihomoravský dálniční úsek mezi křižovatkami Kývalka a Brno-západ byl zprovozněn 6. září 1972, k celkovému propojení Prahy s Brnem došlo v roce 1980. Brno je dnes významnou dálniční křižovatkou, jeho jižním okrajem prochází dálnice D1 z Prahy přes Jihlavu dále na Vyškov a Kroměříž, respektive po D46 na Olomouc a dále do Ostravy; v Brně se od ní odděluje dálnice D2 do Bratislavy. Od 90. let se buduje rozšířené silniční napojení na Vídeň – dálnice D52, před zahájením výstavby je kvalitní spojení Brna se severem republiky – dálnice D43, která naráží na odpor občanských sdružení, nespokojených s navrženou trasou přes sídliště Bystrc. Chystá se také rozšíření dálnice D1 v úseku Kývalka – Holubice na šestipruhové uspořádání.

Buduje se Velký městský okruh (VMO), zahrnující například výstavbu MÚK Hlinky (zprovozněna 2007), Královopolského tunelu (zprovozněn 2012), rozšíření ulice Žabovřeské, vinohradského tunelu Pod Akátkami, tunelu Červený kopec nebo přemostění maloměřického nádraží. VMO má být kompletně dokončen do roku 2035.[6]

Díky nížinnému charakteru krajiny je rozšířená také cyklistika a jsou budovány cyklostezky či dráhy pro bruslaře na kolečkových bruslích^[zdroj?]. Městem prochází i několik turistických stezek KČT.