Kobra královská

Kobra královská (Ophiophagus hannah) je druhem jedovatého hada z čeledi korálovcovitých, který žije v oblasti jižní a jihovýchodní Asie. Jako jediný náleží do samostatného rodu Ophiophagus. Jedná se patrně o nejdelšího jedovatého hada na světě s průměrnou délkou 3–4,5 m, maximální asi 5,85 m. Zbarvení má různě od téměř černé, šedé, tmavě zelené až světle zelené, v závislosti na lokalitě, břicho je vždy světlejší. Specializuje se na lov jiných hadů, ale výjimkou není ani kanibalismus.

Kobra královská
Stupeň ohrožení podle IUCN

zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaplazi (Reptilia)
Řádšupinatí (Squamata)
Podřádhadi (Serpentes)
Čeleďkorálovcovití (Elapidae)
RodOphiophagus
Günther, 1864
Binomické jméno
Ophiophagus hannah
(Cantor, 1836)
Oblast výskytu kobry královské
Oblast výskytu kobry královské
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Je to jediný had, který staví hnízdo. Samice je březí 50–59 dní a jako vejcorodý druh klade nejčastěji 14–43 vajec. Za 51–79 dní inkubace se líhnou mláďata o velikosti 48–65 cm. Jsou zcela nezávislá a brzy se vydávají sama lovit potravu.

Podobně jako jiné kobry nebo mamby i kobra královská na obranu zvedá přední část těla, zastrašuje protivníka roztaženým krčním límcem (kapucí), nafukuje tělo a hlasitě syčí. Navzdory své hrůzostrašné pověsti se lidem ráda a celkem úspěšně vyhýbá, ale je-li vyprovokována k útoku, dokáže zasáhnout cíl na dlouhé vzdálenosti a i vysoko nad zemí. Když uštkne, často zůstane zakousnuta a tzv. žvýkáním vstříkne do oběti velké množství jedu: pravděpodobnost intoxikace je sice vysoká, ale letalita navzdory očekávání nižší.

Indové považují kobru královskou za národního plaza své země, nejen v Indii je také chráněná.[2] Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) považuje druh za zranitelný, zejména proto, že přichází o životní prostředí, kvůli čemuž je dnes v některých oblastech velmi vzácný.

Taxonomie

První vědecký popis kobry královské pochází z pera dánského lékaře a zoologa Theodora Edwarda Cantora, z roku 1836, který ji uvedl pod binomickým jménem Hamadryas hannah. V roce 1864 ji německo-britský zoolog Albert Günther umístil do rodu Ophiophagus = „požírač hadů“. Vědecký název Ophiophagus hannah, pod jakým je známa dnes, byl představen v roce 1945 a stál za ním americký herpetolog Charles Mitchill Bogert, který první usoudil, že se tento druh výrazně liší od kober z rodu Naja.[3][4]

Kobra královská je jediným druhem monotypického rodu Ophiophagus. Nevětví se na žádné poddruhy. Co se příbuzenských vztahů týče, podle genetických studií má druh nejblíže k bungarům, hadům z rodu Elapsoidea a mambám.[5][6][7]

Výskyt, biotop

Kobra královská žije v jižní a jihovýchodní Asii, kde obývá lokality do nadmořské výšky až 2 000 metrů (rekordem je 2 135 m). Oblast výskytu zahrnuje území Bangladéše, Bhútánu, Bruneje, Číny, Hongkongu, Indie, Indonésie, Jávy, Kambodže, Laosu, východní a západní Malajsie, Myanmaru, Nepálu, Filipín, Singapuru, Thajska (zde zaznamenána ve všech regionech a stále hojná), Tibetu a Vietnamu.[8][9][10][11]

