Úpa

Sněžka, Úpa a Pec pod Sněžkou

Úpa je se svým prameništěm ve výšce 1432 metrů nad mořem nejvýše pramenící českou řekou; mezi trvalými vodními toky jí odnímá prvenství pouze Pramenný potok[5] pramenící rovněž v Krkonoších. Nedaleko od svého prameniště spadá do Úpské jámy o téměř 400 m. V této části protéká Horním a Dolním úpským vodopádem, kde se do Úpy vlévá Rudný potok, jenž pramení na vrcholu Sněžky. Odtud míří k jihu Obřím dolem a Bukovým údolím do známého zimního střediska Pece pod Sněžkou. V Peci se obrací k východu až jihovýchodu ke středisku Velká Úpa. Za Velkou Úpou se obrací k jihovýchodu a přijímá zleva řeku Malou Úpu, pod Hrádkem se vtéká do Temného Dolu a následně do Horního Maršova, kde přijímá Lysečinský potok (573,8 m n. m.) a otáčí se k jihu směrem k Dolnímu Maršovu a městu Svoboda nad Úpou.

Pod Svobodou opouští Úpa geomorfologický celek Krkonoše a vstupuje do Krkonošského podhůří, přesněji do Mladobucké vrchoviny. V Mladých Bukách opouští Úpa definitivně ochranné pásmo Krkonošského národního parku a otáčí se k jihovýchodu k největšímu městu na jejím toku – Trutnovu. Vstupuje tak do Trutnovské pahorkatiny. V Trutnově se na čtyři kilometry obrací k severovýchodu a u elektrárny Poříčí, kde přijímá zleva Ličnou, opět mění směr k jihovýchodu. Protéká Bohuslavicemi, pod nimiž velkým obloukem obtéká ostroh, dosahuje 39. kilometru a tím druhé poloviny svého toku. Protéká Suchovršicemi a ve městě Úpici přijímá zleva říčku Rtyňku. Zde údolí Úpy opouští silnice I/14, která ji doprovází z Mladých Buků. V Havlovicích přijímá Úpa zprava Maršovku, míjí místo někdejšího Regnerova mlýna, kde se narodil Josef Regner, postava pátera Havlovického v Jiráskově románu U nás. Do těchto míst zasadil svou postavu havlovického vodníka z Devatera pohádek Karel Čapek.^[zdroj?]

Úpa u Jaroměře v zimě

Splav na Úpě v Úpici

Od Havlovic, odkud až po Českou Skalici protíná Kocléřovský hřbet, nese údolí Úpy jméno Babiččino údolí podle Babičky, známého díla Boženy Němcové. Spisovatelka zde jako Barunka Panklová strávila své dětství. Na levém břehu Úpy mezi Havlovicemi a Ratibořicemi leží tři zříceniny středověkých hradů – Vízmburku, Červené Hory a Rýzmburku. Pod Boušínem se Úpa klikatí a pod Slatinským mlýnem je Babiččino údolí chráněno jako národní přírodní památka Babiččino údolí. V této části se nacházejí známá místa, např. Staré bělidlo, Viktorčin splav, zámek Ratibořice. V dolní části u Vilémova mostu přijímá Úpa vody Olešnice; nedaleko proti proudu odvádí část vody z řeky Úpský přivaděč, zásobující vodní nádrž Rozkoš. Voda z přehrady se již do Úpy nevrací, ale odtéká do rozšířeného koryta potoka Rozkoše, který ústí do Metuje. Voda pokračující korytem Úpy se s vodou z přehrady opět setkává až v Labi, do něhož Metuje spolu s Úpou ústí v Jaroměři, zhruba jeden kilometr od sebe.

Od Ratibořic teče Úpa k jihozápadu, opouští Krkonošské podhůří a Krkonošsko-jesenickou soustavu a vtéká do celku Orlická tabule, která je součástí České tabule; u Velkého Třebešova přijímá zprava Válovický potok, protéká pod Doubravicí a Zvolí. Ze Zvole teče pod Zvolskou strání, kde naposledy zrychlí svůj tok peřejemi a u Jaroměře ústí Úpa ve 250 m n. m. zleva do Labe, v němž jsou její vody odváděny do Severního moře.

Sídla

Viktorčin splav v Babiččině údolí mezi Ratibořicemi a Žernovem

Z významnějších sídel leží na toku Úpy Pec pod Sněžkou, Velká Úpa, Svoboda nad Úpou, Trutnov, Úpice, Česká Skalice, Zvole, Jaroměř.

Průměrný průtok Úpy u ústí činí 6,99 m³/s.