Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví
CHKO Litovelské Pomoraví se nachází na severu střední Moravy mezi městy Olomouc a Mohelnice, přičemž přímo prochází městem Litovel. Správa CHKO sídlí v Litovli. Vyhlášena byla roku 1990 zejména z důvodu ochrany přirozeného meandrujícího toku řeky Moravy a něj navazujícího komplexu lužních lesů. Území je rovněž chráněno jako ptačí oblast.
IUCN kategorie V (Chráněná krajinná oblast) | |
Mokřadní biotopy v PR Plané loučky | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 1990 |
Rozloha | 96 km2 |
Správa | Správa CHKO Litovelské Pomoraví |
Poloha | |
Stát | Česko |
Kraj | Olomoucký kraj |
Umístění | Olomouc |
Souřadnice | 49°41′52,5″ s. š., 17°8′29,5″ v. d. |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví | |
Další informace | |
Kód | 84 |
Web | www |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Přírodní podmínky
Poloha a rozloha
CHKO Litovelské Pomoraví se nachází na severu střední Moravy mezi městy Olomouc a Mohelnice. Většina jeho území leží v okrese Olomouc. Pouze SZ část CHKO zasahuje do okresu Šumperk. Jeho celková rozloha je 9600,86 ha.
Geologie
Geologický podklad Doubravy tvoří spodnokarbonské droby a břidlice; pouze v prostoru J od obce Králová se vyskytují fylity devonského stáří. Vápence devonského stáří tvoří vrch Třesín, skalní dno údolí Moravy mezi Řimicemi, Novými Zámky a Mladčí a v ojedinělých výchozech vystupují i podél J úpatí hřbetu Doubravy. Třesínské vápence mají složitou strukturu a je do nich zavrásněno několik pruhů spodnokarbonských břidlic. Nivu Moravy tvoří kvartérní sedimenty: štěrkopísky, písky a fluviální hlíny.
Geologické členění
Neogenní pokyv reprezentují neogén Hornomoravského úvalu (území od Olomouce po Mladeč) a neogén Mohelnické brázdy (PR Moravičanské jezero severně od Moravičan). Moravskoslezský a spodní devon reprezentují spodní karbon Drahanské vrchoviny (lesní komplex Doubrava) a devon konicko-mladečský (Třesín).
Geomorfologie
Reliéfem je většinou rovina s výškovou členitostí do 30 m, postupně k severu plochá pahorkatina se členitostí 30–75 m až členitá pahorkatina se členitostí 75–100 m v jižní části Úsovské vrchoviny.
Z geomorfologického hlediska zaujímá střední část Olomoucko-litovelské sníženiny Hornomoravského úvalu, jižní část Mohelnické brázdy a střední část Třesínského prahu. Nejnižším bodem je koryto řeky Moravy na jižní hranici CHKO (210 m n. m.) a nejvyššími body jsou Jelení vrch (344,9 m n. m.) a Třesín (344,9 m n. m.).
Seznam geomorfologických jednotek:
- Provincie: Západní Karpaty
- Soustava: Vněkarpatské sníženiny
- Podsoustava: Západní Vněkarpatské sníženiny
- Celek: Hornomoravský úval
- Podcelek: Středomoravská niva
- Podcelek: Uničovská plošina
- Okrsek: Červenecká rovina
- Celek: Hornomoravský úval
- Podsoustava: Západní Vněkarpatské sníženiny
- Soustava: Vněkarpatské sníženiny
- Provincie: Česká vysočina
- Soustava: Krkonošsko-jesenická soustava
- Podsoustava: Jesenická podsoustava
- Celek: Mohelnická brázda
- Celek: Hanušovická vrchovina
- Podcelek: Úsovská vrchovina
- Okrsek: Medlovská pahorkatina
- Podcelek: Úsovská vrchovina
- Celek: Zábřežská vrchovina
- Podcelek: Bouzovská vrchovina
- Okrsek: Ludmírovská vrchovina
- Podcelek: Bouzovská vrchovina
- Podsoustava: Jesenická podsoustava
- Soustava: Krkonošsko-jesenická soustava
Klimatické poměry
Jedná se o teplou klimatickou oblast T2. Pouze část Třesína patří do mírně teplé oblasti MT-11. Roční chod relativní vlhkosti vzduchu Olomouckého kraje má kontinentální ráz. Průměrná teplota: 8,4 °C (Olomouc). V celoročním průměru má území poměrně málo srážek (600 mm), protože se projevuje srážkový stín v závětří Zábřežské vrchoviny a Úsovské vrchoviny. Průměrný roční úhrn srážek: Olomouc 612 mm, Litovel 566 mm, Mohelnice 619 mm. V letech 1975-1990 poklesla srážková činnost v lesním hospodářském celku Březová o 12 % z 612 mm na 544 mm.
