Gabon

Gabon (dříve také Gabun)[2], plným názvem Gabonská republika (francouzsky République gabonaise), je stát na západním pobřeží Afriky. V roce 2018 měl Gabon 2,119 milionu obyvatel.[3] V roce 2009 zde žilo téměř 1 500 000 obyvatel. Na severozápadě sousedí s Rovníkovou Guineou (322 km), na severu s Kamerunem (279 km) a na východě s Republikou Kongo (1523 km). Nezávislost na Francii získal v roce 1960.

Gabonská republika
République gabonaise
vlajka
znak
Hymna
La Concorde
Geografie


Poloha Gabonu

Hlavní městoLibreville
Rozloha267 667 km² (76. na světě)
z toho 4 % vodní plochy
Nejvyšší bodMont Bengoué (1070 m n. m.)
Časové pásmo+1
Poloha0°41′0″ j. š., 11°30′ v. d.
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel1 389 201 (149. na světě, odhad 2005)
Hustota zalidnění5 ob. / km² (219. na světě)
HDI▲ 0,703 (vysoký) (119. na světě, 2019)
Jazykfrancouzština (úřední), fang, myene, nzebi, bapounou/eschira, bandjabi
Náboženstvíkřesťané 55 %–75 %, animisté, muslimové méně než 1 %
Státní útvar
Státní zřízeníprezidentská republika
Vznik1960 (nezávislost na Francii)
PrezidentAli Bongo Ondimba
PremiérRose Christiane Ossouka Raponda
MěnaCFA frank (XAF)
HDP/obyv. (PPP)20 081[1] USD (61. na světě, 2015)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1266 GAB GA
MPZG
Telefonní předvolba+241
Národní TLD.ga
multimediální obsah na Commons

Historie
Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Gabonu.

Předtím, než sem roku 1471 začali připlouvat Portugalci, zde bylo několik malých kmenových států. Portugalci byli postupně následováni dalšími Evropany. Ti bohatli z obchodu s otroky, slonovinou a vzácnými druhy dřeva. Od třicátých let 19. století se Gabon postupně stával francouzskou kolonií. Francouzi jej v roce 1886 přičlenili k Francouzskému Kongu, v roce 1910 ho přičlenili k rozsáhlým oblastem Francouzské rovníkové Afriky. V roce 1849 osvobození otroci založili na pobřeží malou osadu Libreville, tato osada se brzy stala cílem misionářů. V srpnu 1960 země vyhlásila nezávislost.

Moderní dějiny
Mapa Gabonu

Poté, co 17. srpna 1960 Gabon získal nezávislost, se do čela země postavil Léon M’Ba, opírající se mocensky o synkretickou náboženskou sektu Bwiti,[4] jejíž členové pocházeli především z nejpočetnějšího etnika Fang[5] Přes určitou dominanci Fangů (tvoří kolem třetiny obyvatelstva), nebyl etnický rozpor v Gabonu nikdy zvláště závažný. Přispívá k tomu skutečnost, že v Gabonu, více než v jiných afrických zemích, jsou hranice etnických skupin velmi neostré.[6] Zvláště oblast jižního Gabonu byla v koloniálním období velmi málo zasažena jinak obecným posilováním významu etnické identifikace.[7] Struktura identit je tak v Gabonu do značné míry blízká předkoloniálnímu stavu.

V roce 1964 došlo v Gabonu k puči, který svrhl M’Bu, avšak s pomocí francouzských jednotek se podařilo obnovit předcházející režim. Francouzský zásah přišel o 24 hodin dříve, než o to M’Ba oficiálně požádal. Na zásahu se podílel francouzský kontingent trvale přítomný v Gabonu (sídlila zde část z 13 000 francouzských vojáků rozmístěných v době studené války v Africe).[8] Poté, co M’Ba zemřel v listopadu 1967 v úřadě, plynule jej nahradil viceprezident Albert-Bernard Bongo. Bongův režim jedné strany (Gabonské demokratické strany – PDG; Parti démocratique gabonais) se dá označit za pragmatický a administrativně-hegemonický.[9] Na rozdíl od většiny afrických států neexperimentoval se socialismem či marxismem a uplatňoval relativně liberální ekonomický systém v podobě státního kapitalismu,[10] který do země přilákal zahraniční kapitál.

