Cestovní ruch v Česku
Cestovní ruch je významným odvětvím české ekonomiky. V roce 2016 celková produkce cestovního ruchu dosáhla 306 miliard korun, což představuje 2,9 % HDP.[1] V cestovním ruchu pracuje približně 231 tis. zaměstnanců. Praha je pátým nejnavštěvovanějším městem Evropy, po Londýnu, Paříži, Istanbulu a Římu.[2] V roce 2019 Česko navštívilo přibližně 10,88 milionu turistů.
Statistika
Zahraniční turisté
V roce 2019 do České republiky přijelo celkem 10 883 040 turistů, nejvíce z těchto zemí:
Země | 2011[3] | 2012[4] | 2013[5] | 2014[6] | 2015[7] | 2016[8] | 2017[9] | 2018[10] | 2019[11] | 2020 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Německo | ▼1 422 348 | ▼1 418 161 | ▲1 385 398 | ▲1 559 836 | ▲1 749 276 | ▲1 879 754 | ▲1 954 833 | ▲2 033 065 | ▲2 075 956 | ▼818 613 |
Polsko | ▼373 864 | ▼371 421 | ▲386 739 | ▲451 729 | ▲467 285 | ▲543 247 | ▲578 465 | ▲620 414 | ▲672 571 | ▼286 684 |
Slovensko | ▲347 188 | ▲383 069 | ▲395 352 | ▲496 353 | ▲564 496 | ▲645 788 | ▲688 490 | ▲734 910 | ▲749 977 | ▼274 205 |
Velká Británie | ▲336 613 | ▲346 973 | ▲353 973 | ▲398 809 | ▲441 516 | ▲470 643 | ▼470 576 | ▲496 807 | ▼495 572 | ▼125 284 |
Rakousko | ▲188 144 | ▲203 657 | ▲212 198 | ▲244 880 | ▲268 961 | ▲283 608 | ▲292 420 | ▲299 162 | — | 89 214 |
Itálie | ▲343 767 | ▲353 671 | ▼333 828 | ▲371 487 | ▲371 686 | ▼368 851 | ▲392 861 | ▲409 903 | ▼409 623 | ▼88 271 |
Francie | ▼289 397 | ▼275 759 | ▼270 798 | ▲273 582 | ▼269 972 | — | — | — | — | ▼82 355 |
Nizozemsko | — | — | — | — | — | — | — | — | — | 81 097 |
Ukrajina | — | — | — | — | — | — | — | — | ▲271 933 | ▼73 709 |
Rumunsko | — | — | — | — | — | — | — | — | — | ▼28 248 |
Čína | — | — | ▲163 857 | ▲211 830 | ▲285 404 | ▲354 799 | ▲491 648 | ▲619 877 | ▼612 048 | — |
USA | ▲319 320 | ▲367 312 | ▲386 591 | ▲442 697 | ▲507 376 | ▲511 629 | ▲539 023 | ▲555 736 | ▲583 614 | — |
Rusko | ▲569 961 | ▲698 040 | ▲759 138 | ▼695 388 | ▼432 768 | ▼406 410 | ▲551 191 | ▼545 406 | ▲564 794 | — |
Jižní Korea | — | — | — | — | — | ▲322 108 | ▲417 438 | ▼416 243 | ▼384 532 | — |
Španělsko | ▼228 841 | ▼201 595 | — | — | — | — | — | — | — | — |
Celkem | 6 831 452 | 7 170 385 | 7 309 856 | 8 126 369 | 8 686 726 | 9 288 013 | 10 175 963 | 10 635 645 | 10 883 040 | 2 783 637 |
Hlavní turistické destinace
Podle agentury CzechTourism byly v roce 2014 nejnavštěvovanějšími turistickými cíli v ČR Pražský hrad (1 799 300 turistů), Zoo Praha (1 382 200), AquaPalace Praha (845 300), Dolní oblast Vítkovic a Landek Park v Ostravě (808 900), Staroměstská radnice v Praze (739 800), Pivovarské muzeum a podzemí v Plzni (600 000), Zoologická zahrada Zlín-Lešná (585 100), Židovské muzeum v Praze (580 000), Petřínská rozhledna v Praze (557 400) a Zoologická zahrada Ostrava (540 500).[12]
Úspěch pražské zoo souvisí s její prestiží. V roce 2015 uživatelé největšího cestovatelského serveru TripAdvisor pražskou zoo určili jako 4. nejlepší na světě.[13] Magazín Forbes ji roku 2008 označil za sedmou nejlepší na světě.[14]
Z hradů a zámků jsou krom Pražského hradu nejnavštěvovanější zámek Lednice, zámek Český Krumlov, zámek Hluboká nad Vltavou, hrad Karlštejn, zámek Průhonice, zámek Dětenice, zámek Konopiště, Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži a zámek Loučeň.[15]
Ve Středočeském kraji jsou turistickými lákadly také kostnice v Sedlci v Kutné Hoře a chrám svaté Barbory tamtéž, hrady Křivoklát, Český Šternberk a Kokořín, zámky Poděbrady a Veltrusy,
V Jihočeském kraji klášter Vyšší Brod, hrady Rožmberk a Zvíkov, zámky Orlík, Červená Lhota a Jindřichův Hradec,
V Karlovarském kraji hrad Loket, zámek Bečov nad Teplou,
V Ústeckém kraji Památník Terezín, hrad Hazmburk a zámek Duchcov,
V Libereckém hrady Trosky, Grabštejn, Lemberk, Bezděz a zámek Sychrov,
V Královéhradeckém Bílá věž v Hradci Králové, hrad Kost, zámky Ratibořice, Karlova Koruna a Hrádek u Nechanic,
V Pardubickém zámek Pardubice a Muzeum v přírodě Vysočina s expozicemi v obci Vysočina a ve městě Hlinsko,
Na Vysočině zámek Telč,
V Olomouckém hrady Bouzov, Helfštýn, Šternberk,
V Jihomoravském katedrála sv. Petra a Pavla v Brně, hrady Špilberk, Pernštejn, Veveří a Bítov,
Ve Zlínském Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, hrad Buchlov a zámek Buchlovice.