Oblíbeným až klíčovým stanovištěm jsou husté pralesy, ale pokud nemá na výběr, dokáže se do určité míry přizpůsobit. V takovém případě ji lze nalézt v otevřených lesích, mangrovech nebo v zemědělských oblastech (např. na plantážích palmy olejné nebo čajovníku). Nepohrdne ani horskými oblastmi Indie. Ráda se zdržuje poblíž vody a umí dobře plavat – jedinci žijící blízko civilizace mají v oblibě i různé stokové sítě (kanalizace) nebo propustky. Také dokáže obratně lézt po stromech, kam vylézá za potravou nebo se zde vystavuje slunci a vyhřívá se. Aktivní je zpravidla za denního světla, ale činná může být místy i v noci. Had je samotářský, samce se samicí spolu uvidíme pouze v období páření. Domovský okrsek jedné kobry může mít rozsah až 6,3 km2. Vyznačuje se tedy nízkou populační hustotou, ale není zřejmé, zda přirozeně, nebo následkem snižující se divoké populace.[9][11][12][13]

Popis
Lebka kobry královské

Je považována nejen za nejdelší kobru, ale i za nejdelšího jedovatého hada světa. Dorůstá délky patrně až 5,85 m[8][14][11][15][13], biolog Jiří Felix ve své publikaci uvádí doložené maximum 5,60 m[16], ale lze předpokládat, že nejstarší jedinci dosáhnou jistě 6 a více metrů.[17][18] Vážit může kobra i 20 kg.[19][20][21] Některé východní zpravodajské weby hovoří o kobrách velkých až 7 m a těžkých 30 kg.[22][23] Je třeba podotknout, že jde o maximální hodnoty, kterých hadi běžně nedosahují. Poslední zmiňované údaje ani nelze považovat za důvěryhodné, pravděpodobně jsou to jen velmi nadsazené odhady. Ostatně viz odstavec níže.

Kobry královské obyčejně měří 3–4,5 m a dosahují hmotnosti 5–12 kg. Poměrně výrazný je pohlavní dimorfismus. Obecně platí, že do větších rozměrů rostou samci; ti jsou v průměru velcí 3–4 m a váží okolo 10 kg, zatímco samice 2,25–2,75 m a váží kolem 5 kg.[10][11][24][25][26] V Thajsku, na základě dat z cekem 31 odchycených hadů mezi lety 2013 až 2018 (24 samců, 7 samic), samci rostou do délky 2,08–3,71 m a hmotnosti 1,92–8,44 kg, samice 1,95–2,54 m a 1,43 kg–3,60 kg.[27]

Kobra královská dokáže zvednout jednu třetinu těla do výšky až 1,8 metru a hledět tak člověku přímo do tváře. I v takové pozici je velmi agilní.[26]

Hlava dospělého hada může být poměrně masivní a objemná, totéž límec (výstražně nafouknutý krk). Tělo kobry je olivově zelené s příčnými pruhy, spodní část má světlé zbarvení. Odstín barev se může lišit v závislosti na tom, kde konkrétní jedinec žije (resp. v jakém habitatu; v hustém lese budou hadi tmavší a ti, žijící v otevřené krajině, naopak světlejší). Mladí jedinci jsou černí s výraznými bílými nebo žlutými pruhy ve tvaru prýmku, který ukazuje směrem k hlavě. S věkem tato příznačná kresba bledne a může i zcela zmizet.[12][28][26] Dospělý jedinec má 15 řad temenních šupin, 215–264 ventrálních (břišních) šupin a 80–125 subkaudálních šupin.[11]

Kobra královská

Kobra má proteroglyfní chrup, což znamená, že má dva krátké, asi 12–15 mm dlouhé a pevné (nesklopné) jedové zuby umístěné v přední části tlamy. Pokud se brání před nebezpečím, uštkne soupeře opakovaně. Způsob, jakým se kobra královská zakousne do oběti – tzn. déle trvající zákus a exprese jedu „žvýkáním“, zvyšuje pravděpodobnost intoxikace.[15][26][29]

Jed, útočnost

Její jedové váčky obsahují velké množství vysoce účinného jedu, který dokáže usmrtit člověka během několika minut. Zvládla za poměrně krátkou dobu (během tří až čtyř hodin) zabít i dospělého slona, kterého kousla do chobotu.[30]

