Kalocsa

Původní název měl podobu Colocsa (v přepisu do češtiny Koloča) a označoval podmáčenou oblast. Dodnes se v této podobě užívá v němčině.

Arcibiskupský palác a katedrála

Město je významné tím, že zde bylo roku 1000 zřízeno první biskupství v Uhrách, (nejpozději roku 1135 povýšené na arcibiskupství). Vznikl zde také jeden z prvních kostelů. Prvním biskupem kaločským, a tedy i uherským, byl Asztrik, podle legendy žák a přítel svatého Vojtěcha.

Hlavní pamětihodnosti města představují barokní arcibiskupský palác, klenotnice, katedrála a další církevní stavby. Kalocsa silně utrpěla osmanskou přítomností po roce 1526. Město bylo vypleněno a vypáleno. Turci nakonec Kalocsu osídlili a v roce 1602 přestavěli původní biskupský palác na pevnost. Turecký cestovatel Evliya Çelebi navštívil v 60. letech 17. století Kalocsu a poznamenal si, že se zde nachází jen jedna mešita, několik kupeckých stánků a zájezdní hostinec. V bojích při vyhánění Turků z Uher nakonec ustupující vojsko přestavěný palác zapálilo a z města tak nezůstalo vůbec nic.^[zdroj?]

Zčásti vylidněnou oblast kolem Kalocsi kolonizovali počátkem 18. století Němci (například městys Harta a vinařská obec Hajós), Slováci (vesnice Miske) a Srbové a Chorvati (vesnice Bátya). Multietnický charakter si Kalocsa a okolí uchovaly dodnes. V roce 1784 zde Adam Patachich zřídil neveřejnou knihovnu, která nashromáždila fond přes 17 000 knih, mnohé z nich vznikly ještě v době středověku.

V roce 1875 zdevastoval město požár. Roku 1897 zde byla otevřena věznice, která slouží do současnosti.

V Kalocse též bývala početná židovská obec. Většina jejích členů však byla deportována do koncentračních táborů v roce 1944 po obsazení Maďarska německou armádou. Budovu původní synagogy dnes využívá zdejší městská knihovna, o židovský hřbitov se stará město.

Od padesátých let byla Kalocsa jako arcibiskupské sídelní město pod tlakem komunistické správy - sídlo župy bylo přeneseno do Kecskemétu, stejně jako instituce vysokého školství. V rámci města se usídlila ruská posádka, z bývalé jezuitské koleje přímo v centru se stala ženská věznice.

Emblematickou plodinou města a jeho okolí je paprika, které je věnována i expozice v Muzeu papriky a jejímž výzkumem se zde zabývá Výzkumný ústav papriky. Ve 20. století se zemědělsky aktivní region se svým centrem právě v Kalocsi stal předním producentem maďarské papriky (po Szegedu).

V Kalocse se narodil i světově proslulý sochař Nicolas Schöffer, který má zde muzeum se svými původními modely, kresbami a projekty. Jeho světelná a kynetická věž je jednou z dominant města.

Většina historických budov (např. katedrála, arcibiskupský palác apod.) se nachází na náměstí Nejsvětější trojice (maďarsky Szentháromság tér).

Dnes sídlí v Kalocse Vysoká škola Pála Tomoriho. Město pořádá každým rokem operní festival Modrý pták (Kék madár), Dny papriky (Paprika Napok) a obrok podunajský folklorní festival (Duna-menti Folklór Fesztivál) s mezinárodní účastí.

V Kalocsi sídlí fotbalový tým Kalocsai FC.

• Cristuru Secuiesc, Rumunsko
• Totana, Španělsko
• Kirchheim unter Teck, Německo
• Betlém, Izrael
• Šen-čen, Čína
• Altino, Itálie
• / Betlém, Západní břeh Jordánu
• Karup, Dánsko
• Kula, Srbsko

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kalocsa na německé Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kalocsa na Wikimedia Commons
• (maďarsky) Oficiální stránky města