Půdy
Půdami jsou glejové fluvizemě v širokém pásu táhnoucím se podél řeky Moravy. Modální hnědozemě jsou v oblasti Střeně, Měníka a u obce Králová. V komplexu Doubravy převažují mezotrofní až eutrofní hnědozemní půdy (obecně modální kambizemě). V oblasti Nové Zámky až Nový Dvůr jsou výrazné stopy oglejení či pseudoglejení (obecně modální pseudogleje). Na velmi malou část území CHKO zasahují také luvické černozemě ze spraší Z od obce Pňovice. Na vápencích Třesína se tvoří hnědá rendzina.
Hydrologie
Unikátní říční síť se řadí mezi anastomózní říční systémy. V lužních lesích se tok větví na boční stálá a periodická říční ramena, která se nazývají smuhy (hanácky: smohe). Smuhy během jara postupně vysychají a mění se na periodické tůně. Během léta většinou vysychají úplně. Záplavový (inundační) režim je dosud nenarušen a umožňuje tak přirozené pedogenetické fluviální procesy. V oblasti se nacházejí 2 významné jezy: řimický jez a hynkovský jez. Ochranu sídel zajišťují selské hráze. Kvartérní štěrkopísky mají vysoké zvodnění a slouží jako zdroje pitné vody. Vodárenské jímání podzemní vody ohrožuje vodní režim v oblasti a v minulosti např. vedlo ke zničení vápnitého slatiniště a prameniště Čerlinka.
- Vodní toky — Morava, Mlýnský potok / Střední Morava / Malá voda, Častava, Cholinka, Benkovský potok, Kobylník, Třídvorka, Odrážka (Bahenka), Pacovka, Čerlinka, Hradečka, Doubravka, Mírovka, Újezdka
- Vodní plochy — Moravičanské jezero, Chomoutovské jezero, Podhradní rybník, Rozvišť, Bázlerova pískovna
- Ostatní — Řimické vyvěračky
Potenciální přirozená vegetace
Přirozený lesní kryt tvoří na většině území CHKO různé typy lužních a bažinných lesů. Jsou to zejména jilmové doubravy společenstva Ficario-Ulmetum campestris patřící mezi tvrdé luhy nížinných řek L2.3 a na místech se stagnující vodou mokřadní olšiny L1 společenstva Carici elongatae-Alnetum. Menší část pokrývají dubohabřiny a lipové doubravy. Černýšová dubohabřina Melampyro nemorosi-Carpinetum v okolí Střeně a Jeleního kopce Z od Střelic patří mezi hercynské dubohabřiny L3.1. Lipová dubohabřina Tilio-Carpinetum severozápadněji od Jeleního kopce přes vrch Kukačka směrem k obci Stavenice a území mezi Sobáčovem a Řimicemi patří mezi polonské dubohabřiny L3.2. Výjimečně na jižních expozicích doznívají z jihu fragmenty acidofilních teplomilných doubrav L6.5 společenstva Sorbo torminalis Quercetum.
Současná vegetace
Většina území CHKO se rozkládá v údolní nivě řeky Moravy s lužními lesy, loukami, mokřady, tůněmi a zatopenými pískovnami. Dalšími biotopy na území CHKO jsou teplomilné chlumní doubravy v severní části a dubohabrové a bukové lesy. V lesích převažuje přirozená druhová skladba. Nadregionální význam má hlavně nezregulovaný přírodní meandrující tok řeky Moravy.
Na trvale zamokřených místech rostou olšové vrbiny. Tato vzácná společenstva lze nalézt v PR Kačení louka, PR Plané loučky a fragmentálně také v PR Litovelské luhy. Nejcennější typ lužních lesů jsou vrbiny jako tzv. měkký luh. Rostou na náplavech jako iniciální stadium zejména v NPR Ramena řeky Moravy, v PR Litovelské luhy a v PP Pod Templem. Na vrbiny na pravidelně zaplavovaných místech navazují topolojilmové jaseniny a dále od řeky dubové jaseniny. V místech, která jsou zaplavována jen výjimečně, rostou habrojilmové jaseniny jako tzv. tvrdý luh. Tvrdý luh je chráněn v těchto rezervacích: NPR Vrapač, PR Hejtmanka, PR Litovelské luhy, PR Kenický, PR Panenský les.
Dalšími cennými rostlinnými společenstvy jsou vlhké aluviální louky. Z nich je nejvýznamnější PR Plané loučky a dále PP Daliboř, PP Hvězda, PP Za mlýnem a PR Novozámecké louky. PR Kačení louka je významná společenstvy ostřic.