Jed kobry královské obsahuje nejméně 14 různých sloučenin (proteinů).[31] Tvoří se v páru postorbitálních jedových žláz (jedna na každé straně za okem) a skládá se z cytotoxinů, neurotoxinů a kardiotoxinů, způsobuje tedy paralýzu nervového systému, což vede k silné bolesti, rozmazanému vidění, závrati, ospalosti a nakonec k ochrnutí.[32][33] Za nadměrnou hypolokomoci (nehybnost) a hyperalgezii (zvýšené vnímání bolesti) je zodpovědný protein zvaný ohanin.[33] Při vědomí člověk není schopen motorické odpovědi ani reakce na fyzickou bolest, u pacientů je proto důležitá adekvátní analgezie.[34] Patrný je též otok, který se může rozlézt po celé končetině. Pokud je intoxikace závažná, následuje kardiovaskulární kolaps a oběť upadá do kómatu. Smrt nastává obvykle zástavou dechu v důsledku respiračního selhání, k úmrtí může dojít do 20–30 minut, ale také až za 12 hodin.[32][35]

Jediným uštknutím dokáže vyloučit 350–500 mg[10][15][36] nebo 420 mg[10][37] suchého jedu (přičemž maximum odebraného jedu odpovídalo dokonce až 900 mg sušiny[29]), jehož toxicita vyjádřená hodnotou LD50 (u myší) činí 0,12 mg/kg[15], 0,34 mg/kg[38], 1,28 mg/kg[39], 1,31 mg/kg[36] nebo 1,20–3,50 mg/kg[35] (intravenózně), 1,09 mg/kg[15] či 1,50–1,70 mg/kg[36][40] (subkutánně) a 0,35 mg/kg[15] či 1,64 mg/kg[36] (intraperitoneálně).[41] K neutralizaci jedu může být zapotřebí až 33 injekčních lahviček s protijedem.[34]

Z celkem 35 popsaných případů uštknutí došlo k intoxikaci ve 33, pouze u dvou nebyly příznaky žádné: tj. vysoké procento otrav. Rozhodující je ale množství vstříknutého jedu, proto oddělení klinické toxinologie Adelaidské univerzity uvádí, že je uštknutí smrtelné pouze v 50–60 % medicínsky neošetřených případů. Jsou známy i situace, kdy jed nevypustila vůbec. K poměrně málo úmrtím dochází také proto, že kobra není příliš agresivní, ale ani hojná. Obecně má kobra královská mírný temperament, navzdory častému výskytu v narušených a zastavěných oblastech se lidem ráda a celkem úspěšně vyhýbá. Zaútočit na člověka může třeba z toho důvodu, že ji „překáží“ v cestě do úkrytu (ráda by se před ním schovala, ale nemůže). Nebezpečná je hlavně v období rozmnožování, když brání své hnízdo.[10][11][29][30]

Mláďata mají stejné jedové žlázy jako dospělí, takže jsou nebezpeční už od narození. Navíc bývají ostražitější a tím i agresivnější, jsou-li vyrušeni.[26]

V jedu kobry královské se nacházejí složky, jež vykazují silnou protinádorovou aktivitu a mohly by tak být účinné při léčbě různých typů rakoviny.[42]

Potrava
Kobra královská požírá hada, svou nejoblíbenější kořist
Detail hlavy

Kobra královská se specializuje na lov jiných hadů (Ophiophagus = „požírač hadů“).[11][13][25] Její nejoblíbenější kořistí jsou užovky (Colubridae). Zabíjí i další hady (např. krajty, zmije), včetně jedovatých druhů (kobra indická, bungar, ploskolebec) a příslušníků vlastního druhu. Jedinec o velikosti 3,66 m dokáže skolit krajtu dlouhou i 2,80 m.[25] Doplňkovou kořistí jsou plazi (ještěrky i ještěři – zmocnit se dokáže též varanů[11][13][16]), ptáci a hlodavci.[43] Kobra nutně nevypouští jed při každém útoku, někdy svou kořist udusí podobně jako hadi škrtiči. Zabité hady polyká od hlavy. Kořist celou pohltí za více než hodinu, jindy i do 4 minut a spolkne ji tak za živa (záleží na velikosti).[25] Hledáním potravy se zabývá nejméně 37 minut a maximálně 7 hodin denně (průměrně 3,5 hod./den)[25], ale díky svému pomalému metabolismu nemusí kobra přijímat potravu i několik měsíců.

