Říp

Říp, v původní podobě bez porostu, na ilustracích Karla Liebschera z doby kolem roku 1880ː

• 
  Říp od východu
• 
  Říp od severozápadu
• 
  Rotunda sv. Jiří na Řípu

Nápadná vyvýšenina poutala pozornost lidí od nejstarších časů a v rovinaté krajině byla důležitým orientačním bodem. Jméno je indoevropské a jeho původ tak sahá až do doby bronzové. Znamená prostě Hora. Vychází z keltského „rib“ tzv. „žebro“ tj. žebro země.[10] Slovo Říp je identické se starogermánským rīp – skála, hora. Veršovaný německý překlad Dalimilovy kroniky ze 14. století mluví o Rieff.[11]

Legenda, kterou poprvé zaznamenal počátkem 12. století kronikář Kosmas, pokládá právě horu Říp (Rip) a její okolí za místo, kde se usadili první Slované vedení praotcem Čechem při příchodu do nové vlasti a kde se odehrálo rituální „vzetí do vlastnictví“ okolní země, vrcholící jejím novým pojmenováním po vůdci těchto Slovanů, Čechovi (latinsky Boemus). V časně slovanské době však bylo území Řípu neosídleno, patrně pro nedostatek vody. Hora však ležela přesně ve středu tehdejšího slovanského osídlení Čech a horizont, jehož lze dohlédnout z jejího vrcholu, tvořil zároveň hranici tohoto osídlení.[10]

Pověst o praotci Čechovi rozvinul v 16. století Václav Hájek z Libočan, podle něhož byl vojvoda Čech po své smrti pochován v nedaleké Ctiněvsi (1,5 km JV). Nejznámější zpracování pověsti vytvořil roku 1894 Alois Jirásek ve Starých pověstech českých. Nejnovější zpracování je od Petra Piťhy v knize Paměť a naděje.

Výstup na Říp

Boumova chata

Na vrcholu hory stojí románská rotunda sv. Jiří, původně zasvěcená svatému Vojtěchovi. Poprvé je připomínána roku 1126, kdy nechal kníže Soběslav I. stávající kostelík opravit a rozšířit na paměť vítězství proti německému králi Lotharu III. v bitvě u Chlumce. Kostel, jehož zasvěcení bylo mezitím změněno na sv. Jiří, se v 17. a 18. století stal oblíbeným poutním místem; od poloviny 19. století byl Říp nejednou dějištěm táborů lidu a národních manifestací. Současná podoba rotundy je výsledkem puristické přestavby v  sedmdesátých letech 19. století. Každoroční pouť se koná v neděli před svátkem svatého Jiří (24. dubna), související zábavní a kulturní program o následujícím víkendu.

Na vrchol vede několik značených turistických cest. Roku 1907 byla v sousedství rotundy postavena turistická Boumova chata, která dodnes slouží jako výletní restaurace. Na zdi chaty je připevněn patriotický nápis „Co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp“.

• Každoročně se na Říp vypravuje mnoho průvodů, pochodů a procesí pořádaných různými organizacemi.
• Na podzim pořádá klub roudnických cyklistů „Výjezd na Říp“. Cílem je vyjet co nejrychleji horu bez jediného dotyku nohou země.
• Roku 1868 zde byl vyzvednut a do Prahy slavnostně dopraven jeden ze základních kamenů Národního divadla. Do Prahy jej doprovodilo 300 jezdců a cestu lemoval špalír družiček s košíčky plnými květů.[12]
• Během turistické sezóny (od června do září) je možné se k Řípu přiblížit Podřipským motoráčkem.
• V letech 2010 až 2018 byl podle názvu hory pojmenován pár vlaků (rychlíky) jezdící mezi Prahou a Děčínem.[13][14]
• Traduje se, že každý pravověrný Čech by měl alespoň jednou za život na tuto horu vystoupit.[15]

Výhled z Roudnické vyhlídky na Roudnici nad Labem (vpravo)