Borrelióza ptáků

Původcem onemocnění je Borrelia anserina (syn. Spirochaeta anserina, S. gallinarum, S. anatis a Treponema anserinum), aktivně se pohybující spirální bakterie s 5-8 závity, měřící kolem 6-30 x 0,3 µm. Prochází filtry o velikosti pórů 450 nm. Borrelie mají 15-22 osových fibril. V nativním preparátech z krve nebo tkání se mohou pozorovat v zástinu nebo po obarvení Giemsou.

Borrelie rostou za mikroaerofilních podmínek při teplotě 30-37 °C. Produkují kyselinu z glukózy. Kultivace na umělých kultivačních půdách je obtížná. K pomnožení se používají slepičí nebo krůtí embrya infikovaná do žloutkového vaku. Borrelie se nacházejí v krvi a tkáních embrya.

Ve vnějším prostředí mimo tělo hostitele B. anserina nepřežívá. Klíšťáci slouží jako rezervoárový hostitel. V kadáverech spirochety přežívají při teplotě 0 °C až 31 dní. V krevním séru při teplotě 4 °C se mohou skladovat nejdéle 3-4 týdny. Dlouhodobě se mohou udržovat při teplotě –70 °C, zejména s přídavkem 10-15 % glycerolu nebo DMSO k infekční krvi.

B. anserina je patogenní pouze pro ptáky, zejména drůbež. Savci jsou k infekci neteční, s výjimkou králíků a myší, kteří mohou být přechodně infikováni. Virulentní kmeny borrelií jsou schopné penetrovat přes neporušenou kůži.

Přirozené infekce se vyskytují u kura domácího, krůt, bažantů, kachen, husí a kanárů. Z volně žijících ptáků byla borrelióza pozorována u tetřevů, koroptví, vran, strak, domácích vrabců a špačků. U žaků (Psittacus erithacus) způsobuje rychlý úhyn. Holubi a perličky jsou k infekci relativně odolní, i když u městských holubů v Itálii bylo zjištěno 3,26 % sérologicky pozitivních jedinců (Fabbi et al., 1995). Drůbež je k infekci náchylná v každém věku, ale nejvnímavější jsou mláďata do 3. týdne věku.

Borrelióza může být prakticky přenášena všemi možnými způsoby, kdy vnímaví jedinci přijdou do kontaktu s krví, exkrety nebo tkáněmi od infikovaných živých nebo čerstvě uhynulých ptáků, např. při kanibalismu nebo prostřednictvím kontaminovaného krmiva či vody.

Závažnými přenašeči infekce jsou členovci parazitující na ptácích, včetně komárů, čmelíků a klíšťat. Dominantní postavení ale zaujímají klíšťáci z rodu Argas a z nich zejména A. persicus, klíšťák zhoubný. Ptáci jsou infikováni slinami produkovanými klíšťákem při kousnutí nebo pozřením infikovaného klíšťáka, nymfy, larvy či vajíčka.

B. anserina se objevuje v periferní krvi infikovaných ptáků během 4-9 dní po infekci, kde také přetrvává přibližně stejnou dobu. V patogenezi nemoci se pravděpodobně uplatňuje endotoxin. K úhynům dochází v důsledku embolie, vyvolané shluky borrelií. U rekonvalescentních zvířat nevzniká nosičství, vytváří se typově specifická imunita.

Ptáci infikovaní virulentními kmeny B. anserina jsou ospalí, shlukují se a jejich kůže je anemická nebo cyanotická. Mají načepýřené peří, nazelenalý průjem a nemají zájem o krmivo, spíše o pitnou vodu. Charakteristickým nálezem u borreliózy je náhlý a vysoký vzestup tělesné teploty, počínající krátce po infekci, a rychlá ztráta tělesné hmotnosti. Výkaly jsou tekuté s nadbytkem žluči a urátů. Ptáci rychle slábnou, stávají se otupělými a objevuje se ochrnutí končetin i křídel. Tělesná teplota před úhynem je subnormální, objevuje se tmavočervené zabarvení hřebene. Rekonvalescentní ptáci jsou často vyhublí, s přetrvávajícím ochrnutím končetin anebo křídel. Infekce kmeny o nízké virulenci může probíhat subklinicky.

Morbidita a mortalita jsou silně variabilní, kolísají od 1-2 % do 100 % podle vnímavosti hostitele. Průběh onemocnění je v akutních případech krátký a může končit úhynem za 3-5 dní po výskytu klinických příznaků. Chronické případy mohou trvat až 2 týdny.

Dominujícím nálezem u borreliózy ptáků je značně zvětšená a skvrnitá slezina, s výjimkou bažantů, u kterých bývá nezměněna nebo naopak atrofovaná. Játra jsou zvětšená, s hemoragiemi a nekrotickými ložisky. Ledviny jsou zduřelé, močovody naplněné uráty. Ve střevech se zjišťuje mukoidní hemoragická enteritida.

Překonáním nemoci nebo po imunizaci vzniká dlouhodobá aktivní imunita, která je typově specifická, takže i rekonvalescenti mohou být opětovně infikováni jinými sérotypy B. anserina. Imunní nosnice přenášejí na potomstvo protilátky, které je chrání před nákazou asi 5-6 týdnů. Pasivní imunizací hyperimunním sérem lze zajistit až 3 týdny trvající ochranu.