Na rozdíl od některých jiných hadů kobra královská svou oběť, pokud ji lapí, nepouští, což odpovídá charakteru kořisti; živí se zejména hady, na které působí jed mnohem pomaleji, nežli třeba na savce nebo ptáky. Pokud by svou obvyklou kořist ze sevření osvobodila, mohla by ji pak ztratit z dohledu.[16]

Kobra královská má pružné čelisti a dokáže proto spolknout kořist mnohem větší, než je její hlava. Čelisti jsou spojeny pružnými vazy umožňující extrémní rozevření; dolní čelistí může pohybovat nezávisle na horní. Než had potravu spolkne, silný jed, který do oběti vypustí, kořist již zčásti natráví.

Podobně jako ostatní hadi i kobra královská „získává informace“ pomocí svého rozeklaného jazyka, kterým zachytává pachové částice a ty přenáší do Jacobsonova orgánu, který má uložený v hlavě. Dále využije své velké černé oči s průhlednými víčky, díky kterým nemusí mrkat, což je při lovu praktické. Vnímat však může i vibrace. Pozorování naznačují, že je schopna zaznamenat přítomnost kořisti vzdálené i 100 metrů od ní.[25][26] Strnulou (nepohybující se) kořist však okem nespatří, ani pokud je velmi blízko. Oko hada nedokáže zaměřit se na předměty, jako to známe u savců nebo u ptáků, a je obecně krátkozraký.[16]

Někdy kobra přecení své síly a stane se sama obětí. Je znám případ, kdy dospělou kobru královskou přemohla a uškrtila potenciální kořist krajta mřížkovaná.[11]

Rozmnožování a životní cyklus
Juvenilní jedinec

Samce se samicí lze spatřit pouze v období páření, přesto se často páří se stejným jedincem (tzv. sezónní monogamie).[11] Samice je gravidní 50 až 59 dní.[8] Klade v období od dubna do června (v Thajsku od ledna do května) asi 12 až 51 vajec[8] (v přírodě nejčastěji 14–43[13][17], v zajetí až 56[13]). Vejce mají šířku 23 až 33 mm, na délku 31 až 73 mm a váží 18,4 až 40 g.[8] Samice je pokládá do nadzemního dvoukomorového hnízda, které sama staví. Kobra královská je jediným hadem, který tvoří hnízda.[13] Většina hnízd leží u kmene stromu a je postaveno z hromady podestýlek a různého organického materiálu; uprostřed může být vysoké 55 cm, základ široký 140 cm. Materiál kobra přenese nikoli v čelistech, ale ve smyčce přední části těla. V horní části hnízda zůstává samice (případně i vystřídavší samec) po celou dobu inkubace, tedy 51 až 79 dnů, a vejce bedlivě střeží.[8][16] V těchto okamžicích může být kobra agresivnější. Délku inkubace ovlivňuje okolní prostředí. Teplota v hnízdě obvykle kolísá mezi 26 a 29,5 °C; např. při 28 °C se hadi vylíhnou za 70 dní. Relativní vlhkost v hnízdě je přibližně 80–97%.[13] Úspěšnost líhnutí je vysoká, až 98%.[13] Vylíhnutá mláďata mají délku okolo 48 až 65 cm, tloušťku těla cca 1,25 cm a hmotnost 12,2 až 24 g.[8] Jsou zcela samostatná a už za 10 dní, po prvním svleku, aktivně vyhledávají potravu. V zajetí se rozmnožují ve věku 5–6 let, divocí hadi pravděpodobně ještě později. Ve volné přírodě se kobra dožívá okolo 20, výjimečně i 30 let. Jako i jiní hadi pravidelně obměňuje svou kůži, stejně jako oční víčka, zuby či špičku jazyka. V mládí se kobra svléká co každý měsíc, v dospělosti asi 4–6krát za rok.[8][9][12][13][17][22][26][44][45]

Pářicí ústrojí

Samec i samice mají kloaky, přičemž samec při kopulaci vysune párový rohovitý pyj opatřený zpětnými drobnými háčky a podélnou rýhou, kterým samici oplodní (viz též hemipenis).[16]