V Moravskoslezském hrady Sovinec, Hukvaldy a zámek Fryštát.
Z kulturních institucí jsou nejnavštěvovanější Národní muzeum v Praze, Národní galerie Praha, Národní technické muzeum v Praze, Národní zemědělské muzeum v Praze, Hornické muzeum v Příbrami a České muzeum stříbra v Kutné Hoře.
Z přírodních památek to jsou Punkevní jeskyně a propast Macocha, soutěsky Kamenice, Pravčická brána, Koněpruské jeskyně, Bozkovské dolomitové jeskyně či Jetřichovické vyhlídky.[15]
Mimořádné postavení mají kulturní památky zapsané na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Kromě již uvedených (Kroměříž, Český Krumlov, centrum Prahy) jsou to vila Tugendhat v Brně, vesnice Holašovice, historické jádro Kutné Hory, Lednicko-valtický areál, zámek a zámecký areál Litomyšl, sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci, historické centrum Třebíče s Bazilikou svatého Prokopa, židovským městem a židovským hřbitovem a poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře.
Na seznam nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO byly zapsány Jízda králů na Slovácku a na Hané, sokolnictví, masopustní průvody s maskami na Hlinecku, slovácký verbuňk, loutkářství, modrotisk, a vánoční ozdoby z foukaných skleněných perlí.[16]
Některé lokality mají zvláštní význam pro spjatost s českými dějinami nebo mýty – hora Říp, Vyšehrad, hora Blaník, Velehrad spojený s památkou cyrilometodějskou a velkomoravskou, kostel svatého Václava ve Staré Boleslavi spjatý s legendou o zabití knížete Václava, pravoslavný chrám svatých Cyrila a Metoděje v Praze, kde za druhé světové války zahynuli strůjci atentátu na Heydricha.
Tradičními turistickými magnety bývala lázeňská města jako Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně, ovšem lázeňství se dostalo do krize. Karlovy Vary si však zachovávají atraktivitu kupříkladu i díky každoročnímu mezinárodnímu filmovému festivalu. Tato filmová přehlídka založená po druhé světové válce je dnes největší kulturní akcí v ČR.
Významné rekreační oblasti v ČR jsou České Švýcarsko, Český ráj, Krkonoše a Šumava.
Festivaly a veletrhy
Významnou součástí turistického ruchu jsou různé festivaly a přehlídky. K největším festivalům vážné hudby patří Pražské jaro, Smetanova Litomyšl a Janáčkovy Hukvaldy. V oblasti jazzu je to Jazz Goes to Town v Hradci Králové, Bohemia JazzFest pořádaný v různých městech současně a Prague Proms.[17]
Největším tanečním festivalem je Tanec Praha. V oblasti výtvarného umění je to přehlídka Praguequadriennale, zcela zvláštní výtvarnou akcí je pak Festival světla Signal, pravděpodobně nejnavštěvovanější kulturní akce v ČR.[18]
K velkým divadelním akcím patří tradiční festival amatétského divadla Jiráskův Hronov, loutkářská Skupova Plzeň či na moderní cirkus a akrobacii zaměřená Letní Letná. Divadlo i hudbu spojuje festival v bohnické psychiatrické léčebně Mezi ploty. Největšími knižními akcemi jsou Svět knihy a Festival spisovatelů Praha.
V oblasti rockové a popové hudby jsou největšími festivaly Rock for People, Colours of Ostrava, Trutnov Open Air Festival, Benátská noc, Hrady CZ, Votvírák, United Islands of Prague, Sázavafest či Mácháč. V oblasti rapu a hip hopu je největší akcí Hip Hop Kemp u Hradce Králové, největšími metalovými festivaly jsou Masters of Rock ve Vizovicích a Brutal Assault v Josefově, v oblasti taneční hudby Beats for Love ve Vítkovicích a Mighty Sounds.[19] Největší akcí lidové hudby je tradičně Mezinárodní folklorní festival Strážnice.
