Kobra černá

Kobra černá je největší africká kobra[5] a největší z tzv. pravých kober rodu Naja (větší kobra královská pochází z rodu Ophiophagus).[6][7] Průměrná délka dospělého jedince se pohybuje mezi 1,4 až 2,2 m, někteří jedinci však mohou dorůst až délky kolem 2,7 m,[2][5][4] nebo možná až 3,1 m.[7] Hlava je velká, široká, zploštělá s lehkým přechodem ke krku. Tělo je středně silné, v dorso-ventrální ose lehce zploštělé a směrem ke štíhlému, středně dlouhému ocasu se zužuje. Had má dlouhá krční žebra, jež se dokážou roztáhnout do velké klínovité „kápě“, cítí-li se ohrožen. Spodní strana této kápě je bílá až žlutá s černými skvrnkami a okraji.[3] Oči jsou středně velké, s kulatými zornicemi. Hřbetní šupiny jsou hladké, velmi lesklé a jsou silně zkosené.[8] Zbarvení se liší, existují tři hlavní barevné typy. Kobry, které žijí v lesích či při jejich okrajích v oblasti na východ od Sierry Leone až po západní Keňu a na jih po Angolu, jsou leskle černé, partie na spodní straně „kápě“ jsou krémové či bílé se širokými černými příčnými pruhy a skvrnami. Hlava má po stranách výrazné černé a bílé zbarvení připomínající pruhy. Druhý barevný typ ze západoafrické savany má žluté a černé pruhy a černý ocas. Hlava je svrchu hnědožlutá, „kápě“ je žlutá. Třetí barevný typ žijící v pobřežních nížinách východní Afriky až po KwaZulu-Natal, v zambijském vnitrozemí a na jihu Demokratické republiky Kongo je hnědavý či černohnědý v horní a světlejší v dolní části. Břicho má žluté či krémové s množstvím hnědých či černých skvrn. Druhy, jež žijí v jižní části oblasti výskytu, mají černé ocasy. V západní Africe byly popsány melaničtí (celí černí) jedinci.[4][9]

Kobra černá žije převážně v západní a střední Africe.[8] Lze se s ní setkat od Senegalu přes Guineu-Bissau a Guineu, jižní Mali, Sierru Leone, Libérii, Pobřeží slonoviny, Burkinu Faso, Ghanu, Togo, Benin, Nigérii, Rovníkovou Guineu, Kamerun a Gabon v západní Africe přes Republiku Kongo, Středoafrickou republiku, Jižní Súdán, Demokratickou republiku Kongo a severní Angolu ve střední Africe až po západní Keňu, Ugandu, Rwandu, Burundi, Kapverdských ostrovech a v Africe východní. V jižní Africe obývá nesouvislá území včetně jihoafrické provincie KwaZulu-Natal.[9] Podle údajů v Biolibu žije však i v Čadu, Gambii, Malawi, Mosambiku, Nigeru, Senegalu, Somálsku, Tanzanii, Zambie, Zimbabwe a na souostroví Svatý Tomáš a Princův ostrov.[3]

Kobra černá se dokáže dobře přizpůsobit celé řadě biotopů a její životní prostředí záleží na tom, z které části Afriky had pochází. Jihoafrické kobry žijí převážně v savanách a na zatravněných plochách, mohou se však nacházet i na plochách pokrytých sutí. Lesní kobry ze západní a střední Afriky obývají převážně tropické a subtropické oblasti deštných lesů.[10] V západní Africe obývají též porosty mangrovů. Pruhovaný barevný typ západoafrických lesních kober žije v savanách a na travnatých plochách, obvykle však podél vodních toků, a ve vegetací hustě pokrytých oblastech, jako jsou lužní lesy. Tento vysoce přizpůsobivý had obývá biotopy od nížin až po zalesněné horské oblasti do výšky 2800 m. [4]

Jed kobry černé je postsynaptický neurotoxin a její uštknutí má za následek vážné poškození nervové soustavy.[12] Jedno kousnutí obsahuje průměrně 571 mg jedu, přičemž maximální množství jedu může činit až 1102 mg.[16] Tato kobra může být velmi nebezpečná právě pro značné množství jedu, jež dokáže při jediném kousnutí vstříknout, a pro agresivitu, s níž se brání.[4] Při velkém množství jedu vstříknutého při uštknutí může smrt nastat již do 30 až 120 minut. Příznaky působení jedu jsou poklesávající víčka, otupělost, ochrnutí končetin, ztráta sluchu a schopnosti mluvit, závrať, porucha koordinace pohybů, šok, hypotenze, horečka, bolesti břicha, bledost a další neurologické a dýchací potíže.[12]

Statisticky připadá na kobru černou nejmenší počet případů uštknutí člověka kobrou v Africe, což je dáno zejména jejím způsobem života převážně mimo civilizaci. Klinické zkušenosti s tímto hadím druhem jsou velmi ojedinělé, neboť bylo věrohodně zdokumentováno jen několik málo případů uštknutí. Existují sice záznamy o selhání dýchací soustavy následkem vysoké neurotoxicity jedu této kobry, avšak většina obětí může její uštknutí přežít, pokud je včas podán patřičný protijed. Byly též zaznamenány ojedinělé případy spontánního uzdravení po uštknutí, aniž došlo k podání patřičného protijedu, nicméně odmítat podání hadího séra znamená vystavovat se nebezpečí téměř jisté smrti.

Je-li had zahnán do úzkých nebo je-li rozrušen, dokáže vyrazit do prudkého protiútoku. A vzhledem k množství jedu vstříknutého při kousnutí, může mít takový útok rychlé a smrtelné následky. Není sice přesně známo, jak vysoká je úmrtnost neléčeného uštknutí, nicméně předpokládá se, že je značná.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Forest cobra na anglické Wikipedii.

• Kobry
• Naja
• Kobra černokrká
• Kobra červená
• Kobra egyptská
• Kobra indická
• Kobra kapská
• Kobra královská
• Kobra obojková
• Kobra stepní
• Plivající kobry

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kobra černá na Wikimedia Commons