Nepřátelé

Kobra královská stojí na vrcholu potravního řetězce a má jen minimum nepřátel. Spíše mladých jedinců se může zmocnit promyka, která je velmi odolná vůči hadímu jedu, ale zaměřuje se hlavně na kobry indické a jiné menší hady.[16] Ostatní jedovatí hadi nedokáží kobru královskou ohrozit, neboť ta je vůči jejich jedu imunní.[46] Nicméně krajty se někdy dokáží útoku kobry ubránit a udusit ji.[47][48]

Vztahy s člověkem
Člověk s kobrou královskou

Kobra královská disponuje prudkým neurotoxickým jedem, kterého má velké množství. Přesto nepatří mezi tzv. velkou čtyřku nejnebezpečnějších indických hadů (kobra indická, zmije řetízková, zmije paví, bungar modravý). Není totiž příliš hojná, v případě nebezpečí preferuje útěk a ne vždy vypustí do kousnutí jed. Přesto je zaznamenáno každoročně několik uštknutí. Důležité je podat co nejdříve sérum. Kobra se do kontaktu s lidmi dostává nejčastěji tak, že pronásleduje jiné hady, kteří v blízkosti lidských obydlí vyhledávají krysy, potkany a jiné hlodavce.

Kobra královská je druhým oblíbeným hadem pro krotitelé hadů spolu s kobrou indickou. Ačkoli není úplně hluchá, zvuk flétny neslyší, ale reaguje na její pohyby.

Zajímavý mýtus se vztahuje ke kobrám v Indii. Někteří lidé věří, že obraz toho, který zabije tohoto hada, zůstane v očích zaznamenán. Když pak mrtvého hada objeví jeho partner, může podle tohoto obrazu najít jeho vraha a pomstít se. Proto bývají u zabitých kober hlavy znetvořeny či spáleny.

Ohrožení

Kobra královská se podle norem IUCN počítá mezi zranitelné druhy. Je to v důsledku ničení jejího přirozeného prostředí (i když dokáže žít v různých biotopech, průzkum v severozápadní Indii dokazuje, že klíčovým životním prostředím jsou nedotčené lesy) a také kvůli poptávce po jejím mase a kůži. Využívají se rovněž na výrobu „léčebných“ prostředků v orientální medicíně.[9][49] Za další hrozbu, leč menší, lze považovat automobilový provoz: občas odborníci narazí na kobry přejeté na silnicích.[11]

V Indii se populace hadů snížila o 30 % během 75 let zejména kvůli odlesňování. Ve Vietnamu se populace kobry snížila o 80 % za pouhých 10 let a v Číně za podobně krátkou dobu zmizela odhadem až polovina populace. V dalších lokalitách, jako např. v Nepálu, Myanmaru, Malajsii a lokálně i v Singapuru je dnes rovněž velmi vzácná.[9][11]

Ochrana

Kvůli hrozbám a mizející populaci je kobra královská chráněná v Číně, Vietnamu a Indii. Uvedena je v úmluvě CITES v příloze II. (Čína, Vietnam) a v Indii spadá pod zákon číslo 53. z roku 1972, kdy za zabití hada může být viník potrestán odnětím svobody až na šest let.[9]

Filmografie
  • Království kobry (Kingdom of the Cobra, Kanada, 2009)
  • Hledání královské kobry (In Search of the King Cobra, Velká Británie, 2005, uvádí Austin Stevens)
  • Královna kobra a já (King Cobra and I, Velká Británie, 2006, uvádí Romulus Whitaker)
  • Nejnebezpečnější hadi Číny (Ten Deadliest Snakes: China, Velká Británie, 2013, uvádí Nigel Marven)