Vzhledem k rozsáhlým nalezištím ropy Gabon v roce 1975 vstoupil do OPEC[11] a v 70. letech zažíval značný ekonomický růst. Přestože se Bongův režim v posledních letech formálně liberalizoval, zůstává pseudodemokratickým a politické směřování země je pevně v Bongových rukou. Své postavení si udržuje především obratným rozdělováním opozice a častou kooptací jejích části do neopatrimoniálního systému.

Geografie
Topografie

Gabon leží na západním pobřeží Afriky u Guinejského zálivu, jednoho z největších zálivů světa. Délka pobřeží je 885 km. Ze severu sousedí s Rovníkovou Guineou a Kamerunem, na východě a jihu s Republikou Kongo, s níž má nejdelší hranici. 240 km západně od pobřeží leží Svatý Tomáš a Princův ostrov.

Země se rozkládá po obou stranách rovníku. Pobřežní nížina proniká daleko do vnitrozemí, protéká jí 1 200 km dlouhá řeka Ogooué. Její údolí rozděluje plošina na severní a jižní část. Na severu se rozkládá vysočina Monts de Cristal. Na jihu se nachází pohoří Chaillu. V zemi jsou tři krasové oblasti se stovkami jeskyní, z nichž mnohé ještě nebyly prozkoumány. Deštný prales pokrývá 85% rozlohy země. Na východě se nachází nejvyšší hora země Mont Bengoué s nadmořskou výškou 1 070 m n. m.

Podnebí, flóra a fauna

Podnebí Gabonu je rovníkové a velmi vlhké. Na rozsáhlých územích se rozkládají porosty tropických deštných lesů. Na území Gabonu rostou především ebenovníky, mahagonovníky, máslovníky a rafie, po kterých se pnou různé liány a epifyty. V lesích žije velký počet druhů hmyzu, zmije, krajty, dikobrazi, paviáni a lemuři. Žijí zde ale i ohrožené gorily. Žije zde několik stovek druhů ptáků, např. mnozí papoušci. Na březích řek odpočívají hroši a krokodýli, v hustých travnatých porostech pobíhají antilopy.

Politický systém

Hlavou státu je od roku 2009 prezident Ali Bongo Ondimba, syn bývalého prezidenta Omara Bongo Ondimby, který funkci prezidenta zastával celých 42 let a stal se tak nejdéle sloužícím africkým prezidentem. Ali Bongo Ondimba svou pozici ve funkci potvrdil i podruhé v prezidentských volbách v srpnu roku 2016. Volby roku 2016 byly však provázeny rozsáhlými podvody a Ondimbův protikandidát Jean Ping a další členové opozice odmítli výsledky voleb uznat. Následovala politická krize doprovázena násilnými střety, demonstracemi a napjatá situace pokračovala i v průběhu následujícího roku. Dále zemi postihla ekonomická krize, byla odhlasována změna ústavy a byly zahájeny politické procesy s několika opozičními politiky, kteří jsou obviněni z podvracení státu či spiknutí. Politická stabilita tak zůstává i nadále velice křehká a je doprovázena nepokoji veřejnosti a nařčení opozice z volebních podvodů stávající vlády.

Gabon funguje jako prezidentská republika a na základě ústavy, přijaté 14. března 1991 praktikuje prezidentský systém moci s existencí více politických stran. Po 28 letech vlády jedné strany byly roku 1990 legalizovány opoziční strany a momentálně je u moci Gabonská demokratická strana (Parti Démocratique Gabonais, PDG).