Největším a nejtradičnějším filmovým festivalem je Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary. Jemu se snaží širokým záběrem konkurovat Febiofest. Další festivaly mají užší žánrové zaměření – na dětský film se zaměřuje Film festival Zlín, na film kreslený a loutkový AniFest, na film dokumentární Jeden svět a Jihlava, výhradně české filmy mohou na festival Finále Plzeň. Dlouhou tradici má mezinárodní televizní festival Zlatá Praha.
Tradičními přehlídkami průmyslovými jsou brněnský strojírenský veletrh a zemědělská výstava Země živitelka v Českých Budějovicích.
Turistické regiony a oblasti
Česká republika je rozdělena do 17 turistických regionů a 40 turistických oblastí[20]:
- Praha
- Praha
- Středočeský kraj
- Střední Čechy – západ
- Střední Čechy – jih
- Střední Čechy – severovýchod – Polabí
- Jižní Čechy
- Jižní Čechy
- Šumava
- Šumava
- Plzeňsko a Český les
- Český les
- Plzeňsko
- Západočeské lázně
- Západočeské lázně
- Severozápadní Čechy
- České Středohoří a Žatecko
- Krušné hory a Podkrušnohoří
- České Švýcarsko
- Českolipsko a Jizerské hory
- Českolipsko
- Jizerské hory
- Český ráj
- Český ráj
- Krkonoše a Podkrkonoší
- Krkonoše a Podkrkonoší
- Královéhradecko
- Kladské pomezí
- Hradecko
- Orlické hory a Podorlicko
- Východní Čechy
- Pardubicko
- Chrudimsko-Hlinecko
- Králický Sněžník
- Českomoravské pomezí
- Orlické hory a Podorlicko
- Vysočina
- Vysočina
- Jižní Morava
- Znojemsko a Podyjí
- Pálava a Lednicko-Valtický areál
- Slovácko
- Brno a okolí
- Moravský kras a okolí
- Východní Morava
- Kroměřížsko
- Zlínsko a Luhačovicko
- Valašsko
- Slovácko
- Severní Morava a Slezsko
- Beskydy – Valašsko
- Těšínské Slezsko
- Ostravsko
- Poodří – Moravské Kravařsko
- Opavské Slezsko
- Jeseníky – východ
- Střední Morava a Jeseníky
- Střední Morava
- Jeseníky – západ
Odkazy
Reference
- Satelitní účet cestovního ruchu | ČSÚ. www.czso.cz [online]. [cit. 2019-02-07]. Dostupné online.
- http://blog.euromonitor.com/2015/01/top-100-city-destinations-ranking.html
- Cestovní ruch - 4. čtvrtletí 2011 | ČSÚ. www.czso.cz [online]. [cit. 2019-02-07]. Dostupné online.
- Cestovní ruch - 4. čtvrtletí 2012 | ČSÚ. www.czso.cz [online]. [cit. 2019-02-07]. Dostupné online.
- Cestovní ruch - 4. čtvrtletí 2013 | ČSÚ. www.czso.cz [online]. [cit. 2019-02-07]. Dostupné online.
- Cestovní ruch - 4. čtvrtletí 2014 | ČSÚ. www.czso.cz [online]. [cit. 2019-02-07]. Dostupné online.
- Cestovní ruch - 4. čtvrtletí 2015 | ČSÚ. www.czso.cz [online]. [cit. 2019-02-07]. Dostupné online.
- Cestovní ruch - 4. čtvrtletí 2016 | ČSÚ. www.czso.cz [online]. [cit. 2019-02-07]. Dostupné online.
- Cestovní ruch - 4. čtvrtletí 2017 | ČSÚ. www.czso.cz [online]. [cit. 2019-02-07]. Dostupné online.
- Cestovní ruch - 4. čtvrtletí 2018 | ČSÚ. www.czso.cz [online]. [cit. 2019-02-07]. Dostupné online.
- Cestovní ruch - 4. čtvrtletí 2019. Cestovní ruch - 4. čtvrtletí 2019 [online]. [cit. 2021-02-05]. Dostupné online. (česky)
- http://www.novinky.cz/cestovani/373453-nejnavstevovanejsi-mista-v-cr-opet-vede-prazsky-hrad-umistily-se-i-mene-zname-lokality.html
- http://www.novinky.cz/cestovani/375116-zoo-praha-je-ctvrta-nejlepsi-na-svete.html
- https://www.zoopraha.cz/aktualne/ostatni-clanky/223-zebricek-nejlepsich-zoo-na-svete-podle-magazinu-forbes
- http://www.hrady-zamky-cr.cz/pamatky/top.php
- http://www.unesco-czech.cz/
- Archivovaná kopie. www.czech.cz [online]. [cit. 2016-07-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-20.
- http://www.informuji.cz/novinky/1103-signal-festival-se-stal-se-nejnavstevovanejsi-udalosti-roku-predcil-i-mffkv/
- http://magazin.tripzone.cz/nejlepsi-hudebni-festivaly-v-cr-pro-letosni-rok-2015-215
- CZECHTOURISM. Mapa turistických regionů a oblastí, kontakty. www.czechtourism.cz [online]. [cit. 2019-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-24.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Cestovní ruch v Česku na Wikimedia Commons