Reference
  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-23]
  2. King Cobra- National Reptile of India. www.indiamapped.com [online]. [cit. 2021-08-08]. Dostupné online. (anglicky)
  3. Ophiophagus hannah. The Reptile Database [online]. www.reptile-database.reptarium.cz [cit. 2021-07-05]. Dostupné online.
  4. O'SHEA, Mark. Venomous snakes of the world. Princeton: Princeton University Press, 2005. 160 s. ISBN 978-0-691-12436-0. S. 96–97.
  5. SLOWINSKI, Joseph B.; KEOGH, J.Scott. Phylogenetic Relationships of Elapid Snakes Based on Cytochrome b mtDNA Sequences. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2000-04, roč. 15, čís. 1, s. 157–164. Dostupné online [cit. 2021-07-05]. ISSN 1055-7903. DOI 10.1006/mpev.1999.0725. (anglicky)
  6. WÜSTER, Wolfgang; CROOKES, Steven; INEICH, Ivan. The phylogeny of cobras inferred from mitochondrial DNA sequences: Evolution of venom spitting and the phylogeography of the African spitting cobras (Serpentes: Elapidae: Naja nigricollis complex). Molecular Phylogenetics and Evolution. 2007-11, roč. 45, čís. 2, s. 437–453. Dostupné online [cit. 2021-07-05]. ISSN 1055-7903. DOI 10.1016/j.ympev.2007.07.021. (anglicky)
  7. FIGUEROA, Alex; MCKELVY, Alexander D.; GRISMER, L. Lee. A Species-Level Phylogeny of Extant Snakes with Description of a New Colubrid Subfamily and Genus. PLoS ONE. 2016-09-07, roč. 11, čís. 9. PMID: 27603205 PMCID: PMC5014348. Dostupné online [cit. 2021-07-05]. ISSN 1932-6203. DOI 10.1371/journal.pone.0161070. PMID 27603205. (anglicky)
  8. CHANHOME, Lawan; COX, Merel Jack; VASARUCHAPONG, Taksa, a kol. Characterization of venomous snakes of Thailand. Asian Biomedicine. 2017-02-04, roč. 5, čís. 3, s. 311–328. Dostupné online [cit. 2021-07-04]. ISSN 1905-7415. DOI 10.5372/1905-7415.0503.043. (anglicky)
  9. STUART, B.; WOGAN, G.; GRISMER, L., a kol. King Cobra (Ophiophagus hannah). IUCN Red List of Threatened Species [online]. 2011-09-01 [cit. 2021-07-05]. Dostupné online.
  10. Ophiophagus hannah. www.toxinology.com [online]. WCH Clinical Toxinology Resources [cit. 2021-07-05]. Dostupné online.
  11. LIM, Kelvin K. P.; LEONG, Tzi Ming; LIM, Francis L. K. THE KING COBRA, OPHIOPHAGUS HANNAH (CANTOR) IN SINGAPORE (REPTILIA: SQUAMATA: ELAPIDAE). S. 143–156. lkcnhm.nus.edu.sg [online]. National University of Singapore, 2011 [cit. 2021-07-07]. S. 143–156. Dostupné online. (anglicky)
  12. YOUNG, Diana. Ophiophagus hannah (Hamadryad, King Cobra). Animal Diversity Web [online]. 1999 [cit. 2021-07-05]. Dostupné online. (anglicky)
  13. DOLIA, Jignasu. (PDF) Nesting Ecology and Conservation of King Cobras in the Himalayan State of Uttarakhand, India. 2020. [cit. 2021-07-19]. Dostupné online. (anglicky)
  14. Ophiophagus hannah. Malaysia Biodiversity Information System (MyBIS) [online]. [cit. 2021-07-07]. Dostupné online. (anglicky)
  15. LD50 of venomous snakes. snakedb.org [online]. Easy Snake Identification | snakeDB.org [cit. 2021-07-07]. Dostupné online.
  16. FELIX, Jiří. Hadi. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1978. 156 s. (Zvířata celého světa; sv. 3). OCLC 440289527 S. 20, 25, 53, 81–82, 101, 103, 106. (česky)
  17. Hrima, V.L. & Hriatzuala, V.L. & Fanai, Zodinliana & Lalronunga, Samuel & Lalrinchhana, Cc & Siama, Zothan & Lalremsiama, H.T.. (2014). Nesting ecology of the King Cobra, Ophiophagus hannah, (Reptilia: Squamata: Elapidae) in Aizawl District, Mizoram, India. [cit. 2021-07-19]. Dostupné online. (anglicky)
