Západní Karpaty
Západní Karpaty jsou geomorfologická provincie geomorfologického subsystému Karpat na území Česka, Slovenska (největší část), Rakouska, Polska a Maďarska. Táhnou se v délce asi 500 km od Dolního Rakouska (německy Niederösterreich) po Kurovské neboli Tyličské sedlo (polsky Przełęcz Tylicka) na slovensko-polských hranicích. Největší šířka je cca 200 km, nejvyšší vrchol – Gerlachovský štít – 2655 m n. m. v Tatrách.
Západní Karpaty Západné Karpaty Karpaty Zachodnie Westkarpaten Északnyugati-Kárpátok | |
---|---|
Slavkovský štít ve Vysokých Tatrách | |
Nejvyšší bod | 2 655 m n. m. (Gerlachovský štít) |
Délka | 500 km |
Nadřazená jednotka | Karpaty |
Sousední jednotky | Česká vysočina, Východní Karpaty |
Podřazené jednotky | Vnitřní Západní Karpaty, Vnější Západní Karpaty, Vněkarpatské sníženiny |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko Maďarsko |
Povodí | Odra, Visla, Dunaj |
Souřadnice | 49°10′2″ s. š., 20°7′52″ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Členění
Západní Karpaty se člení na:
1. Předneogenní provrásněné oblasti, které tvoří vlastní pohoří:
- Vnitřní Západní Karpaty
- Vnější Západní Karpaty – tvořeny flyšem
2. Oblasti pokryté neogénem, který není provrásněn:
Terminologie
Jako Západní Karpaty tuto jednotku označuje česká, slovenská, polská a rakouská geomorfologie. V Maďarsku se preferuje označení Severozápadní Karpaty (Északnyugati-Kárpátok) na odlišení od Západních Karpat v Rumunsku.
Literatura
- Geografický místopisný slovník, Academia, Praha, 1993. ISBN 80-200-0445-9.
- Babuška, V. – Mužík, M.: Mineralogie, petrografie a geologie. SNTL, Praha, 1981.