Podpovrchová tramvaj

Podpovrchová tramvaj je koncepce tramvajové sítě, která je vedená v podzemí. Na rozdíl od metra nejde o izolovaný dopravní systém, ale tratě jsou propojeny s normální pozemní tramvajovou sítí a jezdí na nich běžné tramvaje. Druhým typem podpovrchové tramvaje může být rychlodráha, která má segregovanou trať, která může vést i pod zemí.

Souprava tramvají Tatra T3 v podzemní stanici ve Volgogradu

Výhodou podpovrchové tramvaje oproti metru je rychlejší a levnější výstavba, neboť není třeba budovat zcela novou podpůrnou infrastrukturu (depa, manipulační tratě) ani pořizovat nový vozový park. Do podzemí stačí přemístit pouze některé úseky tratí a výstavba může postupovat v menších etapách. Metro oproti tomu vyžaduje vybudování celé trati se smysluplnou délkou. Další výhodou je dosah sítě i do okrajových částí města a možnost cestování bez přestupů z metra na pozemní dopravní prostředky.

Hlavní nevýhodou podpovrchové tramvaje je nižší přepravní kapacita a přenášení nepravidelnosti z povrchového provozu i do tunelových úseků. Metro je na povrchové dopravě naprosto nezávislé a i v dopravních špičkách je zaručena pravidelnost provozu. V povrchové dopravě nelze nasazovat tramvajové vlaky o délce srovnatelné s vlaky metra, typicky jde o hodnoty např. 40 m oproti 100 m (Praha).

Novým impulsem pro výstavbu částečně podpovrchových tramvají by mohl být technologický vývoj nízkopodlažních a beztrolejových tramvají, umožňující nižší průjezdní profil a tím i kratší rampy při častějším změnám mezi povrchovými a podpovrchovými úseky.[1][2]

Plány na podpovrchovou tramvaj v Česku
Podpovrchová tramvajová stanice v Brně-Líšni

První návrh o zavedení podpovrchové tramvaje na území dnešního Česka, konkrétně v Praze, pochází z roku 1912, předpokládal výstavbu několika tratí ukončených výjezdy na uliční úroveň. S tímto návrhem se počítalo, stejně jako s metrem, pro modernizaci dopravy v Praze (velmi reálně už koncem 30. let 20. století). V lednu 1966 dokonce začala výstavba podpovrchové tramvaje (úsek budoucí trasy C metra Bolzanova ulice – Hlavní nádraží – Muzeum). Síť podpovrchové tramvaje měla být postupně přestavována na metro. Poté, co další studie ukázaly, že výstavba podpovrchové tramvaje by tehdejší dopravní problémy v Praze nevyřešila a budoucí přestavba na metro by byla velmi obtížná,[3] rozhodla vláda v srpnu 1967 o výstavbě metra. Pozůstatkem koncepce podpovrchové tramvaje je mj. podoba stanice Hlavní nádraží, která na rozdíl od většiny ostatních stanic nemá ostrovní, ale boční nástupiště.

V jedné době se o této variantě uvažovalo i v Plzni, trať měla vést od hlavního nádraží zhruba k zastávce U Hlavní pošty.

V Brně se uvažuje o podzemní dráze, tzv. severojižním diametru, který by měl odlehčit hlavně centru města. Původně se mělo jednat o tramvajovou trať, současné plány počítají se železniční či vlakotramvajovou variantou.

Vyjma plánovaného diametru existuje v Brně podzemní tramvajová stanice Jírova, která se nachází na rychlodrážním úseku v městské části Líšeň. Důvodem výstavby této zastávky byl hluboký zářez uprostřed zástavby, který byl proto překryt, čímž bylo vytvořeno centrální náměstí s knihovnou a radnicí. V Brně se dále chystají dva tramvajové tunely. Jedná se o tunel pod Wilsonovým lesem[4] a tunel do Univerzitního kampusu.[5] Tunel do Univerzitního kampusu, u něhož radní schválili směnu pozemků,[6] bude v hloubce 6–11 metrů pod zemí, bude mít délku 650 metrů a bude zde jedna podzemní stanice s pracovním názvem Nová Jihlavská.[7] V červnu 2018 brněnští radní vypsali na podzemní tramvajovou trať ke kampusu výběrové řízení; zahájení výstavby úseku je plánováno na únor 2019.[8] U tunelu pod Wilsonovým lesem se zpracovává dokumentace pro stavební povolení a podle plánů se má začít stavět v létě 2019.[9] V minulosti byl plánován tramvajový tunel pod Špilberkem, realizována byla jeho průzkumná štola.

Výskyt

Reference
  1. Low-clearance Rapid Transit: Cheaper than subways, faster than trolleys. TreeHugger [online]. [cit. 2019-11-12]. Dostupné online. (anglicky)
  2. Low-Clearance Rapid Transit. buschbacher.at [online]. [cit. 2019-11-12]. Dostupné online.
  3. FOJTÍK, Pavel. 30 let pražského metra. Praha: Dopravní podnik hl. m. Prahy, 2004. ISBN 80-239-2704-3. S. 46–47.
  4. Tramvajový tunel za pět let odstraní špunt z městského okruhu v Brně. iDNES.cz [online]. 2015-01-08 [cit. 2018-04-01]. Dostupné online.
  5. Na kampus v Brně pojede tramvaj pod zemí. Deník.cz [online]. 2016-07-08 [cit. 2018-04-01]. Dostupné online.
  6. Radní Brna schválili směnu pozemků pro tramvaj do kampusu. Zprávy E15.cz [online]. [cit. 2018-04-01]. Dostupné online.
  7. Brno - Tramvaj do kampusu [online]. Brno.cz [cit. 2018-04-02]. Dostupné online.
  8. HLOUŠKOVÁ, Pavla. Tramvaj do kampusu: stavba začne v únoru, denně tam dojíždí 40 tisíc cestujících. Brněnský deník [online]. 2018-06-11 [cit. 2018-06-15]. Dostupné online.
  9. Žabovřeská nabírá další zpoždění. Stavět dělníci začnou nejspíš až v létě. Brněnský deník [online]. 2018-03-28 [cit. 2018-04-01]. Dostupné online.

Související články
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.