  18. STIN. Krabi: Frau entdeckt 6m lange Königskobra und ruft nach 2 Tagen den Rettungsteam [online]. Schönes Thailand - Infos & News, 2020-02-27 [cit. 2021-07-19]. Dostupné online. (německy)
  19. Thailand News: Huge king cobra caught in Krabi. The Phuket News Com [online]. 2019-02-07 [cit. 2021-07-04]. Dostupné online. (anglicky)
  20. King Cobra Snakes - Facts, Pictures & Habitat Information [online]. ANIMAL CORNER [cit. 2021-07-04]. Dostupné online. (anglicky)
  21. KOPP, Megan. Cobras. Minnesota: Capstone, 2011. 18 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4296-5430-2. S. 9. (anglicky)
  22. Đột nhập lãnh địa loài hổ mang chúa khổng lồ nặng... 30 kg. danviet.vn [online]. [cit. 2021-07-19]. Dostupné online. (vietnamsky)
  23. Xác minh thông tin cặp rắn hổ 60 kg được bắt ở núi Cấm. tayninh.tintuc.vn [online]. 2019-05-14 [cit. 2021-07-19]. Dostupné online. (vietnamsky)
  24. Shankar, Pogiri & Ganesh, S.R. & Whitaker, Romulus & Prasanth, P.. (2013). King Cobra Ophiophagus hannah (Cantor, 1836) encounters in human-modified rainforests of the Western Ghats, India. Hamadryad. 36. S. 62–68. Dostupné online [cit. 2021-07-05]. (anglicky)
  25. Bhaisare, Dhiraj & Ramanuj, V.P. & Shankar, Pogiri & Shankar, M. & Goode, Matt & Whitaker, Romulus. (2010). Observations on a wild King Cobra (Ophiophagus hannah), with emphasis on foraging and diet.. IRCF Reptiles and Amphibians Conservation and Natural History. 17. S. 95–102. Dostupné online [cit. 2021-07-05]. (anglicky)
  26. King Cobra - Ophiophagus hannah. www.angelfire.com [online]. [cit. 2021-07-05]. Dostupné online.
  27. MARSHALL, Benjamin M.; STRINE, Colin T.; JONES, Max D. Hits Close to Home: Repeated Persecution of King Cobras ( Ophiophagus hannah ) in Northeastern Thailand. Tropical Conservation Science. 2018-01, roč. 11, s. 194008291881840. Dostupné online [cit. 2021-07-07]. ISSN 1940-0829. DOI 10.1177/1940082918818401. (anglicky)
  28. Smith, M. A. (1943). "Naja hannah. Hamadryad, King Cobra". The Fauna of British India, Ceylon and Burma, including the whole of the Indo-Chinese Subregion. Reptilia and Amphibia. III. – Serpentes. London: Taylor and Francis. S. 436–438. Dostupné online [cit. 2021-07-05]. (anglicky)
  29. VALENTA, Jiří. Jedovatí hadi: Intoxikace, terapie. Ilustrace. Ilustrace Karel Vávra. 1. vyd. Praha: Galén, 2008. 379 s. ISBN 978-80-7262-473-7. S. 136–139. (česky)
  30. KŮRKA; Antonín, PFLEGER; Václav. Kobra královká (Ophiophagus hannah). 1984. Jedovatí živočichové. s. 124–125
  31. DANPAIBOON, Witchuda; REAMTONG, O.; SOOKRUNG, N. Ophiophagus hannah Venom: Proteome, Components Bound by Naja kaouthia Antivenin and Neutralization by N. kaouthia Neurotoxin-Specific Human ScFv. Toxins. 2014. Dostupné online [cit. 2021-07-07]. DOI 10.3390/toxins6051526. (anglicky)
  32. VONK, Freek J.; CASEWELL, Nicholas R.; HENKEL, Christiaan V. The king cobra genome reveals dynamic gene evolution and adaptation in the snake venom system. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2013-12-17, roč. 110, čís. 51, s. 20651–20656. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-06-15. (anglicky)
  33. Yuh Fen Pung, Peter T.H. Wong, Prakash P. Kumar, Wayne C. Hodgson, R. Manjunatha Kini. Ohanin, a Novel Protein from King Cobra Venom, Induces Hypolocomotion and Hyperalgesia in Mice. Journal of Biological Chemistry. 2005-04-01, roč. 280, čís. 13, s. 13137–13147. Dostupné online [cit. 2021-07-19]. ISSN 0021-9258. DOI 10.1074/jbc.M414137200. (anglicky)