Volba prezidenta je přímá, je volen prostou většinou všeobecným hlasováním a to na dobu sedmi let. Příští volby se budou konat v srpnu roku 2023. Zákonodárná moc je vykonávána dvoukomorovým parlamentem, který se skládá ze Senátu (102 členů, nepřímá volba členů obecními radami a krajskými shromážděními, volba na 6 let) a Národního shromáždění (120 členů, přímé hlasování lidu, volba na 5 let).

Přehled nejvyšších představitelů státu
  • 17. 8. 1960 – 21. 2. 1961 – Gabriel Léon M'ba – hlava státu; BDG
  • 21. 2. 1961 – 17. 2. 1964 – Gabriel Léon M'ba – prezident; BDG
  • 17. 2. 1964 – 18. 2. 1964 – Daniel Mbene, Valère Essone, Jacques Mombo, Daniel Mbo Edou – Revoluční výbor
  • 18. 2. 1964 – 19. 2. 1964 – Jean-Hilaire Aubame – hlava prozatímní vlády; voj.
  • 19. 2. 1964 – 28. 11. 1967 – Gabriel Léon M'ba – prezident; BDG
  • 28. 11. 1967 – 8. 6. 2009 – Albert-Bernard Bongo (Omar Bongo, Omar Bongo Ondimba) – prezident; BDG, PDG
  • 6. 5. 2009 – 8. 6. 2009 – Didjob Divungi Di Ndinge – úřadující prezident pro O. Bonga Ondimbu; ADERE
  • 10. 6. 2009 – 16. 10. 2009 – Rose Francine Rogombéová – prozatímní prezidentka; PDG
  • od 16. 10. 2009 – Ali Bongo Ondimba – prezident; PDG

Administrativní dělení
Gabonské provincie
Podrobnější informace naleznete v článku Administrativní dělení Gabonu.

Gabon se dělí do 9 provincií, které se dále dělí do 50 departmentů.

Členství v CEMAC

Gabon je členskou zemí organizace CEMAC (Communauté économique et monétaire de l'Afrique centrale), která sdružuje kromě Gabonu i Konžskou republiku, Rovníkovou Guineu, Kamerun, Středoafrickou republiku a Čad. Jedná se o měnovou unii spojenou s regionální spoluprací. V roce 2013 byl předložen návrh o volném pohybu osob v rámci všech členů CEMAC. Návrh byl však vetován Rovníkovou Guineou[12].

Ekonomika

Zemědělství v Gabonu je velmi málo rozvinuté, orná půda zaujímá pouze 1,1 % rozlohy země, chov dobytka omezuje výskyt mouchy tse-tse. Část potravin se proto musí dovážet. Pro tuto zemi je důležitý zejména průmysl. Velký význam pro tamní hospodářství má těžba ropy. Ta zde byla objevena v roce 1956. Zejména díky jejímu vývozu patří Gabon k nejbohatším zemím Afriky (HDP činilo v roce 2013 11 571,08 USD). I přesto žije většina obyvatel Gabonu v chudobě, třetina dospělé populace je negramotná. Kromě těžby a zpracování ropy se ve vnitrozemí těží železné a manganové rudy, určité příjmy plynou Gabonu i z těžby dřeva.

Zaměstnanost

Ačkoliv těžba ropy představuje více než 60% příjmů do státního rozpočtu, pouze 5% celkové pracovně schopné populace je zaměstnáno v této oblasti[13]. Podle stejné zprávy nezaměstnanost v zemi dosahuje 20%. Podle jiné zprávy se výroba ropy snížila o 45% od poloviny devadesátých let minulého století[14].

Zemědělství v Gabonu

Zbývajících 95% práceschopné populace pracuje v primárním sektoru, v těžbě dřeva nebo zemědělství[15]. Zemědělství tvoří jednu dvacetinu příjmů státu. Hlavní zemědělské produkty jsou maniok, banány plantain, podzemnice olejná, kolokázie jedlá, jam, povijnice batátová a kukuřice. Dříve se v Gabonu ve větší míře pěstovala káva i kakaové boby. Nové projekty zaměřené na diverzifikaci gabonské ekonomiky cílí na spolupráci státu a zahraničních investorů, jak je tomu v případě pěstování olejné palmy u Kanga (Olam Gabon)[16].

