Koněspřežná dráha

Koněspřežná dráha (koňka) byla předchůdcem dnešních železnic a elektrických tramvají. Jednalo se o vozy tažené po lehkém železničním svršku koňským potahem. Byly budovány počátkem 19. století po celém světě. Na českém a rakouském území byla takto vybudována v roce 1825 dráha České Budějovice–Linec, první veřejná železnice na evropském kontinentě. Na území tehdejší rakouské monarchie v té době existovalo již několik soukromých koněspřežek – ve Štýrském Hradci byla koněspřežná dráha pro dopravu rudy postavena už v roce 1810. Další významnou koněspřežní železnicí na českém území byla pražsko–lánská dráha, zprovozněná v úseku Dejvice–Kladno roku 1830.

Koněspřežná tramvaj v New Yorku

Rekonstruovaný vůz linecko-budějovické dráhy na obnoveném několikasetmetrovém úseku v Rakousku

Hannibal – vůz linecko-budějovické koněspřežné dráhy

Vůz koněspřežné dráhy v Berlíně (typ Metropol)

Vůz pro transport uhlí

Hlavní myšlenkou bylo snížení dopravních nákladů. Díky snížení valivého odporu (železné kolo - železná kolejnice) byl kůň schopen utáhnout mnohanásobně těžší náklad, než na formanském voze.

Éra koněspřežných drah ale trvala jen krátce a ještě v první polovině 19. století byly vytlačeny parostrojní železnicí.

V městské dopravě se koněspřežné tramvaje uplatnily v druhé polovině 19. století, nahrazeny byly parními a později (na přelomu 19. a 20. století) tramvajemi elektrickými.