  34. ISMAIL, A.; MOHDFYZAL, B.; SOO, C. Locked-in syndrome following a king cobra (Ophiophagus hannah) envenomation. www.semanticscholar.org. 2017. Dostupné online [cit. 2021-07-07]. DOI 10.17576/MH.2017.1202.22. (anglicky)
  35. TIN-MYINT; RAI-MRA; MAUNG-CHIT. Bites by the King Cobra (Ophiophagus hannah) in Myanmar: Successful Treatment of Severe Neurotoxic Envenoming. QJM: An International Journal of Medicine. 1991-09-01, roč. 80, čís. 3, s. 751–762. Dostupné online [cit. 2021-07-04]. ISSN 1460-2725. DOI 10.1093/oxfordjournals.qjmed.a068624. (anglicky)
  36. THOMAS, Séan; GRIESSEL, Eugene. LD50 for various snakes. www.seanthomas.net [online]. 2012-02-01 [cit. 2021-07-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
  37. TUN-PE; AYE-AYE-MYINT; WARRELL^, D.A. King cobra (Ophiophagus hannah) bites in Myanmar: Venom antigen levels and development of venom antibodies. Toxicon. 1995-03, roč. 33, čís. 3, s. 379–382. Dostupné online [cit. 2021-07-04]. ISSN 0041-0101. DOI 10.1016/0041-0101(94)00157-4.
  38. ZHAO, E.: Venomous Snakes of China. In: P. Gopalakrishnakone, L. M. Chou: Snakes of Medical Importance. Venom and Toxin Research Group, National University of Singapore, 1990, S. 255.
  39. GANTHAVORN, Somsri. Toxicities of Thailand snake venoms and neutralization capacity of antivenin. Toxicon. 1969-11-01, roč. 7, čís. 3, s. 239–241. Dostupné online [cit. 2021-07-04]. ISSN 0041-0101. DOI 10.1016/0041-0101(69)90012-9. (anglicky)
  40. BROAD, A. J.; SUTHERLAND, S. K.; COULTER, A. R. The lethality in mice of dangerous Australian and other snake venom. Toxicon. 1979-01-01, roč. 17, čís. 6, s. 661–664. Dostupné online [cit. 2021-07-04]. ISSN 0041-0101. DOI 10.1016/0041-0101(79)90245-9. (anglicky)
  41. ENGELMANN, Wolf-Eberhard; OBST, Fritz Jürgen. Snakes biology, behavior and relationship to man. London: London Canberra Croom Helm, 1984. ISBN 978-0-7099-0939-2. S. 222. (německy)
  42. LEE, Mui Li; FUNG, Shin Yee; CHUNG, Ivy. King cobra (Ophiophagus hannah) venom L-amino acid oxidase induces apoptosis in PC-3 cells and suppresses PC-3 solid tumor growth in a tumor xenograft mouse model. International Journal of Medical Sciences. 2014, roč. 11, čís. 6, s. 593–601. PMID: 24782648 PMCID: PMC4003544. Dostupné online [cit. 2021-07-19]. ISSN 1449-1907. DOI 10.7150/ijms.8096. PMID 24782648. (anglicky)
  43. King Cobras, the largest venomous snakes. www.sjonhauser.nl [online]. [cit. 2013-02-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-02-19.
  44. NG: King Cobra
  45. King Cobra
  46. NYTimes: How the King Cobra Maintains Its Reign
  47. Python vs. King Cobra (Youtube)
  48. Fatal Battle Between King Cobra and Giant Python Ends in Knots. news.nationalgeographic.com. 2018-02-02. Dostupné online [cit. 2018-02-03].
  49. VIERINGOVÁ, KNAUER. Obrazový atlas Ohrožené druhy zvířat, s. 125.

Literatura
  • FELIX, Jiří. Hadi. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1978. 156 s. (Zvířata celého světa; sv. 3). OCLC 440289527 (česky)
  • KŮRKA, Antonín; PFLEGER, Václav. Jedovatí živočichové. 1. vyd. Praha: Academia, 1984. 168 s. OCLC 16847348 (česky)
  • VIERINGOVÁ, Kerstin; KNAUER, Roland. Obrazový atlas Ohrožené druhy zvířat. Knižní klub, Praha 2012. (česky)

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.