Doprava
Letiště v Port-Gentil
Železnice v Gabonu

První železnice v délce 332 km byla vybudována v letech 1974–1983 mezi přístavem Owendo a vnitrozemským městem Booué. Dalších 357 km bylo postaveno mezi Booué a Franceville v jihovýchodní části země. Třetí etapy výstavby železniční sítě je plánována z Booué do města Belinga na severovýchodě. Výstavba byla důležitá pro přepravu železné rudy, manganu a pro zpracování dřeva z pralesů. Železnice má standardní rozchod 1 435 mm. Sousední Kamerun a Republika Kongo má rozchod užší.

Železnice mezi Owendo a Ndjolé vede podél řeky Ogooué. Mezi nejzajímavější stavby na trati patří 286 metrů dlouhý tunel Juckville u města Lopé. V roce 1999 byla železnice privatizována a uvažuje se o jejím protažení do hlavního města Republiky Kongo Brazzaville. V roce 2006 za podíl na těžbě rudy zavázala Čína na rekonstrukci části železniční sítě.

V roce 2002 bylo v zemi 8 454 km silnic, z toho 838 km se zpevněným povrchem a 30 km rychlostních silnic. Roku 1995 bylo v Gabonu 23 000 osobních automobilů.

Námořní přístav Port-Gentil slouží k vývozu ropy a dovozu důlního zařízení. V roce 1974 byl otevřen další přístav v Owendu při ústí řeky Ogooue. Gabon vlastní dvě obchodní lodě. Z řek je splavných asi 1 600 km, z toho 300 km na největší řece Ogooue. V roce 2004 bylo v Gabonu je 56 letišť, z toho 11 se zpevněným povrchem a tři s mezinárodním provozem: Libreville, Port-Gentil a Franceville. Za rok bylo přepraveno kolem 386 000 cestujících.

Obyvatelstvo

Populace Gabonu se odhaduje na 1 545 255 obyvatel. Území patří mezi nejřidčeji osídlení v Africe. Naprostá většina obyvatel jsou Bantuové, ale žije zde i nejméně 40 dalších etnických skupin s vlastním jazykem a kulturou. Mísení mezi etniky je běžné a snižuje etnické napětí. Jednotícím prvkem je francouzština, jazyk bývalé koloniální mocnosti. Žije zde také více než 10 000 Francouzů. Největší a hlavní město Libreville má asi 591 000 obyvatel, Port-Gentil 111 000 obyvatel, Masuku 44 000 obyvatel.

Podle odhadů ovládá francouzštinu 80% obyvatel, v hlavním městě má 30% obyvatel francouzštinu jako mateřský jazyk. 32% obyvatel země mluví jazykem fang, který patří mezi bantuské jazyky. V roce 2012 bylo zvažováno zavedení angličtiny jako druhého úředního jazyka.

Náboženství

Dnes se 55–75 % obyvatelstva hlásí ke křesťanství, které je ale silně ovlivňováno místními tradicemi a rituály. 25–44 % populace tvoří animisté. Zbývající 1 % tvoří muslimové. Křesťanem byl i bývalý prezident republiky el-Hadž Omar Bongo Ondimba, v roce 1973 však konvertoval k islámu. Ústava zaručuje svobodu náboženského vyznání a vláda toto právo v praxi respektuje. V Gabonu jsou aktivní zahraniční misionáři. Ve městě Lambaréné je nemocnice, ve které misijně působil nositel Nobelovy ceny za mír Albert Schweitzer v letech 1913–1965. V roce 1968 byla z Československa podniknuta Expedice Lambaréné, díky které sem byly dopraveny léky a zdravotnický materiál.[17] Podobná expedice byla z Prahy vypravena i v roce 1988.

