Oměj pestrý

Jedná se asi o 30–200cm vysokou vytrvalou rostlinu s podzemním oddenkem a nepravidelně kulovitými bulvami.[1][2] Lodyha je lysá, obvykle přímá.[1] Listy jsou střídavé, dolní dlouze řapíkaté, horní až přisedlé. Čepele jsou v obrysu mnohoúhelníkovité, dlanitě členěné, pětisečné (řidčeji až sedmi),[3] oboustranně lysé, nelesklé.[1] Květy jsou nejčastěji modré barvy a jsou uspořádány do květenství, hroznu někdy s postranními hrozeny, květenství je lysé, na bázi květních stopek s listeny, na květních stopkách jsou pod květem listénce, květní stopky jsou lysé.[1] Okvětních lístků je 5, nejčastěji sytě až světleji modrofialové, vzácně bílé nebo pestré, horní tvoří přilbu, která je kuželovitá až vakovitá, vysoce vyklenutá, asi 2x vyšší než široká.[1][3] Kvete v červnu až v srpnu.[3] Uvnitř jsou dva kornoutovité nektáriové lístky s nektárii, jsou rovné nebo jen zahnuté, lysé, ostruha je na konci hákovitě zahnutá. Tyčinek je mnoho. Semeníky jsou většinou 3, řidčeji 5.[2] Plodem je měchýřek, měchýřky jsou uspořádány do souplodí. Počet chromozómů je 2n=16.[1] Oměj pestrý je náš nejproměnlivější oměj, kdy variabilitu podmiňuje jak prostředí, tak i genetika.[1]

Velmi variabilní druh a také taxonomický komplex, mimo ČR je rozlišováno více poddruhů a variet i další příbuzné druhy, jako Aconitum degenii a Aconitum pilipes.[2]

Jedná se o evropský druh, roste ve střední Evropě na jih po Slovinsko a severní Itálii, na východ po východní Karpaty.[1] V ČR se vyskytuje roztroušeně od nížin do subalpinského stupně, v nižších polohách často ve stinných roklích, v horských oblastech často roste v luzích podél vodních toků a ve vysokostébelných nivách.[3]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu oměj pestrý na Wikimedia Commons