Masopustní průvody s maskami na Hlinecku

Slavnosti, které měly zajistit dobrou úrodu, plodnost a přivítat jaro, vznikly snad ještě v předkřesťanské epoše. Masopustní průvod na Hlinecku má formu obchůzky po vsi. Ta má přísná pravidla, co do počtu masek i jejich pořadí v průvodu. Jako první musí jít maska kobyly, poslední vždy ras. Dalšími maskami jsou laufr, žena, turek, slaměný, kominík či kramář.[2] Masky se dělí na černé a červené. Návštěvníci jsou bez výjimky potřeni sazemi. Průvod je v každém domě pohoštěn. Průvod je zakončen smrtí a následně zmrtvýchvstáním masky kobyly, což je rozšířený symbolický mýtus spojený s příchodem jara.

Navzdory stáří rituálu, první písemná svědectví pocházejí až z poloviny 19. století, například z kronik obcí Holetín, Vortová a Ždírec, v současnosti uložených ve Státním okresním archivu v Chrudimi. Knižně tradici zachytil jako první Karel Václav Adámek v publikaci Lid na Hlinecku z roku 1900. Popsal podrobně průběh obchůzek, masky i říkání maškarádů, díky čemuž víme, že se rituál, minimálně od konce 19. století, prakticky nezměnil.[3]