Odkazy

Reference
  1. Světová banka. GDP per capita, PPP (current international $) [online]. [cit. 2017-01-14]. Dostupné online.
  2. Malá československá encyklopedie. II. svazek D - CH. 1. vyd. Praha: Encyklopedický institut ČSAV 1985. s. 552. bez ISBN
  3. World Population Prospects - Population Division - United Nations. population.un.org [online]. [cit. 2019-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-08-16.
  4. Vliv nejrůznějších náboženských (animisticko-křesťanských) sekt na politiku, především v období těsně předcházejícím získání nezávislosti, byl velký v celé oblasti dolního toku řeky Kongo (obě Konga, Gabon, Kamerun). Zároveň typickým jevem byla úzká propojenost mezi členstvím v jednotlivých sektách a příslušností k určitým etnikům. Jinými slovy, existovaly zde navzájem se posilující náboženský a etnický rozpor.
  5. Le Vine, Victor T. Politics in Francophone Africa. London: Lynne Rienner Publishers, 2004. ISBN 1-58826-249-9. Str. 187.
  6. U.S. Department of State, Bureau of African Affaires, Background Note: Gabon, January 2006,, 29.3.2006
  7. Forrest, Joshua B. Subnationalism in Africa: Ethnicity, Alliances, and Politics. London: Lynne Rienner Publishers, Inc., 2004. ISBN 1-58826-227-8. Str. 29.
  8. Thomson, Alex. An Introduction to African Politics. Abingdon, Oxon: Routledge, 2004. ISBN 0-415-28262-4. Str. 157.
  9. Chazan, Naomi et al. Politics and Society in Contemporary Africa. Boulder, Colorado: Lynne Rienner, 1999. ISBN 0-333-69475-9. Str. 144.
  10. Thomson, Alex. An Introduction to African Politics. Abingdon, Oxon: Routledge, 2004. ISBN 0-415-28262-4. Str. 43.
  11. Chazan, Naomi et al. Politics and Society in Contemporary Africa. Boulder, Colorado: Lynne Rienner, 1999. ISBN 0-333-69475-9. Str. 392.
  12. BATASSI, Pierre Eric Mbog. CEMAC : la Guinée Equatoriale rejette le projet de la libre circulation. www.afrik.com [online]. [cit. 2016-09-26]. Dostupné online.
  13. Gabon’s Unemployment Conundrum: Why Economic Growth is not Leading to More Jobs [online]. [cit. 2016-09-25]. Dostupné online. (anglicky)
  14. Gabon - Production de pétrole brut. fr.tradingeconomics.com [online]. [cit. 2016-09-27]. Dostupné online.
  15. L'agriculture | Gabon des services. www.gabon-services.com [online]. [cit. 2016-09-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-27.
  16. Gabon : Olam inaugure son usine de transformation d'huile de palme - JeuneAfrique.com [online]. 2015-08-18 [cit. 2016-09-25]. Dostupné online. (francouzsky)
  17. BOROVIČKA, MIchael. Expedice Lambaréné. Lidé a země [online]. 2010-09-02 [cit. 2015-07-05]. Dostupné online. (česky)

Externí odkazy
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Gabon na Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo Gabon ve Wikislovníku
  • Gabon (2011) [online]. Freedom House [cit. 2011-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-23. (anglicky)
  • Bureau of African Affairs. Background Note: Gabon [online]. U.S. Department of State, 2011-06-28 [cit. 2011-08-18]. Dostupné online. (anglicky)
  • CIA. The World Factbook - Gabon [online]. Rev. 2011-07-05 [cit. 2011-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-10. (anglicky)
  • Zastupitelský úřad ČR v Abuji. Souhrnná teritoriální informace: Gabon [online]. Businessinfo.cz, 2011-06- [cit. 2011-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-12. (česky)
  • GARDINIER, David E, a kol. Gabon [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-18]. Dostupné online. (anglicky)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.