V nadmořských výškách přibližně od 250 m n. m. nastupují dubohabrové lesy cenné zejména na exponovaných svazích s jižní a jihovýchodní expozicí (NPP Třesín, PR Doubrava). Starý bukový les je chráněn v PR Bradlec.
V zatopených pískovnách (PP Bázlerova pískovna, jezero Poděbrady, PP Chomoutovské jezero, PR Moravičanské jezero) rostou nejrůznější společenstva vodních a mokřadních rostlin v různém stadiu sukcese. Na písčitých náplavech PR Moravičanské jezero roste kriticky ohrožená přeslička různobarvá Hippochaete variegata.
V CHKO rostou také některé nepůvodní druhy a neofyty. Místy se vyskytují v lužním lese nepůvodní smrkové monokultury, které byly vysazovány jako úkryty pro bažanty. Výsadby hybridních topolů a šíření bolševníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum) správa CHKO zastavila a zlikvidovala. V PP Častava a PP Malá voda jsou zaznamenány výskytykřídlatky (Reynoutria sp.) Břehové zóny všech toků zasáhla netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera), místy je hojná také netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), vrbovka žláznatá (Epilobium ciliatum) a slunečnice topinambur (Helianthus tuberosus). Šíření neofytů na říčních náplavech je správou CHKO redukováno. Na PR Chomoutovské jezero se vyskytuje celík kanadský (Solidago canadensis) a javor jasanolistý (Acer negundo).
Biogeografie
Provincie středoevropských listnatých lesů, podprovincie hercynská, biogeografický region litovelský.
Fytogeografické členění
Jedná se o rozhraní termofytika a mezofytika. Fytogeografickou oblast termofytikum (Thermophyticum) zastupuje území Hornomoravského úvalu. Jde o fytogeografický obvod panonské termofytikum (Pannonicum). Mezofytikum (Mesophyticum) zastupuje Zábřežsko-uničovský úval a Bouzovská pahorkatina. Jde o fytogeografický obvod českomoravské mezofytikum (Mesophyticum Massivi bohemici). Z fytogeografického hlediska jsou významné lokality hradisko v PR Doubrava a Třesín s výskytem náročnějších rostlinných termofytů.
Vegetační stupně
Lesní vegetace odpovídá 1. až 4. vegetačnímu stupni (dubový, buko-dubový, dubobukový, bukový) ve smyslu geobiocenologickém podle Zlatníka. Inverzní rostlinná společenstva 4. vegetačního stupně se vyskytují na strmých SV svazích Třesína.
Krajinný pokryv
56 % lesy, zemědělská půda 27 % (louky 9,5 %, ostatní zemědělská půda 17,5 %), vodní plochy 8 %, zastavěné a ostatní pozemky 9 %. Podíl mokřadů je 43 % (stálé vodní plochy 7 %, periodické vodní plochy 36 %).
Status území
Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví (anglicky: Litovelské Pomoraví PLA). Vyhlášena 29. 10. 1990 vyhláškou MŽP ČR č. 464/1990. Rozloha: 9600 ha.
Chráněná oblast přirozené akumulace vod Kvartér řeky Moravy
Mezinárodně významný mokřad (Ramsar site), zapsáno 2. 11. 1993. Rozloha: 5 122 ha. Splňuje kritéria 1 (mezinárodně významný, jedinečný příklad v biogeografickém regionu) a kritérium 3 (význam pro biodiverzitu rostlin a/nebo živočichů.) Pravděpodobně splňuje i kritérium 2 (podporuje vzácné, ohrožené a kriticky ohrožené druhy nebo ohrožené ekosystémy). To ale zatím nebylo oficiálně schváleno.
- Ptačí oblast Litovelské Pomoraví je podle nařízení vlády 23/2005 Sb. jedna ze 41 ptačích oblastí ochrany ptáků v České republice. Rozloha: 9318,57 ha, kód: CZ0711018.
- Litovelské Pomoraví je navrženo jako evropsky významná lokalita (kód: CZ0714073) a je zapsáno na návrhu národního seznamu, který byl schválen 22. prosince 2004 a poslán do Bruselu.
Biocentra a přírodní rezervace
- Nadregionální biocentrum „Vrapač – Doubrava“ (1100 ha)
- Nadregionální biocentrum „Ramena řeky Moravy“ nazývané také „Litovelské Pomoraví – luh“ (1600 ha).
- Regionální biocentra: „Pňovický luh“ (80 ha), Třesín (120 ha).
