Netýkavka žláznatá

Je 1 až 2,5 metru vysoká, stavbou těla orientovaná pro růst do výšky. Dutá lodyha je u země až 5 cm tlustá, hnědé barvy, která u země může přecházet v červenou či purpurovou. Listy jsou dlouhé až 30 cm, po okrajích zubatě pilovité, na lodyhu nasedají střídavě, v její horní části též vstřícně nebo v přeslenu.[1]

Její květy jsou 3–4 cm dlouhé a asi 2 cm široké, výrazně vonící. Korunní lístky jsou růžové, směrem ke květní stopce přecházejí do purpurové. Kvete od června do října (v Česku začíná kvést později). Semena jsou jedlá, byť nepříliš chutná.[2]

Roste primárně ve vlhkých nivách okolo potoků a řek, občas také jako plevel na mýtinách a pasekách nebo i na rumištích[1], ve výživné a přibližně neutrální půdě s průměrnou vlhkostí. Daří se jí v oblastech s vyšší eutrofizací. Naopak, špatně snáší suché oblasti, vyšší polohy a hory, příliš suchou půdu a nedostatek světla.

Stejně jako ostatní netýkavky se rozmnožuje pomocí cca 2–3 cm dlouhých tobolek obsahujících semínka, které při dotyku (např. průchodu zvěře) praskají a vystřelí až několik metrů daleko. Toto je obecně důvod jejího rychlého šíření.

Netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera) patří mezi agresivní invazivní rostliny

Původem je z Himálají (tato skutečnost se odráží např. v anglickém názvu rostliny – Himalayan Balsam). Od 19. století (uváděno 1839[3]) se ale rychle rozšířila do Evropy coby okrasná a medonosná rostlina. Po světě se šíří jako invazní druh. Byly snahy ji vypleňovat, ale podle studie Hejdy a Pyška z oddělení ekologie invazí BÚ AV ČR z roku 2006[4] to může otevřít prostor pro ještě invaznější rostliny jako např. křídlatku japonskou nebo podobné. Dále ve srovnání s ostatními invazními druhy (např. bolševník, již zmíněné křídlatky, lupina…) je její dopad na složení společenstev velmi malý[5].