- Celkem 25 maloplošných zvláště chráněných území (ZCHÚ): 2 NPR, 1 NPP, 13 PR, 11 PP.
NPR
- NPR Ramena řeky Moravy
- NPR Vrapač
NPP
- NPP Třesín (NPP 143,08 ha, Naučná stezka - má 5,5 km a 9 zastavení)
- NPP Na skále
- NPP Park v Bílé Lhotě
PR
- PR Doubrava
- PR Hejtmanka
- PR Kačení louka
- PR Kenický
- PR Litovelské luhy
- PR Moravičanské jezero
- PR Panenský les
- PR Plané loučky
PP
- PP Chomoutovské jezero
- PP Bázlerova pískovna
- PP Častava
- PP Daliboř
- PP Hvězda
- PP Kurfürstovo rameno
- PP Malá Voda
- PP U přejezdu
- PP U Senné cesty
- PP V Boukalovém
- PP Za mlýnem
Antropogenní vlivy
Škodlivé vlivy
Za posledních 50 let nastaly velmi výrazné změny spíše k horšímu:
- Úpravy vodního režimu toků, např. regulace Třídvorky.
- Vodárenská exploatace jímáním podzemní vody v jímacím území Litovel – Čerlinka a Olomouc – Černovír pravděpodobně vedla k výraznějšímu poklesu hladiny podzemní vody v území. Porovnání úrovně hladiny podzemní vody s jejím čerpáním a srážkovými úhrny však dosud nebylo provedeno.
- Výstavba dálnice v oblasti Třesínského prahu zlikvidovala za hlubokého komunismu (r. 1972) z evropského hlediska unikátní sufózní prameny a z krajinářského hlediska přivodila nevratnou destrukci tohoto území. Stavbou dálnic jsou však podobným způsobem i v dnešní době ohrožována a likvidována jiná CHKO: mokřadní krajina v Poodří a evropsky unikátní sopečné pohoří České středohoří.
- V letech 1962-1991 byla v provozu velkobažantnice Střeň – Březová a dosud je v omezené míře v provozu. Celkové vyhodnocení vlivu bažantnice na biotu není provedeno.
- Zejména v minulosti byly půdy silněji zatěžovány imisemi a úlety popílku s těžkými kovy.
- Od r. 1970 se projevuje na většině území Doubravy systémové virové onemocnění zvané malolistost lip a od r. 1974 nabírá již jejich odumírání kalamitního charakteru. Dochází k nahodilé těžbě lip a jejich souší v takové míře, že se porosty značně prosvětlují a v důsledku toho se půda rychle zabuřeňuje. V průměru vznikla mezi léty 1980-1989 každým rokem na polesí Úsov holina o velikosti 12 ha. V místech výskytu onemocnění byla zastavena výsadba lípy. Celkově se zastoupení lip na bývalém polesí Mladeč a Úsov v letech 1970-1989 snížilo o 9 %, tzn. o 287 ha. Bylo zjištěno pH půdy mezi 3,3 až 3,9. Jako protiopatření bylo provedeno vápnění 500 ha lesa v dávce 1,1 t • ha−1 a ještě třikrát v dávce 2 t • ha−1.
Živočichové
Bohaté populace ryb a obojživelníků. Pravidelné hnízdění asi 100 druhů ptáků.
Příklady výskytu živočichů:
- Obojživelníci a plazi: skokan štíhlý, čolek obecný, užovka obojková
- Šelmy: vydra říční
- Hlodavci: bobr evropský
- Měkkýši: svinutec zploštělý, Anisus vorticulus, Gyraulus rossmaessleri, Pisidium pseudosphaerium, Cochlicopa nitens
- Korýši: rak říční, listonoh jarní, žábronožka sněžní
- Hmyz:
- krascovití - Lampra mirifica, Anthaxia deaurata
- kovaříkovití - Selatosomus cruciatus
- tesaříkovití - Saphanus piceus, Saperda octopunctata, Oplosia fennica aj.
Reference
- Maňas, M. (2004) Měkkýši (Mollusca) chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. – Dipl. práce, Ms. depon. in: PřF UP, Olomouc, 80 pp., 66 pp. příloh.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu CHKO Litovelské Pomoraví na Wikimedia Commons
- Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví na OpenStreetMap
- http://www.litovelskepomoravi.ochranaprirody.cz/ - Správa CHKO Litovelské Pomoraví
- http://www.strednimorava-tourism.cz/cil/chranena-krajinna-oblast-litovelske-pomoravi - turistické informace na oficiálním turistickém portále Olomouckého kraje
- Klenoty naší krajiny: Litovelské Pomoraví (Česká televize 3. 11. 2016)